Projekt 659
| Projekt 659 / třída Echo I | |
|---|---|
 Ponorka třídy Echo II | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Sovětské námořnictvo |
| Typ | jaderná ponorka |
| Lodě | 34 |
| Uvedení do služby | 1960–1967 |
| Osud | vyřazeny v 90. letech |
| Předchůdce | Projekt 613 / Whiskey Long Bin |
| Nástupce | Projekt 651 / Juliett |
| Technické údaje Projekt 659 / Echo I | |
| Výtlak | 3731 t (na hladině) 4920 t (pod hladinou) |
| Délka | 111 m |
| Šířka | 9,2 m |
| Ponor | 7,6 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Rychlost | 15 uzlů (na hladině) 24 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 120 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 4× 406mm torpédomet 6× P-5D |
| Technické údaje Projekt 675 / Echo II | |
| Výtlak | 4500 t (na hladině) 5670 t (pod hladinou) |
| Délka | 115 m |
| Šířka | 9,3 m |
| Ponor | 7,1 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Rychlost | 15 uzlů (na hladině) 23 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 137 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 406mm torpédomet 8× P-5D |
Projekt 659 (v kódu NATO třída Echo I) byla třída ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Byly to první sovětské ponorky od počátku konstruované jako nosiče letounových střel. Byly původně určeny k provádění jaderných úderů na pozemní cíle, po rozšíření ponorek nesoucích balistické rakety již spíše k napadání hladinových lodí. Všechny postavené ponorky již byly vyřazeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo ve dvou skupinách postaveno 34 ponorek této třídy. Ponorky první verze Projekt 659 (Echo I) byly do služby zařazeny v letech 1960–1962 v počtu pěti kusů. Během 70. let již pro jaderné útoky plně postačovaly ponorky s balistickými raketami a třída Echo I byla přestavěna na stíhací ponorky Projektu 659T, ze kterých byly letounové střely odstraněny.[1] Vyřazeny byly do roku 1991.
Na první sérii navázaly ponorky Projektu 675 (Echo II) se zesílenou výzbrojí. Do služby byly zařazeny v letech 1962–1967 v počtu 29 kusů. Z toho 16 jednotek bylo postaveno v Severodvinsku a 13 jednotek v Komsomolsku. V roce 1992 bylo v aktivní službě ještě 15 ponorek Echo II. Později ale byly vyřazeny.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Konstrukce ponorek vycházela z ponorek Projektu 627, ze kterých byl přejat i pohonný systém. Ponorky nesly čtyři příďové 533mm torpédomety pro klasická torpéda a čtyři záďové 406mm torpédomety pro torpéda s akustickým samonavedením. V horní palubě ponorek byly zapuštěny manévrující letounové střely, které bylo možné vypustit pouze při plavbě na hladině. Před výstřelem se odpalovací trubice vzklopily pod úhlem 15°. Ponorky verze Echo I nesly šest střel P-5D (v kódu NATO SS-N-3 Shaddock) s jadernou hlavicí, zatímco verze Echo II nesla osm střel P-6 (v kódu NATO SS-N-3A Shaddock) s dosahem 460 km a konvenční hlavicí. V 80. letech bylo deset ponorek Echo II přezbrojeno osmi protilodními střelami Bazalt (v kódu SS-N-12 Sandbox). Ponorky musely zůstat na hladině i po vypuštění svých střel, protože zajišťovaly jejich navádění.
Pohonný systém tvořily dva tlakovodní jaderné reaktory a dvě turbíny, roztáčející dva čtyřlisté lodní šrouby (verze Echo II měla šrouby pětilisté). Nejvyšší rychlost byla 15 uzlů na hladině a 23 uzlů pod hladinou.
Nehoda ponorka K-431
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. srpna 1965 na základně poblíž Vladivostoku probíhala výměna jaderného paliva na ponorce projektu 675 (třída Echo II) K-431. Vyskytl se přitom problém s víkem reaktoru, k němuž byly uchyceny i regulační tyče. Technici se druhý den vrátili s plovoucím jeřábem, aby problém napravili. Při manipulaci s víkem došlo k jeho utržení, explozi reaktoru, zničení jeho aktivní zónym spojeném s radioaktivní kontaminací okolí a roztržením tlakového trupu ponorky. Při nehodě zemřelo osm důstojníků a dva poddůstojníci.[2] Stovky osob byly zasaženy radiací. Kvůli kontaminaci při této nehodě musela být vyřazena i jaderná útočná ponorka projektu 627 (třída November) K-42.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Project 659 / Echo I, Project 675 / Echo II [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČERVENKA, Jaroslav. I malý torpédový člun může zničit jadernou ponorku [online]. Security magazín, 2025-08-11 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online.
- ↑ ROBLIN, Sebastien. The Troubled November-class Submarine: Russia’s Worst Sub? [online]. National Interest, 2020-09-10 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 659 na Wikimedia Commons - Nuclear-powered cruise missile submarines - Project 659 [online]. russianships.info [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (anglicky)