Kališ
| Kališ Kalisz | |
|---|---|
 Radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°45′25″ s. š., 18°4′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 144 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Velkopolské |
| Okres | městský okres |
  Kališ | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 69,42 km² |
| Počet obyvatel | 95 905 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 381,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Janusz Pęcherz |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Główny Rynek 20 62-800 Kalisz |
| Telefonní předvolba | +48 062 |
| PSČ | 62-800 až 62-821 |
| Označení vozidel | PK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kališ (polsky Kalisz, výslovnost 
[ˈkaliʃ]IPA) je město a městský okres, které se nachází ve středu Polska, v jihovýchodní části Velkopolského vojvodství. Má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Kališ. Ve městě žije přibližně 96 tisíc[1] obyvatel a jejich počet stále klesá.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z 2. století od řeckého geografa Ptolemaia v díle Geographia jako o obchodní osadě na Jantarové stezce, proto je město považováno za nejstarší v Polsku. Město se rozkládá na řece Prosně, levém přítoku Warty. Je důležitým průmyslovým a obchodním centrem pro celý region. Střed města je ze severozápadní strany obklopen parkem Planty.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Adam Asnyk (1838–1897), básník a dramatik
- Stanisław Wojciechowski (1869–1953), politik a prezident
- Jerzy Świrski, polský viceadmirál
- Theodor Meron (* 1930) právník, předseda Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu
Kališ a Židé
[editovat | editovat zdroj]Kališ hrál klíčovou roli v polské židovské historii. V roce 1264 byl Boleslav V. Stydlivý, vládce západní části Polska (Velkopolsko), první, kdo dal místní židovské pospolitosti Kališský zákon, kde uspořádává práva, právní ochranu a některé náboženské a finanční svobody Židů.
Podle sčítání polského lidu z roku 1931 tu žilo 15 300 Židů (téměř 30 % z celkového počtu obyvatel). Rabín z města Kališ se stával zároveň zemským rabínem. Kališ měla v historii několik synagog (Nejstarší, Stará, Velká a Nová) a dva hřbitovy.
Po skončení druhé světové války se přeživší Židé rozptýlili do celého světa včetně Izraele. V současné době již v Kališi židovská obec neexistuje.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kališ na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Historie kališských židů (polsky)
