Demjata
| Demjata | |
|---|---|
Kostel sv. Jana Křtitele | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°6′22″ s. š., 21°18′52″ v. d. |
| Nadmořská výška | 336 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Prešov |
| Tradiční region | Šariš |
Demjata | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,50 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 086 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 94,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Vladislav Bašista[3] |
| Vznik | 1330 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 051 |
| PSČ | 082 13 (pošta Tulčík) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PO |
| NUTS | 524336 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Demjata, dříve (do roku 1927) Demjaty nebo Demiata (maďarsky Deméte)[4], je obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije zde přibližně 1 100[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Potoční řadová obec vznikla na území starší vesnice z období před 12. stoletím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330, kde je uváděna pod názvem Demeta. V 13. a 14. století náležela pod panství hradu Šariš. Od 15. století byla v majetku zemanů. od 16. století ji vlastnily Mariášovci, Bornemisovci, Darholcovci a další. Od 17. století byla ve vlastnictví Bocskayů. V roce 1427 byla daněna ze sedmnácti port, v roce 1689 byla vylidněná. V obci v roce 1787 žilo ve čtyřiceti domech 460 obyvatel a v roce 1828 žilo 553 obyvatel v 75 domech. V 18. století majiteli vsi a kastelu byli Okolicsányové a v 19. století Semseyové. Do roku 1918 náležela pod župu Šariš Uherského království. Hlavní obživou bylo zemědělství, chov ovcí a pálení vápna.[5][6][7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v jihozápadním cípu Nízkých Beskyd v údolí řeky Sekčov. Z hlediska geomorfologického členění patří do podcelku Ondavské vrchoviny a Beskydského předhůří.[8] Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 280–525 m, střed obce je ve výšce 290 m n. m.[9]
V západní části nad obcí se rozprostírá pohoří Vápeníky s přírodní rezervací vápenné Demjatské kopce. Přes obec vede frekventované silniční i vlakové spojení mezi Prešovem a Bardejovem.
Území obce má rozlohu 11,4963 km², z toho v roce 2020 připadalo 45 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 25 % orná půda, 2 % zahrady, 18 % travnaté plochy a 43 % lesy.[10] V roce 2024 zemědělská půda tvořila 632 ha, z toho 284,21 ha byla orná půda, 24,29 ha připadalo na zahrady a 208,85 ha byly travnaté plochy. Les zaujímal 497,59 ha, vodní plocha 20,09 ha a na zastavěnou plochu připadalo 57,95 ha.[11]
| Raslavice | ||
| Veľký Slivník | Lopúchov | |
| Tulčík |
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Hámošův (Ámosův) kaštel je dvoupatrová renesanční budova čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím, pochází z druhé poloviny 16. století. Mezi lety 1640–1642 prošel úpravami, které mu daly jeho současnou podobu. Využita byla část hmoty starší středověké stavby v západní části půdorysu kaštelu. V letech 1752–1754 prošel barokními úpravami. Po roce 1980 byl renovován. V současné době (2025) je však opuštěný a chátrá. V přízemí se nacházejí renesanční křížové a valené klenby s lunetami, v poschodí jsou pruské klenby. Fasády kaštelu jsou členěny okny s nadokenními římsovými frontony. Severní fasádě dominuje dynamický barokní portál z roku 1754 se segmentovým záklenkem s volutami. Nad ním je kasulové okno, po stranách lemované konvexně vydutými arkýři. V podkroví fasády je řada střílen a zubořez.[13][14] Kaštel je kulturní památkou Slovenska.[15]
- U kaštelu byl v 19. století založen přírodně krajinářský park. Jeho západní část byla rozparcelována a zastavěna rodinnými domky. V torzu jsou zachovány původní dendrologicky významné stromy.[7] Park je kulturní památkou Slovenska.[16]
- Semseyovský kaštel je dvoupatrová trojkřídlá budova původně renesanční architektury na obdélníkovém půdorysu, pochází z první poloviny 17. století. V roce 1736 byl přestavěn v barokním stylu. V roce 1979 prošel renovací. V současné době (2025) v něm sídlí obecní úřad. Interiér je zaklenutý renesančními stropy. Fasády zámku jsou hladké a některá okna parteru mají římsové nadokenní frontony. Vstupní portál je barokní s vročením 1751, a nachází se v ozdobném výklenku lemovaným pilastry a segmentovým záklenkem s reliéfní mušlí. Zámek má mansardovou střechu.[17][18][7] Kaštel je kulturní památkou Slovenska.[19]
- Římskokatolický filiální kostel svatého Jana Křtitele je jednolodní barokní stavba s půlkruhovým kněžištěm a věží, pochází z roku 1774. Věž byla znovu postavena v roce 1926. V roce 1929 byl kostel renovován. Interiér má pruské klenby. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 19. století s kopií italského barokního obrazu svatého Jana Křtitele. Fasády se zaoblenými rohy jsou rozděleny pilastry a okny s půlkruhovými oblouky. Věž se zaoblenými rohy je členěna kordonovou římsou, pilastry a zakončena římsou a jehlanovou střechou.[20] Kostel je kulturní památkou Slovenska.[21] Filiální kostel náleží pod římskokatolickou farnost Tulčík, děkanát Prešov-Východ arcidiecéze košické.[22] Kostel byl po opravě znovu vysvěcen v roce 2020 biskupem Markem Forgáčem.[23]
Sport
[editovat | editovat zdroj]V obci působí fotbalový klub FK Demjata (Futbalový Klub Demjata), založený v roce 1952.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Stanislav Šesták – fotbalový útočník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Vladislav Bašista je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Demjata - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-28.
- ↑ Všeobecne. www.obecdemjata.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-24. (slovensky)
- ↑ a b c História obce. www.obecdemjata.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-24. (slovensky)
- ↑ a b Geografia. www.obecdemjata.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Demjata - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Demjata. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Demjata. mojaobec.statistics.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Demjata. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Demjata - renesančný kaštieľ. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFANEK, Jozef. kaštieľ Hámoš - Demjata. Hrady a zámky na Slovensku [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Ámosov kaštieľ a park. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Park pri kaštieli. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Demjata - barokový kaštieľ. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFANEK, Jozef. kaštieľ Semsey - Demjata. Hrady a zámky na Slovensku [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Semseyovský kaštieľ. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Demjata - Kostol sv. Jána Krstiteľa. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Kostol sv. Jána Krstiteľa. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. 2025-09-05 [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Biskup Forgáč konsekroval Kostol sv. Jána Krstiteľa v obci Demjata. www.tkkbs.sk [online]. 2025-09-21 [cit. 2025-09-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Demjata na Wikimedia Commons - Oficiální stránky