mkdir
| Vyvíjeno v | C |
|---|---|
| Typ softwaru | standardní UNIXová utilita či příkaz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příkaz mkdir v operačních systémech Unix, DOS, OS/2 a Microsoft Windows slouží k vytvoření adresáře.
V systémech DOS a Windows je často tento příkaz zkrácený na md.
Zápis
[editovat | editovat zdroj]mkdir nazev_adresare
V systémech na bázi Unixu můžeme použít rozšiřující volby, nejčastější jsou tyto:
-p: vytvoří více podadresářů najednou. V případě, že adresář již existuje, ignoruje chybu.-v: zobrazí každý adresář, který byl pomocí příkazumkdirvytvořen. Nejčastěji se užívá v kombinaci s-p.-m: nastaví přístupová práva (podobně jako příkazchmod)
Pro vytvoření adresáře a jeho podadresáře pomocí jednoho příkazu je možné použít:
mkdir /home/adresar/podadresar
Tímto příkazem vytvoříme obě složky v domovském adresáři.
Jestliže chceme vytvořit celou podadresářovou strukturu, například slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4, můžeme toto zajistit parametrem -p:
mkdir -p slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4
Historie
[editovat | editovat zdroj]V prvních verzích Unixu (4.1BSD a prvních verzích Systému V) musel být tento příkaz zadáván se zvýšenými právy (setuid) systémového administrátora, protože kernel v těchto verzích neměl systémové volání mkdir().
Druhou možností bylo vytvoření adresáře pomocí mknod() a následující manuální spojení s adresáři „.“ a „..“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- mkdir – dokumentace
mkdirv Single UNIX Specification