Rende

Rende
	Staré město
	; Znak
Poloha
Souřadnice	39°18′ s. š., 16°15′ v. d.
Nadmořská výška	474–480 (historické centrum), 184 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Kalábrie
Provincie	Cosenza
Administrativní dělení	14 připojených obcí
	Rende
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	55,28 km²
Počet obyvatel	36 936 (30. 6. 2025)
Hustota zalidnění	668,16 obyv./km²
Správa
Starosta	Sandro Principe od 26.5.2025 (PSI)
Oficiální web	www.comune.rende.cosenza.it
Telefonní předvolba	0984
PSČ	8706
Označení vozidel	CS
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rende je italské město v oblasti Kalábrie, v provincii Cosenza. K 30. červnu 2025 zde žilo 36 936 obyvatel. Dosavadní obec byla povýšena na město dekretem prezidenta Italské republiky ze dne 11. března 2016.

Geografie

Město má kromě historického jádra 12 připojených obcí či statků: Castiglione Cosentino, Castrolibero, Cosenza, Marano Marchesato, Marano Principato, Montalto Uffugo, Rose, San Fili, San Lucido, San Pietro in Guarano, San Vincenzo La Costa a Zumpano.

Historie

Starověk

Počátky starověkého osídlení jsou spojeny se starověkým kmenem Oinotriů z Acheruntie, „domů siláků u vod“ poblíž řeky, kterou nazývali Acheron a později Pandosia. Oblast opustili během četných válek a založili osadu Nogiano, která se od roku 520 př. n. l. nazývala Aruntia (řecky Αρουντία, později Arintha). Historik Hekataios z Milétu ji v roce 500 př. n. l. uvádí jako město Bretia oinotrijského původu. Konec města následoval osudy nedaleké Cosentie. Během punských válek byla Arintha spolu s dalšími kmeny povolána do války proti Hannibalovi, který po opuštění Říma náhle vpadl do oblasti. Za římské nadvlády konzulů Quinta Caecilia a Lucia Valeria se Brutium stalo římským regionem a bylo postaveno několik akvaduktů a silnic, napojených na hlavní tepnu, „Via Popilia“, která sestupovala z Capuy a protínala údolí Crati a velkou část Aruntie. V roce 72 př. n. l. tudy procházeli Spartakus a jeho armáda. Následovalo ho mnoho otroků, připravených položit život za svobodu. Crassus a Pompeius s armádami je brzy následovali a později porazili v Reggio di Calabria. Za Augustovy doby se Brutium stalo centrem umění, literatury a filozofie první pythagorejské školy.

Středověk

Antické sídlo v raném středověku vyplenili barbaři, nejprve v roce 410 Alarich a po něm v roce 543 Ostrogóti pod vedením Totily. V následujících stoletích se město dostalo pod byzantskou a lombardskou nadvládu, ale i muslimskou, jejichž chalífové se spojili s Longobardy a Byzantinci. Kolem roku 721 porazila spojená vojska oblasti muslimy na území Neapole. Pomsta kalábrijské obyvatelstvo postihla z muslimských pirátských lodí, které zpustošily pobřežní i vnitrozemská města v letech 843-845. Až v roce 852 se obyvatelé Rende a Cosenzy porazili Saracény sa pomocí krále Ludvíka II.

V roce 914 emír Abstaele ze Squillace z Cosenzy zaútočil a zničil celou Arinthu. Cosenzané i Arinťané uprchli na svahy pohoří Sila, usadili se na dnešním území Castiglione Cosentino a dali jméno Arente potoku, který dosud slouží k zásobování obce Rose vodou. Za vlády Normanů bylo založeno město na kopci mezi řekami Surdo a Emoli. Vládl mu zakladatel rodu Rende a jeho dědicové až po biskupa Guglielma Rendee (1295-1315).

Od roku 1045 Rende bylo pod přímou kontrolou Normanů, zejména Roberta Guiscarda. V roce 1091 se celá oblast Cosenzy vzbouřila proti vysokým daním. Roger Borsa, syn Roberta Guiscarda a jeho dědic žádal o zásah svého strýce Rogera I. a svého staršího nevlastního bratra Bohemunda. Bohemund z Tarentu postavil v roce 1095 hrad na kopci mezi potoky Surdo a Emoli, v tomto období se v oficiálních dokumentech poprvé objevuje název Renne, ve staré francouzštině znamená království,[15] Rende a jeho hrad se staly Bohemondovou základnou předtím, než v roce 1096 odešel na křížovou výpravu. Na jeho výpravě ho doprovázel rytíř z Rende, Pietro Migliarese, který s sebou přivedl čtyři vojáky a osm sluhů. K jeho doprovodu se připojili i Mirandi Artifices[14], kteří se již podíleli na stavbě hradu. Bohemond se do Rende vrátil v roce 1106 a znovu v roce 1111, krátce před svou smrtí. Zemětřesení v roce 1184 způsobilo vážné škody, poškodilo hrad a několik kostelů a Rende zažilo období recese.

Od roku 1189 zuřil v Sicílském království boj o nástupnictví Viléma II. Dobrého, ale až v roce 1194 bylo dosaženo konečného výsledku s nástupem Jindřicha VI., manžela Konstancie z Hauteville a samotného Viléma určeného dědicem. Při průchodu těmito územími požadoval Jindřich VI. zaplacení obrovských daní, které obyvatelé Rende nikdy nemohli dostát. Na jejich obranu se postavil blahoslavený Gioacchino da Fiore, zpovědník Konstancie.

Novověk

Roku 1707 připadlo město s Neapolským královstvím Rakousku a později Bourbonům. v roce 1794 město přijalo ideje francouzské revoluce. Po napoleonských válkách bylo Rende opraveno a v roce 1860 se připojilo k Itálii.

Památky

Je městem starých i nových kostelů, památných chrámů je 28. Významné památky:

Kostel Panny Marie Nejvyšší (chiesa di Santa Maria Maggiore, také Santa Maria delle Neve), hlaní farní chrám, zasvěcený patronce města. Byl postaven ve 12. století, byl několikrát přestavěn kvůli zemětřesením, zejména na počátku 16. století a mezi lety 1740–1799. Stojí na vrcholu schodiště a vyznačuje se výraznou fasádou se třemi portály, tesanými z místního vápencového tufu, s centrálním kruhovým oknem. Má půdorys latinského kříže, trojlodní bazilky, jejíž lodi jsou podepřeny dvanácti sloupy se zlacenými hlavicemi a valenými klenbami. Fresky vymaloval Achille Capizzano. V bočních klenutých lodích je dvanáct oltářů s výklenky, sochami a obrazy, mezi nimiž vyniká Svatý kříž. Zvonice byla přistavená v 18. století a přestavěná v roce 1923 (po zemětřesení z roku 1905), která se skládá ze čtyř pater s jednoduchými terakotovými stěnami zdobenými pilastry a hlavicemi..
'Kostel Panny Marie Konstantinopolské, bazilika na půdorysu kříže s kupolí v křížení; byla postavena kolem roku 1600, přestavěna v baroku do roku 1719, v průčelí má v okně vitráž zobrazující patronku chrámu; v kupoli je freska Panny marie od Achilla Capizzana; uvnitř: vzácná z mědi tepaná ikona „Acheiropoieta Macchietta“ a obraz „Alegorie Madony Konstantinopolské“ (1777) od Cristofora Santanny. V chrámové pokladnici jsou vystavena stříbrná preciosa a paramenta ze 17.–18. století. 15. května 1978 byl kostel dekretem arcibiskupa z Cosenzy povýšen na sídlo diecéze.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chiesa di Santa Maria Assunta, podle poutní madony také “Madonna d’u Ritu”)
Kostel svatého Michaela Archanděla (Chiesa del Ritigo)
Kostel sv. Karla Boromějského, moderní stavba na kruhovém půdorysu o průměru 28 metrů.
Palazzo' Zagarese, renesanční budova paláce, nyní městské muzeum a galerie, vystavuje barokní obrazy a etnografické památky
Kostel sv. Františka z Assisi a Panny Marie delle Grazie ze 16. století, kompletně restaurovaný roku 1783, v klášteře sídlí pobočka univerzity
Kostel Santa Maria della Consolazione (v místní části Arcavacata)
Normanský hrad, nyní jedno ze sídel radnice; stavbu na základech ze 6. století dal postavit Bohemund z Tarentu z tzv. kyklopského zdiva (velkých kamenných bloků) roku 1095,^[1] několikrát upravována až do 19. století.

Galerie

Panorama
Normanský hrad a klášter sv. Františka
Kostel Santa Maria Maggiore
Santa Maria della Consolazione
Kostel sv. Karla Boromejského

Sport

Město má bohaté sportovní tradice. Je sídlem fotbalového klubu Rende Calcio 1968. Dále se zde hraje mezinárdní tenisový turnaj žen kategorie WTA 125.

Slavní rodáci

Otello Profazio (1934–2023), italský zpěvák a kytarista
Demetrio Greco (* 1979), italský fotbalista FC Aarau

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rende na italské Wikipedii.

↑ Calabrians castles (illustrations) 2016

Literatura

WITTEN, Ilona: Kalabrien. 2. vyd,, DuMont-Reiseverlag, Ostfildern 2006, ISBN 3-7701-5989-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rende na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města

[1] Calabrians castles (illustrations) 2016

[1]