Vagit Alekperov
| Vagit Alekperov | |
|---|---|
![]() | |
| Narození | 1. září 1950 (75 let) Baku, Ázerbájdžánská SSR |
| Bydliště | Moskva |
| Národnost | ruská ázerbájdžánská |
| Alma mater | Ázerbájdžánská státní ropná akademie |
| Povolání | podnikatel, inženýr, ekonom |
| Majetek | 20,7 mld. $ (2019) |
| Ocenění | Řád čestného odznaku (1986) Řád přátelství (1995) Cena vlády Ruské federace v oblasti vědy a techniky (1998) Řád slávy (2000) Cena Darin (2001) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Choť | Q100663165 |
| Děti | 1 |
| Funkce | CEO of Lukoil (1993–2022) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vagit Jusufovič Alekperov (rusky Вагит Юсуфович Алекперов, ázerbájdžánsky Vahid Yusuf oğlu Ələkbərov; * 1. září 1950 Baku)[1] je rusko-ázerbájdžánský podnikatel. V letech 1993 až 2022 byl prezidentem ropné společnosti Lukoil.[2] Podle Bloomberg Billionaires Index má k březnu 2023 čisté jmění ve výši 17,6 miliardy USD, což z něj činí devadesátého nejbohatšího člověka na světě a pátého v Rusku.[3] Alekperov dříve vlastnil 36,8% podíl ve fotbalovém klubu Spartak Moskva.[4] Alekperov je rovněž vlastníkem společnosti Heesen Yachts, která se zabývá superjachtami.[5]
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvalily Spojené království, Kanada a Austrálie na Alekperova sankce.[6][7][8]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Alekperov je ženatý s Larisou Viktorovnou. V roce 1990 se jim narodil syn Jusuf,[9] který v roce 2012 absolvoval Ruskou státní Gubkinovu univerzitu ropy a plynu.[10]
Ve volném čase rád cestuje[11] a hraje tenis. Jeho nejoblíbenější lokalitou je Krym.[10] Je fanouškem fotbalového klubu Spartak Moskva.[12]
Jeho koníčkem je numismatika. Existence jeho sbírky byla potvrzena v říjnu 2015 a její přesné složení není známo, ovšem podle některých zpráv se jedná o jednu ze tří největších soukromých sbírek v Rusku.[13] Podle časopisu Forbes je v Alekperovově soukromém muzeu numismatiky vystaveno více než 700 mincí, což představuje asi čtvrtinu celé sbírky. Tvoří ji především zlaté mince od dob starověku, několik stříbrných mincí a několik platinových mincí z dob Ruského impéria.[14]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vagit Alekperov na anglické Wikipedii a Алекперов, Вагит Юсуфович na ruské Wikipedii.
- ↑ BAĞIYEVA, Mətanət. Xaricdə yaşayan azərbaycanlılar. Baku: [s.n.], 2016. Dostupné online. ISBN 978-9952-8299-1-4. (ázerbájdžánsky)
- ↑ Russia’s Lukoil Says Longtime CEO Alekperov Resigns. The Moscow Times [online]. 2022-04-21 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Bloomberg Billionaires Index. Bloomberg Billionaires Index [online]. Bloomberg L.P. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Could sanctions leave oligarchs’ super yachts high and dry in Spain?. The Guardian [online]. 2022-02-26 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ JACK, Andrew; WAGSTYL, Stefan; COOK, Chris. ‘You have to do things perfectly . . . but it’s so secret’: how to build an oligarch’s yacht. Financial Times [online]. 2022-04-16 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Australia goes further than others with personal sanctions, adds Nabiullina, Lisin and Alekperov to list. Interfax [online]. 2022-04-08 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ U.K. Hits More Russian Billionaires in Latest Sanctions Salvo. Bloomberg [online]. Bloomberg L.P., 2022-04-13 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Canada blacklists 40 Russian individuals - PM’s press service. TASS [online]. 2022-05-09 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Вагит Юсуфович Алекперов. Биографическая справка. RIA Novosti [online]. 2009-03-12 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b «Моя миссия еще не закончена», — Вагит Алекперов, президент компании «Лукойл». www.vedomosti.ru [online]. 2010-09-02 [cit. 2023-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky)
- ↑ Вагит Алекперов. www.luxurynet.ru [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Алекперов не считает выступление "Спартака" в текущем сезоне РФПЛ неудачным. TASR [online]. 2017-10-04 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ В Москве открыли первый частный музей нумизматики. www.ng.ru [online]. 2015-10-16 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Исторический момент: как Вагит Алекперов стал нумизматом. Forbes [online]. 2015-12-22 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vagit Alekperov na Wikimedia Commons
