Libussa

Libussa (výsl. Libusa) byl německy psaný literární a umělecký almanach (německy Jahrbuch, ročenka) vydávaný v Praze v letech 1841–1859. Jeho vydavatelem a hlavním redaktorem byl pražský filantrop Pavel Alois Klár (německy Paul Aloys Klar, 1801–1860). Almanach Libussa otiskoval především literární, kunsthistorické a vlastivědné příspěvky tzv. českých Němců. Vedle německojazyčné beletrie, nezřídka na náměty z českých dějin, publikoval programově historické a národopisné články z české historie a reálií a dále i biografie významných osobností česko-německé kultury. V národnostní otázce česko-německé byl almanach velmi liberální. Nejvýznamnějším příkladem tohoto programového směřování je skutečnost, že ve svém 3. ročníku z roku 1843 otiskl první překlad Máchova Máje do němčiny.

První překlad Máchova Máje

Autorem překladu Máje, publikovaného ve třetím ročníku almanachu Libussa v roce 1843, byl pražský německojazyčný židovský básník Siegfried Kapper.^[1] Překlad uvedla rozsáhlá a nadšená studie o Máchovi od básníka Josepha Theodora Wandera, rytíře von Grünwald (1817–1845), která se stala jednou z prvních fundovaných pozitivních reakcí na Máchovo dílo. Toto "druhé", byť německé vydání Máje se stalo dokonce nadlouho, až do roku 1862, jeho jediným úplným vydáním po roce 1836.^[2]

Autoři almanachu (výběr)

Theodor von Grünwald, vlastně Joseph Theodor Wander, rytíř von Grünwald (11. 6. 1817, Karlovy Vary – 24. 7. 1845, Terst), básník, prozaik a dobrodruh. Kromě překladu Máchova Máje se v almanachu Libussa objevují jeho texty v ročnících 1842-1850.
Caroline Hell, vlastně Karoline Gräfin Wratislaw von Mitrowitz, česky Karolína Marie hraběnka Vratislavová z Mitrovic, provdaná Klarová (16. dubna 1816 – 4. srpna 1895). Básnířka a od roku 1834 manželka Pavla Aloise Klára. V almanachu publikovala pravidelně v letech 1853-1860 každý rok několik básní.
Wilhelm Kandler (29. 2. 1816 Chrastava – 18. 5. 1896 Praha), malíř a restaurátor.
Siegfried Kapper (21. 3. 1820 Smíchov – 7. 6. 1879 Pisa), básník, esejista a lékař.
Paul Aloys Klar (11. 7. 1801, Litoměřice – 5. 11. 1860, Praha), filantrop, historik umění a vydavatel almanachu Libussa.
Josef Jiří Kolár (9. 2. 1812 Praha – 31. 1. 1896 Praha), herec, divadelní ředitel, překladatel a prozaik. Německy psaná prvotina "Libussa am Mississippi", Libussa für 1842, s. 1-69.
Jan Kollár (29. 7. 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), básník a národní buditel. Překlad znělky ze Slávy dcery, Libussa für 1851, s. 339.
Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 Praha-Malá Strana – 6. 11. 1836 Litoměřice), básník. Máj ("Mai") v překladu Siegfrieda Kappera, Libussa für 1844, s. 97-124).
Alfred Meißner (15. 10. 1821 Teplice – 29. 5. 1885 Bregenz), básník, prozaik, dramatik. "Gedichte", Libussa 1, für 1844, s. 70-73; "Heimweh", Libussa für 1850, s. 167-168 a mnoho dalších téměř v každém ročníku.
Johann Gabriel Seidl (21. 6. 1804 Vídeň – 18. 7. 1875 Vídeň), archeolog, romanopisec a dramatik, autor textu rakouské hymny. "Der Scheier, böhmische Volkssage", Libussa für 1844, s. 70-73.
Adalbert Stifter (23. 10. 1805, Horní Planá – 28. 1. 1868, Linec), prozaik a malíř. "Der Pförtner im Herrenhaus"e, Libussa für 1852, s. 145-170.
Josef Wenzig (18. 1. 1807 Praha – 28. 8. 1876 Turnov), německojazyčný pražský spisovatel a libretista, autor libret k Smetanovým operám Dalibor a Libuše. Motiv Libuše se objevil už v jeho básni "Der Dom auf dem Hradschin", Libussa für 1848, s. 92-99.

Pavel Alois Klár alias Paul Aloys Klar

Libussa byla po dvacet let své existence velmi prestižní tribunou německojazyčné literatury v Čechách. Česko-německá kultura těžila v té době ze stále ještě poměrně nekonfliktního dvojjazyčného prostředí v Praze a ve většině Čech. Bylo to zajisté dáno osobností Klarovou, který udržoval přátelské styky s českými obrozenci (Jungmannem, Hankou) či politiky (především hrabětem Karlem Chotkem). Jeho koncept Čech jako vlasti dvou národů (o němž svědčí mj. i název almanachu) vzal zakrátko po jeho smrti, ještě v 60. letech, s koncem bachovské protičeské ofenzivy, v podstatě za své. Klar byl snad posledním skutečně česko-německým obrozencem: po jeho smrti a zániku almanachu Libussa se cesty obou literatur vydaly konfliktnějšími směry.

Zánik almanachu

Zánik almanachu Libussa po publikování posledního svazku na rok 1860 (1859),^[3] se téměř překrývá se vznikem jiné pražské, tentokrát ryze české literární ročenky, almanachu Máj (1858–1862). Je vlastně logické, že almanach Máj má velmi podobný formát, rozsah i grafickou formu (předznamenanou frontispisem s portrétem významné osobnosti), jako měla Klarova Libussa. Máchův Máj zde spojuje oba významné almanachy v přelomové době, kdy skončilo národní obrození a započal zápas za úplnou emancipaci národa a jeho literatury. K Máchovi, jako základnímu úhelnému kameni české (ne již česko-německé) literatury se přihlásila nastupující generace májovců, byť to bylo dlouhých 15 let poté, co to udělali jejich němečtí předchůdci v almanachu Libussa.

Odkazy

Reference

↑ KLAR, Paul Aloys. Libussa [3] für 1844. Praha: Paul Aloys Klar, 1843. S. 97–124.
↑ VAŠÁK, Pavel. Literární pouť Karla Hynka Máchy: Ohlas Máchova díla v letech 1836-1856. Praha: [s.n.], 1981, 2003.
↑ KLAR, Paul Aloys. Libussa, Jahrbuch für 1860. Praha: Klar, 1859.

Literatura

FASOLD Regina, Paul Aloys Klars Jahrbuch “Libussa“ (1842–1860), IN: Brücken – Germanistisches Jahrbuch Tschechien Slowakei, 6/2017, s. 19. Dostupné on-line

Externí odkazy

Almanach Libussa je digitálně přístupný (až na několik ročníků) na portálu Kramerius ZDE.
Německý překlad Máje publikovaný v almanachu Libussa roku 1843 dostupný on-line

[1] KLAR, Paul Aloys. Libussa [3] für 1844. Praha: Paul Aloys Klar, 1843. S. 97–124.

[2] VAŠÁK, Pavel. Literární pouť Karla Hynka Máchy: Ohlas Máchova díla v letech 1836-1856. Praha: [s.n.], 1981, 2003.

[3] KLAR, Paul Aloys. Libussa, Jahrbuch für 1860. Praha: Klar, 1859.

[1]

[2]

[3]