Liborius
| Svatý Liborius | |
|---|---|
| Biskup lemanský | |
_St._Jodokus_8629.JPG?lang=cs) Vitráž z kostela sv. Jošta v Lennestadtu | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | lemanská |
| Sídlo | Le Mans |
| Předchůdce | sv. Pavace |
| Nástupce | sv. Viktor I. |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ca 348 |
| Datum úmrtí | 397 |
| Místo úmrtí | Le Mans,  Francie |
| Místo pohřbení | Paderborn, katedrála |
| Povolání | duchovní |
| Svatořečení | |
| Svátek | 9. duben |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev |
| Atributy | biskup s knihou evangelií a drobnými kameny na ní, páv |
| Místo úcty | Paderborn |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Libor (Liborius, Libor Lemanský, † 397, Le Mans) byl biskup ve francouzské diecézi Le Mans, krátce po své smrti uctívaný jako světec. Podle legendy byl při jeho smrti sv. Martin z Tours. Jeho ostatky nechal Ludvík I. Pobožný přenést v roce 836 do diecéze padernbornské, založené v roce 799. Podle legendy byl při přenesení jeho relikvií jejich průvodcem páv (odtud jeden z jeho atributů).
Svátek
[editovat | editovat zdroj]Jeho svátek byl dříve slaven 23. července (možný den úmrtí), v potridentské reformě kalendáře nebyl zařazen mezi slavené svátky, do římského kalendáře se dostal až v roce 1702. V dnešním Římském martyrologiu je uváděn k datu 9. dubna. V Paderbornu je slaven ještě den přenesení jeho relikvií, 28. dubna, nebo příchod relikvií do Paderbornu dne 28. května.
Patron
[editovat | editovat zdroj]Protože zemřel v náručí sv. Martina, je uctíván jako patron dobré smrti. Je také uctíván jako jeden z patronů porozumění mezi národy ("patron na mostě"), protože již při přenesení jeho relikvií došlo k vytvoření partnerství mezi městy Le Mans a Paderborn (nejstarší partnerská města Evropy).
- V kostele sv. Libora v Jesenci byl uctíván za zázračné uzdravení zraku Zuzany Kateřiny Liborie ze Zástřizl.
- V krušnohorském hornosaském městě Rochlitz jej jako svého patrona uctívali horníci stříbrného dolu. Úctu zmínil v polovině 16. století Johann Mathesius.[1]
- Dále bývá vzýván při problémech se žlučovými kameny (odtud jeho atribut tří kamenů na bibli), proti ledvinové kolice a horečce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Johannes Mathesius, Hornická postila s krátkou jáchymovskou kronikou; překlad a úvodní stať Jan Urban. Vydali Hornická Příbram a NTM Praha 1981, s. 27
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hermann-Joseph Rick, heslo "Liborius, zweiter Bischof von Le Mans)". in: Bautz, Traugott. Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL) 5. Herzberg: Bautz. cols. 17–20. ISBN 3-88309-043-3.
- Volker De Vry: Liborius, Brückenbauer Europas. Die mittelalterlichen Viten und Translationsberichte. Mit einem Anhang der Manuscripta Liboriana, Paderborn-München-Wien-Zürich 1997
- Conrad Mertens: Der heilige Liborius. Sein Leben, seine Verehrung und seine Reliquien ; nach gedruckten und ungedruckten Quellen. Paderborn 1873.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Liborius na Wikimedia Commons
| Biskup lemanský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: sv. Pavace |
?–397 Liborius |
Nástupce: sv. Viktor I. |
