Přeskočit na obsah

Probulov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Probulov
Kaple v obci
Kaple v obci
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel76 (2025)[1]
Rozloha3,48 km²[2]
Katastrální územíProbulov
Nadmořská výška462 m n. m.
PSČ398 07
Počet domů56 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduProbulov 32
398 07 Orlík nad Vltavou
obec@probulov.cz
StarostkaEva Šittová
Oficiální webwww.probulov.cz
Probulov
Probulov
Další údaje
Kód obce561509
Kód části obce72605
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Probulov (dříve Probylov, případně Prublov) je obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v ní 76[1] obyvatel.

Leží asi dvacet kilometrů severně od Písku a šest kilometrů severovýchodně od Čimelic. K Probulovu náležela osada Laziště a samota Doly (nazývaná též jako „Dolů“).[ve zdroji nenalezeno][4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1312, ale tehdy byla uváděna pod jménem Probylov (Probylow). Přestože už mapy stabilního katastru nazývají ves jako Probulow, původní varianta Probylov stále převažovala až do počátku 20. století. Název byl úředně ustanoven na současnou podobu roku 1924.

Probulov ve 14. století patřil ke královskému statku Lety, později ves přešla ke zvíkovskému panství. Následně s ním byla roku 1534 připojena k nedalekému Orlíku, který vlastnil šlechtický rod Eggenberků a později jej převzali jeho noví majitelé Schwarzenbergové. Po provedené reorganizaci správy orlického panství roku 1587 se Probulov dostal pod správu rychty se sídlem ve Starém Sedle, k níž patřilo Staré Sedlo, Žďákov, Králova Lhota a Horní Nerestce. K orlickému panství Probulov náležel až do roku 1848.

Po zrušení poddanství a zavedení obecní samosprávy vznikla spojená obec starosedlecká (čítající Staré Sedlo, Královu Lhotu, Orlík, Žďákov a Probulov), do které byl Probulov začleněn jako jedna z jejích osad. Spojená obec náležela do obvodu okresního soudu v Mirovicích, podkrajského úřadu v Březnici a krajské vlády v Plzni. Po reformě politické správy v rocr 1855 se stal nadřízenou instancí spojené obce (tzv. smíšený) okresní úřad v Mirovicích a krajský úřad v Písku. Po reorganizaci politické správy v roce 1868 převzalo její výkon okresní hejtmanství v Písku, v oblasti justice podléhala spojená obec znovu okresnímu soudu v Mirovicích. Při Starém Sedle nadále zůstaly jen osady Orlík a Žďákov.

Probulov spadal pod farní úřad ve Starém Sedle a většina obyvatel se hlásila k římskokatolickému vyznání. Místní obyvatelstvo bylo převážně zaměstnáno v zemědělství a oborech s ním spojených. Zastoupeno zde bylo množství rolníků, zedníků a tesařů. Děti docházely do školy ve Starém Sedle vzdálené přibližně dva kilometry. Mezi obecní zaměstnance patřil pokladník, posel, pastýř, knihovník, ponocný a zvoník. Probulov měl také obecní knihovnu, kovárnu (čp. 29), pastoušku (čp. 32), která postupem času začala sloužit jako obecní chudobinec a na jejímž místě byl tento definitivně vystavěn roku 1930. Obecní cihelna zanikla pravděpodobně již někdy na konci 19. století. Ve dvacátých letech 20. století se v obci nacházely dva hostince nazývané u „Pavlíčků“ a u „Háchů“ a dva obchody. Ve vsi zůstala dochována řada klasicistní architektury. Historická zástavba se do současné doby dochovala s výjimkou dílčích modernizací prakticky nenarušená. Spolková činnost v obci se nijak mimořádně nerozvíjela. Sbor dobrovolných hasičů v Probulově (založený roku 1901) čítal 25 členů a náležel pod hasičskou župu Bozeň v Mirovicích. Dále zde působil hasičský ochotnický divadelní spolek.

Začátek druhé světové války s sebou přinesl vytvoření probulovské Civilní protiletecké ochrany a organizováno zde bylo i Národní souručenství. Původní zvon z roku 1823 umístěný v návesní kapličce, kterému se podařilo přestát rekvizice za první světové války byl dne 22. března 1942 z kapličky odebrán a při početné účasti místních obyvatel následujícího dne odeslán na roztavení. Již počátkem roku 1944 se ale ve vsi podařilo vybrat dostatek financí na odlití nového zvonu se jménem Václav. Ke konci války v zimě roku 1944 Probulov hostil asi dvacetičlenný oddíl německých vojáků a přibližně stejný počet jejich italských zajatců, kteří si pro sebe zabrali oba obecní hostince. Dne 25. března roku 1945 se blízké okolí Probulova stalo terčem náletů. Pod palbou se ocitlo především čimelické nádraží, nedaleké Mirotice a okolí Zvíkova. Škody po bombardování a střelbě se sčítaly také v Probulově. Střely zasáhly celou řadu stavení, v jednom domě na to vypukl požár a několik lidí bylo zraněno.[ve zdroji nenalezeno][4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 359 385 359 347 322 281 264 192 187 141 112 67 57 51 66
Počet domů 49 53 53 53 52 53 55 61 55 53 43 51 50 51 56

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1874 patřil Probulov jako osada obce k Orlíku nad Vltavou v okrese Písek. V letech 1874–1964 byl obcí. Od 14. června 1964 do 31. prosince 1991 patřil jako část obce ke Králově Lhotě a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kříž u silnice ke Starému Sedlu
  • Návesní kaple[8]
  • Kaple zhruba jeden kilometr za vesnicí u bývalé cesty do Let[8]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 24.07.24. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 455. 
  8. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 98. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]