Přeskočit na obsah

Dick Cheney

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Richard Bruce Cheney
46. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 2001 – 20. ledna 2009
PrezidentGeorge W. Bush
PředchůdceAl Gore
NástupceJoe Biden
17. ministr obrany Spojených států
Ve funkci:
21. března 1989 – 20. ledna 1993
PrezidentGeorge H. W. Bush
PředchůdceFrank Carlucci
NástupceLes Aspin
Člen Sněmovny reprezentantů za Wyoming
Ve funkci:
3. ledna 1979 – 20. ledna 1989
PředchůdceTeno Roncalio
NástupceCraig Thomas
7. ředitel kanceláře Bílého domu
Ve funkci:
21. listopadu 1975 – 20. ledna 1977
PrezidentGerald Ford
PředchůdceDonald Rumsfeld
NástupceHamilton Jordan
Náměstek ředitele kanceláře Bílého domu
Ve funkci:
18. prosince 1974 – 21. listopadu 1975
PrezidentGerald Ford
Předchůdcefunkce zřízena
NástupceLandon Butler
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská
Rodné jménoRichard Bruce Cheney
Narození30. ledna 1941
USA Lincoln, Nebraska, USA
Úmrtí3. listopadu 2025 (ve věku 84 let)
Severní Virginie
Příčina úmrtízápal plic, srdeční choroby a cévní nemoc
ChoťLynne Cheney
RodičeRichard Herbert Cheney a Marjorie Lorraine Dickeyová
DětiLiz Cheneyová
Mary Cheneyová
SídloJackson Hole
Alma materUniversity of Wyoming
Profesepolitik, autor autobiografie, byznysmen a obchodník
OceněníPrezidentská medaile svobody (1991)
Cena Francise Boyera (1993)
velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2018)
PodpisRichard Bruce Cheney, podpis
CommonsDick Cheney
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Bruce Cheney (30. ledna 1941 Lincoln, Nebraska – 3. listopadu 2025[1][2] Jackson Hole, Wyoming), známý jako Dick Cheney, byl americký politik a obchodník. V letech 2001–2009 zastával post 46. viceprezidenta USA ve vládě George Bushe a z titulu své funkce úřad předsedy Senátu USA, kde hlasoval jen v případě rovnosti hlasů. Dle ústavy USA a jejího 25. dodatku dočasně či nastálo nahrazoval prezidenta USA.

Byl ženatý, měl dvě dcery a pět vnoučat.

Prozatímní prezident USA

[editovat | editovat zdroj]

Ve dnech 29. června 2002 (7.09–9.29 hod) a 21. července 2007 (7.16–9.21 hod) vykonával funkci prozatímního prezidenta USA, v době kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii.[3] Důvodem předání pravomocí bylo, že toto vyšetření se provádí v narkóze.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Dick Cheney byl kongresmanem zastupujícím stát Wyoming po šest funkčních období. Měl pověst nejkonzervativnějšího člena Kongresu (ze všech 435 jeho členů).[zdroj?] Jako neokonzervativec vystupoval proti některým požadavkům homosexuálů, ale poté, co se jeho dcera přiznala ke své homosexuální orientaci,[4] už se v této oblasti tolik nevyjadřoval. Pracoval ve všech předchozích republikánských vládách, včetně kabinetu Richarda Nixona,[chybí zdroj] kde byl zástupcem poradce Bílého domu a spadal pod Donalda Rumsfelda. Za vlády prezidenta Geralda Forda jej poté nahradil ve funkci ředitele kanceláře Bílého domu. Za vlády Bushe staršího byl ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první Válku v zálivu (známou též jako operace Pouštní bouře).

Za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona působil jako ředitel ropné nadnárodní společnosti Halliburton Industries, obchodující, mimo jiné, s represivními vládami v Barmě a Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky jak v první, tak druhé válce v zálivu. Společnost vedl do roku 2000. Od roku 1997 byl členem projektu PNAC[5] a autorem jeho návrhové studie Rebuilding America's Defences.[6] Působil[kdy?] mj. ve strategické radě společnosti Genie Oil & Gas, která aktuálně prozkoumává ropné rezervy Golanských výšin.[7]

V prezidentských volbách roku 2000 byl kandidátem na viceprezidenta George W. Bushe. Společně zvítězili, stejně jako ve volbách 2004. Ve funkci viceprezidenta hrál vedoucí roli v zákulisí reakce Bushovy administrativy na útoky z 11. září a v koordinaci globální války proti terorismu. Byl jedním z prvních zastánců invaze do Iráku a tvrdil, že režim Saddáma Husajna vlastní program zbraní hromadného ničení a má operační vztahy s al-Káidou; ani jedno z těchto obvinění však nebylo nikdy potvrzeno. Také tlačil na zpravodajskou komunitu, aby poskytovala zpravodajské informace v souladu s odůvodněním administrativy pro invazi do Iráku.[8] Cheney byl často kritizován za politiku Bushovy administrativy týkající se kampaně proti terorismu, za podporu odposlechů Národní bezpečnostní agentury (NSA) a za podporu amerického programu mučení zajatců, tzv. „zesílených výslechů“.[9] Cheney ukončil své viceprezidentské působení jako velmi nepopulární postava v americké politice s mírou podpory 13 %.[10] Poté, co opustil funkci viceprezidenta, se stal kritickým vůči modernímu republikánskému vedení, včetně Donalda Trumpa, a zašel dokonce tak daleko, že ve volbách 2024 podpořil Trumpovu vyzývatelku, demokratku Kamalu Harrisovou.[11]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Dick Cheney byl občas kritizován za návrhy a zákony, pro které hlasoval nebo ty, které naopak nepodpořil:

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Za vedení Války v Zálivu byl v roce 1991 vyznamenán Prezidentskou medailí svobody.

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Jeho působení ve funkci viceprezidenta se věnoval film Vice z roku 2018 uváděný v Česku pro názvem Muž v pozadí. Film získal nominace na Zlatý glóbus, Critics' Choice Movie Awards a SAG Awards.

Výroky

[editovat | editovat zdroj]

Jeden z Cheneyho výroků z roku 1994:[12][13]

„ Až vstoupíte do Iráku, ovládnete ho a svrhnete vládu Saddáma Husajna, čím ji nahradíte? Je to velmi nestabilní část světa a jestliže svrhnete ústřední vládu Iráku, může se snadno stát, že se Irák rozpadne. Sýrie by ráda jeho západní část, Íránci by si rádi nárokovali jeho východní část, bojovali o ni osm let. Na severu máte Kurdy a pokud se Kurdové osamostatní a spojí se s Kurdy v Turecku, pak bude ohrožena teritoriální integrita Turecka. Pokud zajdete tak daleko, že se pokusíte ovládnout Irák, skončí to jako noční můra. “

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČTK. Zemřel bývalý americký viceprezident Dick Cheney. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dick Cheney, George W. Bush’s vice president, dead at 84. The Independent [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Statement by the Press Secretary. georgewbush-whitehouse.archives.gov [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ 004.CZ - Dcera viceprezidenta USA podpořila homosexuální manželství. www.004.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ A think tank war: Why old Europe says no. The Sydney Morning Herald [online]. 2003-03-07 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Archivovaná kopie. genieoilgas.com [online]. [cit. 2018-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-28. 
  8. ↑ Prewar Iraq Intelligence: A Look at the Facts : NPR. www.npr.org [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-29. 
  9. ↑ What the C.I.A.’s Torture Program Looked Like to the Tortured (Published 2019). www.nytimes.com. 2019-12-04. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. (anglicky) 
  10. ↑ FRIEDERSDORF, Conor. Remembering Why Americans Loathe Dick Cheney. The Atlantic. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-18. (anglicky) 
  11. ↑ Former Vice President Dick Cheney says he will vote for Harris. NBC News [online]. 2024-09-07 [cit. 2025-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Cheney '94: Invading Baghdad Would Create Quagmire. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. ↑ Comment, opinion and discussion from the Guardian US | The Guardian. the Guardian [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Dokumenty

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Viceprezidenti Spojených států amerických

John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D) · J. D. Vance (R)

Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dick_Cheney&oldid=25364287“