Fintice
| Fintice | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°3′8″ s. š., 21°17′3″ v. d. |
| Nadmořská výška | 270 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Prešov |
| Tradiční region | Šariš |
  Fintice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,24 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 550 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 226,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Terézia Gmitrová[3] |
| Vznik | 1271 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 051 |
| PSČ | 082 16 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PO |
| NUTS | 524395 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fintice (do roku 1927 Finčice, maďarsky Finta, německy Finzitze) jsou obec v okrese Prešov v Prešovském kraji na Slovensku. Žije v nich přibližně 2 600[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V sedle na vrchu Várhegy se v 9.–10. století nacházelo raně středověké sídliště. Místo bylo osídleno už v neolitu lidem bukovohorské kultury a později v mladší době bronzové.[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1272 a nachází se v listině krále Štěpána V. Uherského vydané vojevůdcům Janovi a Štěpánovi, synům hraběte Bieda.[5] Předtím byli její obyvatelé hraničáři v královských službách a v té době zde pravděpodobně stála strážní věž. Kostel a kněz jménem Pavel jsou zmiňováni již v papežském soupisu desátků sepsaném v letech 1332–1337.[6] V roce 1427 byla obec daněna z padesáti port. Gotický kaštel nechal postavit majitel rodu Fintai. V roce 1493 je v listině opět zmíněn vesnický farář. Na konci 16. století se majiteli panství stali Darholci, kteří zámek přestavěli v renesančním stylu. Po vymření Darholců v roce 1662 se stal majetkem rodu Pethő. Na počátku 18. století získali panství Dessewffyové a v té době ve vsi fungoval mlýn. V roce 1787 zde žilo v 80 domech 573 obyvatel.[7][8] V roce 1797 byla v obci již katolická škola.[9] V roce 1828 žilo v 112 domech 833 obyvatel. Hlavním zaměstnáním bylo zemědělství a práce v lesích. V 19. století zde byl kamenolom, po druhé světové válce v obci byly provozovány dva kamenolomy.[8] Do roku 1920 obec náležela do okresu Prešov a do Šarišské župy.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na severovýchodním okraji Šarišské vrchoviny na pravém břehu řeky Sekčov.[10]
Území obce se rozkládá v nadmořské výšce 254–739 metrů, střed obce je ve výšce 270 metrů a nejnižší bod s výškou 254 metru je u řeky Sekčov. Nejvyšším bodem je vrch Stráž (740 metrů).[11]
Povrch v jižní části území tvoří pahorkatina, severní část má vrchovinný charakter. Z geologického hlediska je území tvořeno terciérními uloženinami, karpatským flyšem a sopečnými horninami (ryolity, ryolitové tufy a tufity).[10] Lesní porost s převahou dubu, habru a borovice je pouze v severozápadní části obce. V severní části území se nachází přírodní rezervace Fintické svahy.
Sousední obce:
| Záhradne | ||
| Veľký Šariš | .svg?lang=cs)
|
Kapušany |
| Nižná Šebastová |
Obec náleží do regionu Šariš.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Renesanční Dessewffyovský kaštel, založený ve 13. století[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fintice na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Terézia Gmitrová je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ ŠIŠKA, Stanislav. Výšinné sídliská bukovohorkej kultúry na Slovensku. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. M, Řada archeologická. Brno: Masarykova univerzita, 1999. Dostupné online. ISBN 80-210-2308-2. ISSN 1211-6327. S. 47–48. (slovensky)
- ↑ Programm des Evangelischen Unter-Realgymnasium A.B. und der Damit Verbundenen Lehranstalten in Sächsisch-Regen: am Schlusse des Schuljahres .... [s.l.]: Evangelisches Unter-Realgymnasium A. B. und Damit Verbundene 88 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: tCudnmWi9IIC.
- ↑ Pavol(Fintice,1332). www.knihydominikani.sk [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
- ↑ O obci Fintice. www.fintice.sk [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Fintice - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-15.
- ↑ Profil školy - História školy. zsfintice.edupage.org [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Fintice - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Úrad geodézie, kartografie a katastra SR
- ↑ Kaštieľ s areálom (Dessewffyovský kaštieľ) [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2025-10-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fintice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
