Miguel Delibes

Miguel Delibes Setién
Miguel Delibes Setién
	Miguel Delibes Setién (1998)
Narození	17. října 1920; Valladolid
Úmrtí	12. března 2010 (ve věku 89 let); Valladolid
Příčina úmrtí	rakovina tračníku
Místo pohřbení	Panteón de Hijos Vallisoletanos Ilustres
Pseudonym	Max
Povolání	spisovatel, romanopisec, novinář, advokát a básník
Stát	Španělsko
Alma mater	Univerzita ve Valladolidu
Žánr	poezie
Významná díla	The Heretic; El camino; Blahoslavení chudí duchem; Lovcův deník
Ocenění	Nadalova cena (1947); Fastenrathova cena (1957); Cena kněžny asturské za literaturu (1982); čestný doktor Univerzity ve Valladolidu (1983); čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1987); … více na Wikidatech
Děti	Miguel Delibes de Castro; Germán Delibes de Castro
Příbuzní	Léo Delibes (prastrýc); Alicia Delibesová Liniersová (neteř); Jaime Gil de Biedma (bratrancův syn)
Podpis
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miguel Delibes Setién (17. října 1920 Valladolid^[1] — 12. března 2010 tamtéž^[2]) byl španělský romanopisec a od roku 1975 člen Španělské královské akademie.^[3]

Biografie

Zprvu se živil jako sloupkař a novinář v deníku El Norte de Castilla, které později řídil, dokud se postupně nezačal věnovat v první řadě svým románům. Delibes byl velkým znalcem kastilského rurálního prostředí, jeho flóry a fauny, a také příznivcem lovu.

Byl jedním z nejoceňovanějších španělských autorů doby po občanské válce (včetně Premio Nadal 1947 a Cervantesovy ceny 1993); množství jeho děl bylo zdramatizováno nebo sloužilo za předlohu filmovým projektům (např. dílo 'Blahoslavení chudí duchem').^[4]

V roce 1946 se oženil s Ángeles de Castro,^[5] se kterou měl sedm dětí.^[6]^[7] Od roku 1998 trpěl rakovinou,^[8] což mu znemožňovalo pokračovat v práci.

Díla přeložená do češtiny

Lovcův deník (Diario de un cazador; Praha, Odeon 1972); přel. Josef Forbelský
Můj synáček Sisí (Mi idolatrado hijo Sisí; Praha, Odeon 1978); přel. Olga Rychlíková
Pět hodin s Mariem (Cinco horas con Mario; Praha, Vyšehrad 1972; in: Pět hodin s Mariem / Blahoslavení chudí duchem, Odeon 1986); přel. Jana Novotná
Podobenství o trosečníkovi (Parábola del náufrago; Praha, Odeon 1986); přel. Blanka Stárková
Spor o hlas pana Caya (El disputado voto del seňor Cayo; Praha, Vyšehrad 1983); přel. Jana Novotná

Fotogalerie

Dům, v kterém se Miguel Delibes narodil (Valladolid)
Miguel Delibes jako dítě
Miguel Delibes v cca 60. letech 20. století
Miguel Delibes (1991)
Placa a Miguel Delibes en la Calle Santiago de Valladolid.

Odkazy

Reference

↑ MIGUEL DELIBES 1920-2010 | Especiales | elmundo.es [online]. www.elmundo.es [cit. 2015-12-30]. El Mundo. Dostupné online.
↑ Literatur: Der spanische Autor Miguel Delibes ist tot [online]. ZEIT ONLINE [cit. 2015-12-30]. Die Zeit. Dostupné online.
↑ Miguel Delibes Setién | Real Academia Española [online]. www.rae.es [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
↑ TKÁČOVÁ, Anna. iLiteratura - Delibes, Miguel [online]. iliteratura.cz [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.
↑ PAÍS, Ediciones El. Muere Miguel Delibes, alma del castellano [online]. EL PAÍS, 2010-03-12 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (španělsky)
↑ PAÍS, Ediciones El. "Delibes gritaba: 'Soy el más feliz" [online]. EL PAÍS, 2010-08-28 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (španělsky)
↑ Los hijos de Miguel Delibes ultiman la futura fundación del escritor. nortecastilla.es [online]. www.elnortedecastilla.es [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
↑ Muere Miguel Delibes | Cultura | elmundo.es [online]. www.elmundo.es [cit. 2015-12-30]. El Mundo. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Miguel Delibes Setién na Wikimedia Commons
Osoba Miguel Delibes ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miguel Delibes
Fundación Miguel Delibes
(španělsky) Cátedra Miguel Delibes

[1] MIGUEL DELIBES 1920-2010 | Especiales | elmundo.es [online]. www.elmundo.es [cit. 2015-12-30]. El Mundo. Dostupné online.

[2] Literatur: Der spanische Autor Miguel Delibes ist tot [online]. ZEIT ONLINE [cit. 2015-12-30]. Die Zeit. Dostupné online.

[3] Miguel Delibes Setién | Real Academia Española [online]. www.rae.es [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.

[4] TKÁČOVÁ, Anna. iLiteratura - Delibes, Miguel [online]. iliteratura.cz [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.

[5] PAÍS, Ediciones El. Muere Miguel Delibes, alma del castellano [online]. EL PAÍS, 2010-03-12 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (španělsky)

[6] PAÍS, Ediciones El. "Delibes gritaba: 'Soy el más feliz" [online]. EL PAÍS, 2010-08-28 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (španělsky)

[7] Los hijos de Miguel Delibes ultiman la futura fundación del escritor. nortecastilla.es [online]. www.elnortedecastilla.es [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.

[8] Muere Miguel Delibes | Cultura | elmundo.es [online]. www.elmundo.es [cit. 2015-12-30]. El Mundo. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Laureáti Cervantesovy ceny

1976–2000	Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)

2001–2020	Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)

2021–	Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)