Kechnec
| Kechnec | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°33′15″ s. š., 21°15′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 171 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát | |
| Kraj | Košický |
| Okres | Košice-okolí |
| Tradiční region | Abov |
Kechnec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,21 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 142 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 111,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Tomáš Konkoly |
| Vznik | 1220 |
| Oficiální web | kechnec |
| podatelna | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Kechnec 044 58 Kechnec 19 |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 58 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kechnec je obec na Slovensku v Košickém kraji v okrese Košice-okolí. Nachází se dva kilometry od maďarské státní hranice a se sousední Seňou, se kterou tvoří společný intravilán. V letech 1964 až 1990 byly spojeny i administrativně – do roku 1986 jako Hraničná pri Hornáde, v letech 1986 až 1990 jako Seňa. V katastrálním území Kechnec se nachází nový a prosperující průmyslový park.
Polohopis
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v jižní části okresu Košice-okolí, přibližně dvacet kilometrů jižně od Košic. Nedaleko se nachází maďarská státní hranice i hraniční přechod na cestě I/68 Milhosť-Tornyosnémeti.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy z okolí Kechnece potvrzují, že první osídlení tohoto území bylo již v paleolitu. První písemná zmínka o obci je však mladší – z roku 1220, kdy se obec uvádí pod názvem Felnemet. Na majetcích panovníka na dolním toku Hornádu, ke kterému patřilo i území Kechnece se na přelomu 12. a 13. století usadili němečtí kolonisté. Odtud pravděpodobně pochází i první historicky doložený název obce Felnemet. Sousední obce, které dnes leží v Maďarsku, mají podobné názvy – Tornyosnémeti a Hidasnémeti.
V roce 1338 král Zikmund Lucemburský daroval Kechnec za věrnost a vojenské zásluhy županu Petrovi z nedaleké obce Perín-Chym. V darovací listině se obec vyskytuje pod názvem Felnemethy alio domine Kemnech. V následujících stoletích se název obce měnil jen částečně – v roce 1560 Kenyhecz Nempty a až v 17. století se ustálil na Kenyhecz, který se používal až do roku 1920. V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 se obec uvádí jako maďarsko-slovenská s 579 obyvateli. Statistika z roku 1910 vykazovala v Kechneci 473 obyvatel, z toho bylo 425 Maďarů, 39 Slováků, 8 Němců a 1 Rom
V roce 1918 de facto a v roce 1920 i de iure obec připadla Československu a její název Kenyhecz byl změněn na Keňhec. V období let 1938 až 1945 byl Kechnec součástí horthyovského Maďarska, ale po druhé světové válce znovu připadl Československu. V roce 1945 se název obce upravil na Kehnec a v roce 1948 do současné podoby.
V období let 1964 až 1986 byl Kechnec součástí uměle vytvořené obce Hraničná pri Hornáde, ve které byly seskupeny tři obce – kromě Kechnece ještě Milhosť a Seňa. V roce 1986 se obec osamostatněním Milhosti rozpadla a Seňa s Kechnec vytvořily obec Seňa. V roce 1990 se obec Kechnec osamostatnila, čímž se administrativní hranice obcí v okolí dostaly do stavu před rokem 1964.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání obyvatel z roku 2001 žilo v Kechněci 876 obyvatel, z toho bylo 731 (83,5 %) slovenské, 133 (15 %) maďarské a 1 romské národnosti.
Partnerské obce
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kechnec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kechnec na Wikimedia Commons - Oficiální web