Projekt 205P
| Projekt 205P Tarantul / třída Stenka | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Ukrajinský hlídkový člun Podillia (BG-62) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ukrajinské námořnictvo Kubánské revoluční námořnictvo další... |
| Typ | torpédový člun |
| Lodě | 137 |
| Osud | aktivní (2025) |
| Předchůdce | Projekt 206 / třída Shershen |
| Nástupce | Projekt 206EP / třída Mol |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 211 t (standardní) 245 t (plný) |
| Délka | 39,98 m |
| Šířka | 7,91 m |
| Ponor | 1,96 m |
| Pohon | 3 diesely |
| Rychlost | 34 uzlů |
| Dosah | 800 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 31 (z toho 5 důstojníků) |
| Výzbroj | 4× 30mm kanón AK-230 (2×II) 4× 406mm torpédomet (4×I) 2× skluzavka hlubinných pum (12 pum) |
| Sonar | MG-329 Šeksna MG-11 sonar MG-7 Braslet |
Projekt 205P Tarantul (v kódu NATO třída Stenka) je třída torpédových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. Trup, pohon a hlavňová výzbroj byli převzaty z raketových člunů Projektu 205 (třída Osa). Čluny byly určeny především k protiponorkovému hlídkování. Celkem bylo postaveno 137 jednotek této třídy.[1] Část jich byla prodána námořnictvům sovětských spojenců. Řada jich je používána v roli hlídkových plavidel nenesoucích torpédomety. Za studené války jich určité množství provozovala pohraniční vojska KGB. Po rozpadu SSSR sovětské čluny získalo ruské námořnictvo a ukrajinské námořnictvo.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo v letech 1967–1989 postaveno 137 člunů této třídy. Z toho 105 hlídkových plavidel projektu 205P postavila v letech 1967–1989 loděnice Primorskij (od roku 1970 Almaz) v Leningradu, 25 plavidel projektu 205P dodala v letech 1968–1976 loděnice ve Vladivostoku a dalších sedm dělových člunů projektu 02059 dodala loděnice Almaz v Leningradu v letech 1984–1987.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Trup a pohonný systém byly převzaty z projektu 205 (třída Osa I). Trup byl o 90 centimetrů prodloužen. Plavidla byla vybavena sonary MG-329 Šeksna, MG-11 a MG-7 Braslet. Výzbroj tvořily dva 30mm dvoukanóny AK-230, čtyři 406mm torpédomety pro torpéda SET-40, nebo SET-72 a dvě skluzavky hlubinných pum, kterých bylo neseno dvanáct kusů. Pohonný systém tři diesely M-503G o celkovém výkonu 12 000 hp, roztáčející tři lodní šrouby s pevnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů.[1]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Část plavidel projektu 205P poháněly výkonnější diesely M-504B-2 (nebo M-504B-4, M-504M-3) o celkovém výkonu 15 000 hp. S nimi se nejvyšší rychlost zvýšila na 36 uzlů.[1]
Zahraniční uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Námořnictvo – Roku 1993 získalo čluny PSKR-633 a PSKR-634.
- Ázerbájdžánská pobřežní stráž – Získala čtyři jednotky. Využívány jako strážní čluny.
- Gruzínské námořnictvo – Získalo plavidla Batumi (301) a Georgiy Toreli (P-21). Vyřazeny 2006 a 2023.[1]
- Kambodžské námořnictvo – Získalo čtyři jednotky projektu 02059.[1]
- Kubánské revoluční námořnictvo – Získalo tři jednotky projektu 02059.[1]
- Námořnictvo Turkmenistánu – Získal jedno plavidlo projektu 205P.[1]
- Ukrajinské námořnictvo – Získalo sedmnáct jednotek.[1]
- Ukrajinská pobřežní stráž – Převzala některá plavidla námořnictva.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 205P na Wikimedia Commons - Border patrol ship - Project 205P [online]. russianships.info [cit. 2025-08-11]. Dostupné online. (anglicky)