Propylenchlorhydrin
| Propylenchlorhydrin | |
|---|---|
Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | 1-chlorpropan-2-ol |
| Sumární vzorec | C3H7ClO |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 127-00-4 |
| PubChem | 31370 |
| SMILES | CC(CCl)O |
| InChI | InChI=1/C3H7ClO/c1-3(5)2-4/h3,5H,2H2,1H3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 94,540 g/mol |
| Teplota varu | 127 °C (400 K) |
| Hustota | 1,1154 g/cm3 (20 °C) |
| Bezpečnost | |
| [1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název propylenchlorhydrin se nejčastěji používá pro látku se vzorcem CH3CH(OH)CH2Cl, se systematickým názvem 1-chlorpropan-2-ol, bývá také používán pro izomerní sloučeninu CH3CH(Cl)CH2OH; společně s dalšími podobnými látkami vytvářejí skupinu sloučenin nazývanou chlorhydriny, která je jednou ze skupin halogenhydrinů. Oba tyto izomery jsou bezbarvé kapaliny rozpustné v organických rozpouštědlech a oba se vznikají průmyslově ve velkých množstvích jako meziprodukty při výrobě propylenoxidu.[2]
Reakcí vodného roztoku chloru s propenem vznikají CH3CH(OH)CH2Cl a CH3CH(Cl)CH2OH v poměru 10:1. Jejich reakcí s uhličitanem vápenatým vzniká propylenoxid, používaný při výrobě plastů a jiných polymerů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Propylene chlorohydrin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b 2-Chloro-1-propanol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gordon Y. T. Liu, W. Frank Richey, Joanne E. Betso, Brian Hughes, Joanna Klapacz, and Joerg Lindner "Chlorohydrins" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2014, Wiley-VCH, Weinheim. doi:10.1002/14356007.a06_565.pub2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Propylenchlorhydrin na Wikimedia Commons