Projekt 667BDR
| Projekt 667BDR / třída Delta III | |
|---|---|
Ponorka K-433 třídy Delta III v zátoce Providěnija na Čukotce v září 1983. Věž je poškozená po kolizi s ledovcem. Patrná je vysoká nástavba pro rakety | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 14 |
| Osud | aktivní |
| Předchůdce | Projekt 667BD / třída Delta II |
| Nástupce | Projekt 667BDRM / třída Delta IV |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 8940 t (na hladině) 10 600 t (pod hladinou) |
| Délka | 155 m |
| Šířka | 11,7 m |
| Ponor | 8,7 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 25 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 120 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 406mm torpédomet 16× R-29R |
Projekt 667BDR (v kódu NATO třída Delta III) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje třetí verzi rozsáhlé skupiny celkem 43 raketonosných ponorek třídy Delta, tvořící od 70. let páteř sovětských námořních strategických sil. Liší se především použitím raket nové verze R-29R. Část ponorek stále slouží v Ruském námořnictvu.
Stavba a uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Vývoj ponorek projektu 667BDR byl zadán roku 1972 konstrukční kanceláři Rubin.[1] Sovětské loděnice v Severodvinsku postavily celkem 14 ponorek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1976–1982.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Torpédovou výzbroj představují čtyři 533mm torpédomety a dva 406mm torpédomety. V rozměrné nástavbě za bojovou věží je, ve dvou řadách, umístěno 16 balistických raket R-29R (v kódu NATO SS-N-18 Stingray), odpalovaných pomocí systému D-9R.[1] Jedná se o první sovětské balistické rakety s vícenásobnou jadernou hlavicí (MIRV). Střela nesoucí tři hlavice o síle 200 kT TNT měla dolet 6500 km. Pokud ovšem nesou jen jednu hlavici o síle 450 kT, dolet se zvětší na 8000 km. Nejvyšší počet hlavic na jedné raketě je sedm.
Pohonný systém ponorek tvoří dva tlakovodní reaktory OK-700A a dvě parní turbíny TZA-635. Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 14 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b 667BDR DELTA III [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 667BDR na Wikimedia Commons - Nuclear-powered ballistic missile submarines - Project 667BDR [online]. russianships.info [cit. 2015-06-09]. Dostupné online. (anglicky)