Jules Lefebvre

Jules Lefebvre
	Fotografický portrét Paula Boyera (1900).
Rodné jméno	Jules Joseph Lefebvre
Narození	14. března 1834; Tournan-en-Brie
Úmrtí	24. února 1912 (ve věku 77 let); rue La Bruyère nebo Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	Národní vysoká škola krásných umění (1852–1861); Francouzská akademie v Římě (1862–1866)
Povolání	malíř
Významná díla	Chloé; Truth; Nymph and Bacchus
Ocenění	Římská cena (1859 a 1861); rytíř Řádu čestné legie (1870); důstojník Řádu čestné legie (1878); komandér Řádu čestné legie (1895); důstojník veřejného vzdělávání
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jules Joseph Lefebvre [žyl žozef lefebyr] (14. března 1834 Tournan-en-Brie, département Seine-et-Marne – 24. února 1912 Paříž) byl francouzský malíř, teoretik umění a pedagog na Julianově akademii v Paříži. Specializoval se na portréty a akty.

Byl synem pekaře. Otec ho v roce 1852 poslal studovat malbu do Paříže. Tam Lefebvre rok studoval u Léona Cognieta, pak přešel na renomovanou École nationale supérieure des beaux-arts. V roce 1855 vystavil svá díla poprvé na Pařížském salonu. Po ukončení studia odcestoval do Itálie, kde po několika neúspěšných pokusech získal v roce 1861 Římskou cenu historickým obrazem Smrt Priama.

Během pobytu v Římě intenzivně studoval manýristické malíře, zejména Andreu del Sarta, jímž byl velmi ovlivněn a jehož díla kopíroval. V této době také vznikl jeho první akt. Zaslal dva své obrazy do Pařížského salonu v letech 1864 a 1866, ale kritici je odmítli. Když v témže roce zemřeli jeho rodiče a jedna z jeho sester, vedlo to u něho k hluboké depresi a změně jeho života.

Později se vrátil do Paříže a přehodnotil svůj dosavadní styl, zaměřil se více na realistické znázornění svých témat. V roce 1868 vystavil v Salonu svůj druhý akt, který byl přijat mnohem lépe. O dva roky později měl první velký úspěch s obrazem Pravda, a díky tomu byl vyznamenán Řádem čestné legie. Ve stejném roce nastoupil na místo učitele na Julianově akademii.

V následujících letech zdokonalil svou techniku a soustředil se výhradně na portréty a akty. V letech 1855 až 1898 vystavil v Pařížském salonu celkem 72 děl, většinou obrazy žen. Mezi jeho modely patřila jeho dcera Yvonne, Napoleon Evžen Ludvík Bonaparte a spisovatel Alexandre Dumas mladší, který v roce 1892 koupil obraz Ženský akt (Femme Nue) za 25 000 franků.

V době, kdy Jules Lefebvre po dlouhé nemoci umíral, již jeho akademický měšťanský styl zcela vyšel z módy. Proto nebývá připomínán ani tak jako samostatný tvůrčí umělec, jako spíše v roli úspěšného a oblíbeného pedagoga, který mimo jiné vychoval celou generaci amerických malířů, přijíždějících koncem 19. století do Paříže za uměleckým školením.

Vybraní studenti

Frank Weston Benson (1862–1951)
Elizabeth Jane Gardner Bouguereau (1837–1922)
Charles Courtney Curran (1861–1942)
Ralph Wormeley Curtis (1854–1922)
Gaston Darbour (1869–1941)
Childe Hassam (1859–1935)
George Hitchcock (1850–1913)
Louis Aston Knight (1873–1948)
Fernand Khnopff (1858–1921)
Anna Elizabeth Klumpke (1856–1942)
Arnold Lyongrün (1871–1935)
Frederick MacMonnies (1863–1937)
Gari Melchers (1860–1932)
Willard Leroy Metcalf (1858–1925)
Thomas Corsan Morton (1859–1928)
Elizabeth Nourse (1859–1938)
Robert Reid (1862–1929)
Guy Rose (1867–1925)
Joseph Henry Sharp (1859–1953)
Edmund Charles Tarbell (1862–1938)
Lesser Ury (1861–1931)
Hugo Vogel (1855–1934)
Léon Richet (1847–1907)

Vybraná díla

Pravda (1870), Muzeum Orsay
Marie Magdaléna v jeskyni (1876), Ermitáž
Cikáda (1872), Národní galerie Victoria
Dívka s mandolínou, Sbírka Freda a Sherry Rossových
Graziella (1878), Metropolitní muzeum umění
Psyché, (1883)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jules-Joseph Lefebvre na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jules Lefebvre na Wikimedia Commons