Muhammad Baradej

Muhammad Baradej
Muhammad Baradej
Narození	17. června 1942 (83 let); Káhira
Bydliště	Rakousko
Alma mater	Káhirská univerzita; New York University School of Law
Povolání	politik, diplomat, právník a lidskoprávní aktivista
Zaměstnavatel	Organizace spojených národů
Ocenění	Nobelova cena za mír (2005); Cena čtyř svobod - Medaile svobody (2006); honorary doctor of the Tsinghua University (2006); Řád Františka Skoriny (2006); Cena Indiry Gándhíové (2008); … více na Wikidatech
Politická strana	Ústavní Strana
Nábož. vyznání	islám
Rodiče	Mostafa ElBaradei
Funkce	generální ředitel MAAE (1997–2009); Vice President of Egypt (2013)
Web	www.mohamedelbaradei.com
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muhammad Baradej (též Mohamed El Baradei, arabsky محمد البرادعي‎, * 17. června 1942 v Káhiře) byl od 1. prosince 1997 do 30. listopadu 2009 generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V roce 2005 obdržel společně s touto organizací Nobelovu cenu míru. Od 14. července do 14. srpna 2013 byl zastupujícím viceprezidentem Egypta.

Život

Narodil se v rodině právníka. V roce 1962 získal bakalářský titul na káhirské univerzitě, v roce 1974 získal doktorát mezinárodního práva na New York University School of Law. Od roku 1964 byl v diplomatických službách. Od roku 1984 pracoval v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, roku 1997 se dostal do jejího čela. V roce 2003 se postavil proti mylným argumentům George Bushe o jaderném programu Iráku, kterými USA obhajovaly svou invazi. Spojené státy se poté v roce 2005 snažily zabránit jeho opětovnému zvolení do čela MAAE, avšak neúspěšně – Muhammad Baradej byl znovu zvolen a navíc získal Nobelovou cenu míru. Baradej naopak podporoval USA ve vztahu k jadernému programu Íránu. V listopadu 2009 již na ředitele MAAE nekandidoval.^[1]

Při nepokojích v Egyptě v roce 2011 stál v čele opozičních skupin, uvažuje se o něm jako o společném mluvčím sjednocené opozice i jako o budoucím egyptském prezidentovi. Podporovalo ho i zakázané Muslimské bratrstvo.^[1] Baradej vydal prohlášení, v němž odmítl kandidovat v prezidentských volbách, pořádaných v roce 2012, kvůli pokračující vládě Nejvyšší rady ozbrojených sil, kterou považoval za nedemokratickou.^[2]

Aktivně se účastnil vojenského převratu v červenci 2013, při kterém byl sesazen prezident Muhammad Mursí, následně byl jmenován zastupujícím viceprezidentem Egypta. Z této pozice odstoupil po masakru na náměstí Rábaa v srpnu 2013, při kterém egyptská policie usmrtila přes 600 stoupenců sesazeného prezidenta Mursího.^[3] Podle jeho vyjádření existovala i nenásilná varianta řešení situace. Po odstoupení opustil zemi a odjel do Vídně, do Egypta se již nevrátil.^[4] V roce 2016 bylo v egyptských učebnicích pro základní školy jeho jméno vymazáno ze seznamu držitelů Nobelových cen.^[5]

Reference

↑ ^a ^b HÁJEK, Adam. Mubarak vs. Baradej. Kdo jsou klíčové postavy egyptských nepokojů?. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-01-31 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
↑ Baradej odmítl kandidovat na prezidenta Egypta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-01-14 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
↑ Egypt: Středeční masakr má přes 600 obětí, bratrstvo se ale nevzdává. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-08-15 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
↑ Cairo court sets trial date for ElBaradei. Al Jazeera [online]. 2013-08-21 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ RAGHAVAN, Sudarsan. In new Egyptian textbooks, ‘it’s like the revolution didn’t happen’. The Washington Post [online]. 2016-04-23 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Muhammad Baradej na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[kdojsou-1] HÁJEK, Adam. Mubarak vs. Baradej. Kdo jsou klíčové postavy egyptských nepokojů?. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-01-31 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.

[2] Baradej odmítl kandidovat na prezidenta Egypta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-01-14 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.

[3] Egypt: Středeční masakr má přes 600 obětí, bratrstvo se ale nevzdává. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-08-15 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.

[4] Cairo court sets trial date for ElBaradei. Al Jazeera [online]. 2013-08-21 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)

[5] RAGHAVAN, Sudarsan. In new Egyptian textbooks, ‘it’s like the revolution didn’t happen’. The Washington Post [online]. 2016-04-23 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Nositelé Nobelovy ceny za mír

1901–1925	Henri Dunant / Frédéric Passy (1901) Élie Ducommun / Charles Gobat (1902) William Cremer (1903) Mezinárodní ústav pro lidská práva (1904) Bertha von Suttnerová (1905) Theodore Roosevelt (1906) Ernesto Moneta / Louis Renault (1907) Klas Arnoldson / Fredrik Bajer (1908) A. M. F. Beernaert / Paul Estournelles de Constant (1909) Stálý mezinárodní výbor míru (1910) Tobias Asser / Alfred Fried (1911) Elihu Root (1912) Henri La Fontaine (1913) Mezinárodní červený kříž (1917) Woodrow Wilson (1919) Léon Bourgeois (1920) Hjalmar Branting / Christian Lange (1921) Fridtjof Nansen (1922) Austen Chamberlain / Charles Dawes (1925)

1926–1950	Aristide Briand / Gustav Stresemann (1926) Ferdinand Buisson / Ludwig Quidde (1927) Frank B. Kellogg (1929) Nathan Söderblom (1930) Jane Addamsová / Nicholas Butler (1931) Norman Angell (1933) Arthur Henderson (1934) Carl von Ossietzky (1935) Carlos Saavedra Lamas (1936) Robert Cecil (1937) Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky (1938) Mezinárodní červený kříž (1944) Cordell Hull (1945) Emily Balch / John Mott (1946) Koncil Společnosti přátel / Komise americké společnosti přátel (1947) John Boyd Orr (1949) Ralph Bunche (1950)

1951–1975	Léon Jouhaux (1951) Albert Schweitzer (1952) George Marshall (1953) Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954) Lester B. Pearson (1957) Georges Pire (1958) Philip Noel-Baker (1959) Albert Lutuli (1960) Dag Hammarskjöld (1961) Linus Pauling (1962) Mezinárodní červený kříž (1963) Martin Luther King (1964) UNICEF (1965) René Cassin (1968) Mezinárodní organizace práce (1969) Norman Borlaug (1970) Willy Brandt (1971) Henry Kissinger / Lê Ðức Thọ (cenu odmítl) (1973) Seán MacBride / Eisaku Sató (1974) Andrej Sacharov (1975)

1976–2000	Betty Williamsová / Mairead Maguireová (1976) Amnesty International (1977) Anvar as-Sádát / Menachem Begin (1978) Matka Tereza (1979) Adolfo Pérez Esquivel (1980) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (1981) Alva Myrdalová / Alfonso García Robles (1982) Lech Wałęsa (1983) Desmond Tutu (1984) Lékaři proti jaderné válce (1985) Elie Wiesel (1986) Óscar Arias (1987) Mírové síly OSN (1988) Tändzin Gjamccho (14. dalajláma) (1989) Michail Gorbačov (1990) Aun Schan Su Ťij (1991) Rigoberta Menchú (1992) Nelson Mandela / F. W. de Klerk (1993) Jásir Arafat / Šimon Peres / Jicchak Rabin (1994) Pugwashské konference / Józef Rotblat (1995) Carlos Belo / José Ramos-Horta (1996) Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min / Jody Williams (1997) John Hume / David Trimble (1998) Lékaři bez hranic (1999) Kim Te-džung (2000)

2001–2025	Kofi Annan / Organizace spojených národů (2001) Jimmy Carter (2002) Širín Ebadiová (2003) Wangari Maathaiová (2004) Mezinárodní agentura pro atomovou energii / Muhammad Baradej (2005) Grameen Bank / Muhammad Júnus (2006) Al Gore / Mezivládní panel pro změnu klimatu (2007) Martti Ahtisaari (2008) Barack Obama (2009) Liou Siao-po (2010) Ellen Johnsonová-Sirleafová / Leymah Gboweeová / Tawakkul Karmánová (2011) Evropská unie (2012) Organizace pro zákaz chemických zbraní (2013) Kajláš Satjárthí / Malála Júsufzajová (2014) tuniský Kvartet pro národní dialog (2015) Juan Manuel Santos (2016) Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (2017) Denis Mukwege / Nadja Muradová (2018) Abiy Ahmed (2019) Světový potravinový program (2020) Dmitrij Muratov / Maria Ressaová (2021) Ales Bjaljacki / Memorial / Centrum občanských svobod (2022) Narghís Mohammadiová (2023) Nihon Hidankjó (2024) María Corina Machadová (2025)