Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Míchání státu a národnosti

Zdravím kolegové, dnes již zablokovaný Fanoušek kopané vložil do článků o jednotlivých národech či etnických skupinách odstavec "osobnosti" (např. články Chorvati, Ukrajinci, Rusové atd.), kam zařadil osobností, které měli daný národ proslavit ať už kladně či zaporně nebo se zkrátka nějakým způsobem zapsat do dějin, nicméně výčet osobností s daným národem často nekoresponduje, jelikož osobnost sice žila např. na území dnešního Chorvatska, ale její národnost byla jiná než chorvatská, např. italská, čili odstavec "osobnosti" spíš sedí k článku o dané zemi, kde tito lidé působili než k článku o národu, ale co teď s tím? Promazat to a osobnosti přeházet ke "svým" národnostem? Úplně dát pryč? Co si o tom myslíte? --Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 10:48 (CEST)

Asi nejlépe to bude udělat individuálně. Třeba takový Rudolf Steiner jistě nepatří pod Chorvaty, ale jinak většina tam vypadá správně zmíněna. (Poznámka: U Ukrajinců jem tu kapitolu nenašel.) Pokud bychom to vzali podle států, tak třeba Poláci by přišli o mnoho svých osobností, protože by najednou patřili k Ruskému impériu, Prusku, Haliči či Slezsku. A podle dnešních států by to vedlo k tomu, že by třeba Kant by se stal osobností Ruské federace. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 11:40 (CEST)

Některé státy a území zanikly, ale zrovna v případě Kanta je jasné, že byl Němec z východního Pruska, které bylo německé ceá staletí a relativně nedávno ho obsadila Rudá armáda. Zase spousta osobností, např. zmínění Poláci nebo dále Bělorusové, Ukrajinci atd., byla židovského původu (národnostně samozřejmě), což je další "dilema", no a u Ukrajinců jsem odstavec před lety schoval, byl to chaos nad chaos...nejlepší asi bude to upřesnit článek od článku, bude to mravenčí práce, ale to sem bohužel také patří--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 11:53 (CEST)

Kolik je těch článků? Klidně mně kontaktujte, kdybyste chtěl vědět jiný názor. Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 12:16 (CEST)

Především články o evropských národech - Němci (Rakušané), Poláci a výše uvedené, které mají mnoho světových osobností, Apačové nebo Křováci tento "problém" nemají. Detailně jsem to nezkoumal, ale zatím každý, na který jsem natrefil, tak tímto neduhem trpí--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 12:31 (CEST)

Tak u Němců je prve třeba si ujasnit, co tím pojmem myslíme, ať víme, kam dát takového Mendela, kde by se mohly být rovnou tři možnosti. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 12:53 (CEST)

Jde o národnost a článek o národnosti v tomto případě, jak tu celou dobu píšu ;) v článku o Mendelovi se píše doslova "moravský[3] přírodovědec německého původu" a "Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německojazyčných drobných zemědělců", čili jde o tzv. "Sudeťáka" a může být uveden v článku Němci, do článku o Morávacích či Češích bych ho neuváděl (může být v článku o Moravě nebo Česku). Další příklad je relativně nedávno zde na české wiki (na anglické wiki, kam píše celý svět, to nikdo nerozmazával, ale zde jsou všichni "papažštější než papež") řešený Brežněv, který měl ruské rodiče a patří mezi Rusy, třebaže se narodil na Ukrajině, dále italský závodník Mario Andretti se narodil na území dnešního Chorvatska, ale jde o Itala, tudíž bych ho nehledal v článku o Chorvatech atd. atd.--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:09 (CEST)

Tak toho snad všechny velké Wikipedie uvádějí jako Rakušana. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:32 (CEST)

Teda ještě nějaké za Moravana, ale za (Sudetského) Němce asi jen Ppolská. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:36 (CEST)

Brežněvova národnost se tu řešila v reakci na ruskou dezinformační kampaň po invazi na Ukrajinu, která cílila na české publikum, aby okupaci 1968 vykreslila jako dílo Ukrajinců. Já bych se při výběru řídil především tím, koho za své nejvýznamnější kulturně-historické zástupce považují příslušníci daného národa. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 9. 2025, 14:13 (CEST

Fiktivní dezinformační kampaně mohou být předmětem článku tyto fantasmagorie popisujícího, přičemž je samozřejmostí, že článek nesmí být psán z pohledu slepě věřícího. Do vážně míněné debaty ovšem takovéto bludy nepatří. (Neřešil se pouze Brežněv, ale ve svých článcích i jiní lidi; v příslušné sekci v článku Ukrajinci bylo takových hodně moc). Co se týče "kulturně-historických zástupců", pokud máme nějakou definici národa a z toho plynoucí množinu členů toho národa, těžko můžeme řadit mezi představitele národa nějaké úplně jiné osobnosti, leckdy žijící stovky a tisíce let před vznikem dotyčného národa. Tedy když třeba Francouzi mezi "své" kulturně historické hrdiny řadí Caesara a Asterixe a Francouzi i Němci Karla Velikého, tak přesto ani Caesar ani Asterix ani Karel Veliký mezi Francouze (resp. Němce) nepatří a nemá být k nim řazen. --Jann (diskuse) 11. 9. 2025, 16:39 (CEST)

Milý šiřiteli fiktivní propagandy, diskuse není o tom, kam někoho řadit, ale jaké vybrané reprezentanty uvést. My tu nejsme od toho, abychom Francouzům zakazovali hlásit se k Charlemagneovi a Asterixovi, ale abychom o tom čtenáře informovali. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 9. 2025, 17:37 (CEST)

Jak jako že většina sovětských vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968, že byli ukrajinské národnosti, že je to dezinformace? Někde byly národnosti jednotlivých příslušníků vojska rozepsány, tak se na to můžeme společně podívat a zkontrolovat si to. --Alík2002 (diskuse) 3. 10. 2025, 14:26 (CEST)

Vojska nemají národnost, je to mocenský nástroj státu, v případě SSSR mnohonárodnostního s dominantním ruským etnikem. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 10. 2025, 15:22 (CEST)

Pro úplnost dodávám, že na ostatních jazykových mutacích není zvykem do článků o etnických skupinách uvádět seznam osobností z daného národa, tuto zvláštnost tu zavedl zmíněný zablokováný, proto ta nesrovnalost--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:13 (CEST)

No zase tak nenormální to není, jen je to uchopeno jinak, třeba en:Russians#Culture. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:29 (CEST)

A tam je třeba Grigorij Perelman, ruský Žid. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:30 (CEST)

P.S. od toho bývá infobox v článku s ostatními údaji--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:15 (CEST)

Téma je složité, místy POV a jinde se to třeba snaží nerozmazávat. Například na Wikidatech je při uvedení etnická příslušnost (P172) vyžadován zdroj, návrh na kulturní identitu (Aby bylo možné automaticky označovat třeba francouzské spisovatele) opakovaně neprošel. Asi lze určit, že mezi významné příslušníky národa (etnicity) patřili X, Y a Z, ale není možné vždy naopak určit, že A byl Němec, B Francouz a C Čech (a nebo Žid?). Vždy jsou osobnosti, kde je to přinejmenším sporné - Karel Klostermann, Victor Hugo, Sigmund Freud... Méně je v tomto případě asi více. --JAnD (diskuse) 11. 9. 2025, 13:31 (CEST)

Ano, proto jsem to téma otevřel, na cizích wiki tyto kapitoly nejsou tolik obsáhlé (viz en:Germans#Culture) a jsou tam uvedeny jen opravdu známé osobnosti. (Rusama na en. wiki, kde je toho moc, bych se neinspiroval, ostatně jako vším ruským...pro začátek by to asi chtělo zmíněné odstavce zkrátit po vzoru en:wiki--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:38 (CEST)

Ale zase en:Czechs#Notable_people je asi nejrozsáhlejší. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:41 (CEST)

Myslím, že rozsah a způsob jak je u těch Chorvatů, ale bez těch Italů, Rakušanů a pod., je vhodný. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:52 (CEST)

A tadfy je můj pokus o pročištění:

Chorvati: Porovnání verzí – Wikipedie --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 13:57 (CEST)

To vypadá gut, asi se na to taky postupně vrhnu--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 14:23 (CEST)

Jádrem problému je neznalost některých kolegů: neuvědomují si rozdíl mezi "obyvateli/občany Chorvatska" (kteří mohou být z různých národů, národností a etnik) a "příslušníky chorvatského národa" (kteří mohou žít v různých státech). A překvapivě hodně kolegů navíc mate, že na enwiki (a obecně v anglojazyčných zdrojích) chorvatská, ruská a polská nationality nemá nic společného s chorvatskou, ruskou a polskou národností, ale znamená příslušnost k obyvatelstvu chorvatské, ruské a polské země (resp. státu). U některých států a národů ke zmatení přispívá i státní propaganda snažící se vykonstruovat "tisíciletou historii" o dost mladšího národa... a jsou případy /Číňani/, kde se taková propaganda už dávno stala mainstreamem a do národa jsou tak řazeni lidi kteří by tomu notně podivili, a které tehdejší členové onoho národa rozhodně mezi sebe nepočítali.

Co se týče potíží při určování národnosti lidí, tak to my vůbec řešit nemusíme a ani nemáme, to mají řešit zdroje. Kvalitní, nebo aspoň přijatelné. Takže když se ve zdrojích píše, že dotyčný byl vídeňský německojazyčný Žid žijící v 19. století, zařadíme ho podle národnosti mezi Židy, podle státu mezi lidi z Rakouska a byl-li spisovatelem, tak i mezi autory píšící německy. Uvádějí-li zdroje že to byl vídeňský německojazyčný žid, tak ho k žádnému národu připsat nemůžeme - zdroj se k národnosti nevyjadřuje, naopak známe jeho náboženství. Když se příslušní historikové nedohodli jaké byl dotyčný národnosti a vedou o tom spory, do článku to napíšeme a zařadíme ho do obou (všech) kategorií o kterých historikové uvažují, aby byl pohodlně k nalezení ať už věříme těm či oněm historikům.

Čili jistěže by se příslušné sekce v článcích o národech měly pročistit; a v článcích o lidech se má trvat na důsledném zdrojování.

Zmiňované enwiki heslo Russians a jeho sekce Culture je příkladem že zmatenost je široce rozšířená - článek je o národu, etniku, ale sekce o kultuře nepopisuje kulturu dotyčného národa (Rusů), nýbrž kulturu lidí žijících v Rusku bez ohledu na jejich národnost. PS. Snad bychom mohli předstírat, že jsme slušní lidi, a rasistické výpady si odpustit. Jednou se někdo zapomene, napíše to samé o národu, vůči kterému se musí dodržovat zákony, a vykoleduje si trestní stíhání, a wikipedie nežádoucí reklamu. -Jann (diskuse) 11. 9. 2025, 16:39 (CEST)

Myslím, že nějaké rozumné pročištění článkům příliš neuškodí. A doporučoval bych opatrné používání hodnotících výrazů: např. i v upravené verzi článku o Chorvatech vidím formulace "Nejvýznamnější autorkou literatury pro děti je...", "Nejvýznamnějším hudebním skladatelem je...". Významní ano, ale Nejvýznamnější raději ne :) --Xyzabec (diskuse) 11. 9. 2025, 17:33 (CEST)

To je pravda, já jen škrtal. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 18:08 (CEST)

Trochu jsem to překopal, snad je to ok--Rottweiler (diskuse) 12. 9. 2025, 21:14 (CEST)

Když se to pokusím shrnout - příslušné odstavce zkrátit jen na zásadní osobnosti, které spadají do příslušného národa, sporné dát pryč plus vynechat superlativy "nej", PS. špatná reklama je taky reklama :D --Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 20:38 (CEST)

Souhlas s @Rottweiler:, otázka národnosti byla již diskutována na více místech. Podle mne je velmi často problematická a nejednoznačná; tam, kde to je možné, je lépe se jednoznačnému určování dle pocitů vyhýbat. (Jako příklad uvádím Boženu Němcovou, jejíž otec byl echt Vídeňák, s matkou si psala německy, přesto ji bez výhrad považujeme za velkou českou spisovatelku :-).) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 11. 9. 2025, 21:18 (CEST)

Ano, přesně o tomto měla být na WD kulturní identita. Prý stačí psaná tvorba v jazyce (P6886). --JAnD (diskuse) 11. 9. 2025, 21:43 (CEST)

Nikdy a nikde nesmíme nic určovat "dle pocitů". Od toho máme literární vědce a jejich monografie a učebnice, ve kterých třídí spisovatele podle literárních směrů, národností, států, pohlaví, jazyka díla a bůhvíčeho ještě. My jimi stanovené zařazení pouze přebíráme. Naše pocity jsou přitom irelevantní.

Tudíž jestli se literární vědci shodnou na tom, že Němcová patří mezi "velké české spisovatelky", tak pro nás žádná problematičnost a nejednoznačnost neexistuje a budeme o ni naprosto jednoznačně psát jako o velké české spisovatelce. Přitom bez problému - s náležitým zdrojem - můžeme uvést, že ten který "velký český spisovatel" se vyjadřoval německy volněji a přirozeněji než česky (což samozřejmě není záležitost jen Čechů nebo jen spisovatelů: takový Metternich myslel, mluvil a psal primárně francouzsky, stejně jako velká část soudobých evropských elit od Atlantiku po Ural; je poměrně běžné, že vzdělancům je jazyk ovládaného lidu dosti vzdálený).--Jann (diskuse) 12. 9. 2025, 16:03 (CEST)

@Jann Asi jsme si nerozuměli. V tomhle se přece naprosto shodujeme. Já jen chtěl příkladem (možná jsem měl zvolit lepší) upozornit na složitost určování národnosti a jejího častého zaměňování se státní příslušností (viz též Národnost). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 12. 9. 2025, 22:05 (CEST)

Přihřeju si tu polívku, např. v článku Ivo Andrić, u kterého to často nemusí být také jasné, je otázka národnosti vysvětlena v poznámce--Rottweiler (diskuse) 12. 9. 2025, 21:14 (CEST)

Ještě bych upozornil, že tam nepatří sportovní reprezentanti. Ti reprezentují stát, nikoli národ. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 9. 2025, 21:40 (CEST)

Patří. To že "nereprezentují" národ, ale stát, případně jinou ne-národnostně definovanovou skupinu platí o naprosté většině významných osobností, o politicích, umělcích, vědcích, manažerech, vojácích... v článcích o národech uvádíme nejprofláklejší osobnosti z daného národa bez ohledu na to, koho nebo co reprezentovali, bez ohledu na státní příslušnost. Naopak v článcích o sportu/kultuře/politice toho kterého státu uvádíme významné osobnosti dotyčného státu a oboru bez ohledu na jejich národnost. Akorát samozřejmě abychom mohli nějakého sportovce uvést jako význačnou osobnost francouzského národa, musíme mít zdroj který ho řadí mezi příslušníky francouzského národa, "etnické Francouze". --Jann (diskuse) 12. 9. 2025, 16:03 (CEST)

To byl příspěvek k tématu (nerozlišování státu a národu). Příklad můžeme vidět v článku o etnických Rusech, kde se o sovětských šachistech píše jako o „ruské škole“, jako kdyby to byla škola národní, a přitom jsou tam uvedeni šachisti různého národnostního a etnického původu. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 9. 2025, 16:43 (CEST)

Tak Sověti jsou snad speciální případ, to bych sem netahal. Pro tuto diskusi jsou relevantní hesla Rusové, Ukrajinci a další, pokud tedy mluvíme o bývalém SSSR. Mimochodem, kromě termínu „ruská šachová škola“ existuje také přesnější termín „sovětská šachová škola“, to jsou nuance a terminologické nepřesnosti, jakých je v řadě oborů spousta... Ale k tématu, rovněž bych sportovce nevyčleňoval, nevidím k tomu důvod. Kromě „sportovních transferů“ – mohu-li to tak označit – existují také kulturní, vědecké a další transfery. Je to naprosto běžná věc. Koneckonců, už to bylo naznačeno výše. Takový Wernher von Braun byl Němec nebo Američan? I on pracoval (od jisté doby) pro Spojené státy. Chci tím říct, že v jakémkoli oboru se může stát, že člověk z nějakého důvodu začne – bez ohledu na svůj původ/národnost – „reprezentovat“ jinou zemi. Sportovci nejsou zvláštním případem, s nímž by mělo být speciálně zacházeno. --Mario7 (diskuse) 12. 9. 2025, 22:42 (CEST)

Já sem nic nového „netahám“. Odkaz na článek Rusové a „měli daný národ proslavit“, ale „výčet osobností neodpovídá s daným národem…její národnost byla jiná“ je v původním-úvodním příspěvku této diskuse. Jen upozorňuji na velmi typický případ, kdy se u sportovních reprezentantů zaměňuje stát a národnost. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 9. 2025, 23:13 (CEST)

Ačkoli nepochybuji, že všichni zúčastnění wikipedisté v této diskusi jsou skálopevně přesvědčeni, že rozumí všemu, jako obvykle nerozumí ničemu. Kategorie národa je mnohem složitější otázkou. Existují minimálně tři zásadní pojetí národa, přičemž nelze říci, které je správné, a nelze říci, že v tom kterém státě nutně platí jen jedno pojetí. První pojetí národa je státní, hovoříme pak o státním národě. Takové pojetí je rozšířeno zejména ve Spojených státech nebo Švýcarsku. Nelze definovat Američana či Švýcara jinak než státněnárodně, což však neznamená, že by ve Švýcarsku bylo "povoleno" jen jedno pojetí. Druhá definice národa je kulturní. Velmi často se opírá o jazyk - což je mimochodem převládající pojetí české (Čech je ten, kdo mluví česky), leč kulturní definice národa se může opírat třeba i o sdílené náboženství nebo národní příběh. A třetí nejčastější je pojetí národa etnické (společný původ). Čech tedy může znamenat minimálně tři věci: 1) ten, kdo se narodil na území dnešního českého státu (nebo dokonce v hranicích bývalých českých států, například ve Vratislavi, bez ohledu na to, jaký stát v době narození osobnosti na tomto území existoval), 2) ten, kdo mluvil česky či se považoval za Čecha, 3) ten, kdo byl etnickým Čechem, tedy měl české (slovanské) předky. Franz Kafka může být tedy úplně klidně označen za českého spisovatele, neboť je spisovatelem narozeným na území Česka. Mnoha lidem to "jaksi nesedí", ale není žádný legitimní důvod prohlásit státní pojetí národa v Česku za neplatné či nemožné. Jána Kollára lze taktéž považovat za Čecha, neboť zvolil jako svůj literární jazyk češtinu. Ale stejně tak mohou Kafku Rakušané prohlásit za Rakušana či Židé za Žida. Není v tom žádný rozpor, což třeba na anglické dávno pochopili. Nelze se přitom upnout na představu, že vždy v kategorizaci národnosti vystačíme s tím, jak se dotyčný sám cítil či identifikoval, neboť v minulosti kategorie národa v dnešním smyslu neexistovala. A přitom klidně můžeme Kosmase či Svatého Vojtěcha prohlásit za Čechy. Každý moderní národ má právo se přihlásit k osobnostem z doby, kdy moderní pojetí národa neexistovalo, stejně tak jako na toto "přivlastnění" má právo každý stát (Česká republika také v 19. století neexistovala, přesto v článku o ní píšeme o Karlu Čapkovi; byť objevili se i takoví pitomci, kteří skutečně chtěli psát historii Česka od roku 1993, ti se však naštěstí neprosadili). Argument, že se vždy musíme opřít o zdroj, se na první pohled jeví silný, ale ve skutečnosti je slabý. V každém národě mohou souběžně vedle sebe žít všechna tři pojetí národa, a proto je důvodný předpoklad, že vždy někde existuje nějaký zdroj, který kterékoli z těchto pojetí užívá. Někdo někdy musel Kafku označit za Němce, někdo ho někdy musel označit za Žida, někdo ho musel označit za Čecha, někdo ho musel označit za Rakušana. Vyplývá to ze základních faktů jeho života (místo narození, literární jazyk, státní občanství, náboženství, přihlášení se k sionismu atp.). Plýtvat silami na dohledávání konkrétních zdrojů v této věci je nesmyslné, dovolil bych si to označit za projev pokročilé wikipeditidy. Váš Fanoušek logiky. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) ~2025-27951-47 (diskuse • bloky) 26. 10. 2025, 16:47 (CET)

@~2025-27951-47: Vás a všechny ostatní upozorňuji na související diskuse: současná Wikipedie:Žádost o komentář/Vznik státu a dvě staré, tedy Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2016/03#Narození v Protektorátu (případně přes historii verzí) a také Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2019/02#Preference odkazovaní na stát či národ v úvodu biografií (případně přes historii verzí). --Marek Genius (diskuse) 26. 10. 2025, 23:49 (CET)

Přijďte na 14. Wikikonferenci do Kampusu Hybernská 8. listopadu 2025!

Už za 14 dní!

Milí wikipedisté,

rád bych vám připomněl, že se blíží další, v pořadí již 14. ročník Komunitní Wikikonference(Tady najdete i program), která proběhne v sobotu 8. listopadu od 9:00 do 18:00 hodin v Didaktikonu (Kampus Hybernská). Bude tam spoustu zajímavého programu o Wikipedii a světě kolem ní. Hlavním letošním tématem je, zda-li je Wikipedie jenom pro boomery.

Pokud máte zájem se zúčastnit (osobně či online), prosíme registrujte se na tomto odkazu.

Těšíme se na viděnou! Za organizátory Aktron (✆|✍) 24. 10. 2025, 07:48 (CEST)

@Aktron: Vypadá to na zajímavá témata, bohužel se asi nemohu moci zúčastnit osobně. Zeptám se, proč nebude pořízen záznam z druhého a třetího sálu? Nesehnali jste dalšího kameramana? Například o psaní Wikipedie studenty se pod Lípou často diskutovalo, tak by asi stálo zato přednášky zaznamenat. --Marek Genius (diskuse) 26. 10. 2025, 23:52 (CET)

Jestli je Wiki jen pro boomery, netuším. Ale pokud má být i pro NEpražáky z celého svetaz, bylo by slušné do upoutávky napsat i jméno "vesnice", kde se akce trvá. Díky. --Pavouk (diskuse) 27. 10. 2025, 01:17 (CET)

Dva články v jednom

Chtěl bych se ještě vrátit k situaci, kdy tu máme horu a přírodní rezervaci v jejím areálu, oboje na stejné stránce. V článku je sice zmíněno oboje, ale název jako takový může odkazovat jen na jedno. Mám za to, že nejčistší řešení je vytvořit druhý článek pro horu pouze s přesměrováním a do něj umístit příslušné kategorie (do budoucna se může vytvořit druhý článek). Může se také stát, že název rezervace a vrcholu je odlišný. V krajním případě může být na vrcholu třeba i rozhledna, o které je také článek a i tam stejné kategorie pro vrchol. U rozhleden je podle mě použití kategorií pro vrchol tuplem špatně, ale pokud neexistuje článek o vrcholu (případně rezervaci), tak má smysl i zde odkazovat přesměrováním z prázdného článku o vrcholu na existující stránku.

Nevýhodou takového řešení je schování odkazů na vrcholové kategorie (z části se lze proklikat přes kategorii geomorfologického celku). Zkusil jsem to sepsat v reakci na editace stránek Kuchyňka (přírodní rezervace) a Na skálách (přírodní rezervace), revertovanou uživateli @Paul E a @JAn Dudík. Rád bych si tedy touto diskuzí ověřil, zda má smysl mnou navržená úprava, nebo je to lepší ve stávající podobě.--Otaznick (diskuse) 24. 10. 2025, 15:08 (CEST)

Dle nápovědy se do stránek s přesměrováním kategorie nevkládají a navíc, k čemu by ty kategorie na stránce s přesměrováním byly? A kategorie a odkazy jsou IMHO to nejmenší a není problém horu odkazovat na článek s přírodní rezervací (jak se již mnohde děje). Jestli se někdy založí samostatný článek o hoře, tak předpokládám, že tvůrce článku (či komunita) se o odkazy postará... Horší je to propojení s wikidaty, kde se prostě musí upřednostnit jenom jedno... A mimochodem přírodní památka se nazývá Na skalách (s krátkým prvním a...). --VasekPav (diskuse) 24. 10. 2025, 19:15 (CEST)

@VasekPavRedirecty se běžně kategorizují, zvláště, pokud jsou propojeny s WD. Například Redirect Alan Kurdí má 4 logické kategorie. Používí se, aby v kategorii nechyběl nějaký článek, který je ale zpracován v jiném. V případě Kuchyňky je článek dost obsáhlý na to, aby z něj šlo udělat dva, jen na Wikidatech kdysi někdo sloučil kopec s rezervací.

Jak jsem již psal, mohl by to být dobrý adept na vyzkoušení dalšího možného praktického využití AI. --JAnD (diskuse) 24. 10. 2025, 22:46 (CEST)

Myslím, že název Kuchyňka (Brdy) může odkazovat na rezervaci i horu. Takové dvojčlánky jsou běžné v případě instituce a historické budovy, ve které sídlí, např. Národní divadlo. Článek je o obojím a je vymezeno, co je primární význam: zde instituce, v jiném případě památka a současné vyžití sekundární význam.

Co se týče kategorizace přesměrování, k tomu konsensuální pravidlo není, proto jsem při úpravě textu odkazované nápovědy doplnil ve smyslu, že se nekategorizuje jako běžné články. JAn píše, jak je kategorizace přesměrování Alan Kurdí logická, ale když srovnám s kategorizací Úmrtí Alana Kurdího, tak v rozdělení kategorií logiku nevidím. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 10. 2025, 20:23 (CEST)

@Matěj Orlický Vžyť je to logické, Alan má kategorie týkající se osoby (nareození, úmrtí, pohlaví...) , kdežto Úmrtí má kategorie týkajcí se události a aktuálního článku. --JAnD (diskuse) 25. 10. 2025, 22:15 (CEST)

Kurdové, Děti, Subjekt slavné fotografie jsou kategorie týkající se osoby, ale jsou u události. Naopak kategorie datace je jen u přesměrování, u události chybí. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 10. 2025, 11:20 (CET)

Ale pak by rozlišovač nebyl ani v jednom případě správný. U vrcholů se nedávno domluvilo, že pokud se použije rozlišovač, tak bude uveden geomorfologický celek a případně nadmořská výška. --Otaznick (diskuse) 26. 10. 2025, 17:51 (CET)

Z mého pohledu by naopak byl rozlišovač nesprávný, kdyby svou standardní formou budil zdání, že článek je jen o vrcholu či jen o rezervaci. Také se na to můžeme dívat tak, že článek je o původním významu „místo v Brdech“, zatímco “hora“ a „rezervace“ jsou druhotné významy, které vymezili vědci na základě svých různých oborových kritérií. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 10. 2025, 18:21 (CET)

Kategorizace přesměrování může být velmi užitečná (zejména pokud se jedná o redirekt z části článku, která je svým specifickým zaměřením trochu odlišná od obecného tématu článku). Mají-li kategorie sloužit jako pomůcka k vyhledávání příbuzných hesel/článků (k čemu jinému?), měl by tam čtenář najít jméno vztažené k souvisejícímu tématu, protože obecnější název článku mu v kategorii napovědět nemusí. Když bude např. hledat nějaké tematicky související molární veličiny v kategorii Kategorie:Veličiny, je dobré, že tam bude mít k výběru i molární skupenské teplo, i když je to jen přesměrování na část jiného článku. --Petr Karel (diskuse) 27. 10. 2025, 08:18 (CET)

Pomozte mi založit stránku o Přerovských strojírnách.

Přesunuto na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc, sekce Wikipedie:Potřebuji pomoc#Pomozte mi založit stránku o Přerovských strojírnách., verze Speciální:Rozdíl/25343962. --Marek Genius (diskuse) 31. 10. 2025, 13:21 (CET)

7. ročník Asijského měsíce Wikipedie je tu!

7. ročník soutěže.

Ahoj! Dnešním dnem startuje 7. ročník Asijského měsíce Wikipedie. Potrvá celý měsíc listopad. Cílem je vytvářet nové články, a tím zkvalitňovat obsah Wikipedie na téma Asie. Dlouhodobě totiž víme, že se editoři většinou věnují našemu regionu, a tak je encyklopedie do jisté míry v tomto směru nevyvážená. A to chceme dlouhodobě měnit!

Pokud Vás téma zajímá, rádi byste se zapojili a soutěžili o nějakou z knižních cen, neváhejte! Téma článku může být jakékoliv encyklopedicky významné, které se Asie týká. A pokud inspiraci hledáte – nevadí! Máme k dispozici seznam zajímavých a chybějících témat. Tříděn je podle zemí, takže si vybere každý od Afghánistánu až po Východní Timor.

Jak se zapojit? Je to jednoduché. Stačí si vybrat téma, napsat na něj článek (v délce minimálně 3 kB ale může být i delší) a přihlásit jej do soutěže. Aktron (✆|✍) 1. 11. 2025, 08:44 (CET)

Aktron (✆|✍) 1. 11. 2025, 08:44 (CET)

hrůza, co se to stalo s českou Wikipedií, dejta spátky starou grafiku

Dobrý den. Kdo to schválil, anglická Wikipedie jede postaru, Je to hrůza. Martin wolf (diskuse) 1. 11. 2025, 11:16 (CET)

@Martin wolf: Z vyšších míst, ale registrovaní si to mohou vrátit v Nastavení. --OJJ, Diskuse 1. 11. 2025, 11:18 (CET)

Že jsem tak smělý, co se stalo s grafikou? Jsem si teda žádné změny nevšiml... --VasekPav (diskuse) 1. 11. 2025, 11:41 (CET)

Anglická Wikipedie samozřejmě postaru nejede, dokonce byla jednou z prvních nanovo (leden 2023).

„dejta spátky“ – a takhle si my tady tvoříme. --Matěj Suchánek (diskuse) 1. 11. 2025, 11:42 (CET)

Toto jsou přesně ty okamžiky, kdy odebraný autopatrol pro Lukáše Krále působí jako naprostý výsměch. --Osidor (diskuse) 1. 11. 2025, 12:00 (CET)

ñě?

Mj. v článku Salobreña (hrad), ale i jinde ([1]) jsem se u španělských jmen končících na -ña setkal s tvarem obsahující kombinaci písmen „ñ“ a „ě“. Osobně mi to dráždí oči, ale možná je to deformace způsobená znalostí španělštiny. Příručka k případu Coruña uvádí tvar Coruně, tj. asi bych se na Wikipedii v obdobných případech přidržel odstranění „ñ“ a ponechání „ě“. Nebo to někdo vidí jinak? — Draceane ^diskuse_příspěvky 4. 11. 2025, 17:28 (CET)