Matrika

Matrika (z lat. matrix, matice, kmen) je veřejný úřední seznam, nejčastěji jmen. V České republice jde o seznam narození, sňatků, registrovaného partnerství a úmrtí, který vedou matrikáři na určených matričních úřadech. Agenda matrik se řídí zákonem č. 301/2000 Sb. a vyhláškou 207/2001 Sb., a patří do kompetence Ministerstva vnitra. U nověji zavedených seznamů a evidencí se užívají jiné názvy (seznam, registr, rejstřík apod.).

Dějiny

Matriky patrně vznikly ve středověku jako seznamy šlechty, včetně povinností vůči panovníkovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na univerzitách. Zde snad vznikly i pojmy imatrikulace (zápisu) a exmatrikulace (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku 1920) a podobně.

Církevní matriky narození, pokřtění, sňatků a úmrtí místy vedly církve už od středověku. Katolickým farářům to však povinně nařídil až Tridentský koncil roku 1563. I potom se však toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu.

V českých zemích

Na českém území je nejstarší matrikou německy psaná matrika oddaných v Jáchymově z roku 1531.^[1] Roku 1591 svolal Stanislav Pavlovský olomouckou diecézní synodu, která formálně přijala usnesení tridentského koncilu. Roku 1605 pak Zbyněk Berka z Dubé a Lipé svolal arcidiecézní synodu do Prahy. V zemích Koruny české se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy Josefa II. z let 1781 a 1784 zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a rabínům židovských obcí. Od roku 1869 vedly matriku pro osoby bez vyznání „okresní (obecní) úřady“.^[2] Během 2. světové války (1939–1945) byly na územích ČSR připojených k Německé říši (tzv. Sudety) zavedeny tzv. stavovské úřady (de:Standesamt), které vedly stavovské knihy (Standesamtbuch, Standesamtbücher).^[3] Tyto stavovské úřady fungovaly i pro německé státní příslušníky žijící v protektorátu – tak byl zřízen např. stavovský úřad brněnského oberlandrátu.^[4] Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily občansko-právní význam, nicméně jejich kanonicko-právní význam zůstává.^[5] Odejmutím matrik pro civilní účely byl církvím ztížen přístup k vlastním záznamům a vznikla i jakási "matriční odluka", protože církve, které měly ve svých předpisech nařízeno vést matriky, je pro své potřeby vedly (vedou) dál.

V Česku

Matriky se dělí podle doby, pro kterou byly/jsou vedeny, na tzv. živé a mrtvé. Živé matriky se nacházejí na matričních úřadech (podle zákona 100 let od posledního zápisu v knize narození a 75 let od posledního zápisu v knize manželství, knize partnerství a knize úmrtí^[6]), mrtvé matriky pak v jednom městském (Archiv hlavního města Prahy) a sedmi státních oblastních (v Praze, Plzni, Třeboni, Hradci Králové (fakticky na zámku Zámrsk), Litoměřicích, Brně a Opavě) archivech. Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu.

Matriky mrtvé uložené v archivech jsou na rozdíl od těch živých přístupné veřejnosti. K živým matričním záznamům mají přístup pouze oprávněné osoby.

Odkazy

Reference

↑ http://www.portafontium.eu/iipimage/30063190/ - Jáchymov 01, Místo: Jáchymov (Joachimsthal, Vallis Joachimi), Datace: 1531-1602 oo
↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1900. sv. 16, s. 995, heslo Matriky. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d7228a50-12af-11e5-9192-001018b5eb5c.
↑ Viz např. po zadání "Schlettau" zde: https://matriky.online/zamrsk Stavovské knihy stavovského úřadu Křenov (oblast přímo hraničící s protektorátem)
↑ Brněnský oberlandrát vedl nejprve dvě řady matrik: pro území města Brna a pro okolní politické okresy spadající do brněnského oberlandrátu. Vše podle Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. 1965. Brno: Krajské nakladatelství, roč. 7, č. 7, s. 216. ISSN 0524-689x. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:89315490-ab49-11e2-9592-5ef3fc9bb22f., odvolávající se na Verordungsblatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren 1939, č. 43, str. 378nn. Dostupné z: https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex-day?aid=bum&datum=19391229&zoom=33.
↑ Kodex kanonického práva. Praha: Zvon, 1994. 812 s. ISBN 80-7113-082-6. S. 244–245.
↑ § 23 zákona 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zveřejněno pod č. 380/2008 Sb. Dostupné online

Literatura

BARTŮNĚK, V.: Historický vývoj matrik, in: Časopis Rodopisné společnosti 12, 1940, str. 6-17.
HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Jinočany: H+H, 2004. 544 s. ISBN 80-7319-004-4.
HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu matrika na Wikimedia Commons
Matrika v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Encyklopedické heslo Matriky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo matrika ve Wikislovníku
Stránky MV ČR o matrikách
Stručný přehled vývoje matrik
MATRIČNÍ ROZCESTNÍK ČESKÉ REPUBLIKY
Matriky on-line v Digitálním archivu Státního oblastního archivu v Třeboni
Matriky on-line Státního oblastního archivu v Plzni
Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
Židovské kontrolní matriky
České gubernium - Knihy židovských familiantů
(německy) ub.uni-heidelberg.de – Matriky univerzity v Heidelbergu 1386-1920
(německy) Registr Artistické fakulty univerzity ve Vídni, 1416-1555
Pořad Českého rozhlasu Plus Všichni jsme zapsáni… v matrice!, detailně se zabývá historií matrik, jejich využitím pro sestavování rodokmenů a digitalizací matrik.

[1] ttp://www.portafontium.eu/iipimage/30063190/ - Jáchymov 01, Místo: Jáchymov (Joachimsthal, Vallis Joachimi), Datace: 1531-1602 oo

[2] Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1900. sv. 16, s. 995, heslo Matriky. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d7228a50-12af-11e5-9192-001018b5eb5c.

[3] Viz např. po zadání "Schlettau" zde: https://matriky.online/zamrsk Stavovské knihy stavovského úřadu Křenov (oblast přímo hraničící s protektorátem)

[4] Brněnský oberlandrát vedl nejprve dvě řady matrik: pro území města Brna a pro okolní politické okresy spadající do brněnského oberlandrátu. Vše podle Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. 1965. Brno: Krajské nakladatelství, roč. 7, č. 7, s. 216. ISSN 0524-689x. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:89315490-ab49-11e2-9592-5ef3fc9bb22f., odvolávající se na Verordungsblatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren 1939, č. 43, str. 378nn. Dostupné z: https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex-day?aid=bum&datum=19391229&zoom=33.

[5] Kodex kanonického práva. Praha: Zvon, 1994. 812 s. ISBN 80-7113-082-6. S. 244–245.

[6] § 23 zákona 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zveřejněno pod č. 380/2008 Sb. Dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]