Johann Rathausky
| Johann Rathausky | |
|---|---|
| Narození | 23. listopadu 1858 nebo 24. listopadu 1858 Vídeň |
| Úmrtí | 16. července 1912 (ve věku 53 let) nebo 17. července 1912 (ve věku 53 let) Vídeň |
| Povolání | sochař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johann Rathausky, také Hans Rathousky (24. listopadu 1858 Vídeň – 16. července 1912 Vídeň) byl rakouský sochař období historismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rathausky absolvoval studium sochařství na vídeňské akademii, kde byl žákem v mistrovské třídě Carla Kundmanna. V letech 1890–1895 a 1900 byl členem vídeňského Künstlerhausu, z něhož odešel a v letech 1900–1905 se stal zakladatelem a vůdčím členem vídeňského spolku Hagenbund.[1] Za svá díla byla několikrát oceněn, například roku 1895 velkou zlatou státní medailí a roku 1900 získal stříbrnou medaili na Světové výstavě v Paříži.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl figuralistou a portrétistou, jeho oblíbeným materiálem byl bílý carrarský mramor, později experimentoval i s umělými materiály jako byl teralit.. Z hlíny modeloval reliéfy velkých rozměrů i návrhy na plakety.Začínal jako vyznavač novobaroka, postupně se vypracoval k naturalismu. Jeho stěžejními díly byly monumentální sochy slavných osobností pro Salcburk a pro pražské Rudolfinum. Fasády novobarokních domů na vídeňské Ringstrasse vyzdobil četnými štukovými reliéfy.[3]
- Jezdecké sošky a typy vojáků z rakouské armády získal císař František Josef I. darem.
- Skupinami reliéfů a sošek dětí přispěl k výzdobě tanečního sálu Nového Hofburgu ve Vídni.
- Do souboru soch na atice pražského Rudolfina přispěl v letech 1888 až 1890 dvěma pískovcovými sochami: Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka.
- Figurální kompozici Hélios a Seléné vytesal z carrarského mramoru roku 1891 do středu monumentální kašny v parku před hotelem Stefánie v Opatiji, na objednávku C. a k. Jižní železniční společnosti, jejíž vlaky zde měly konečnou. Pro tutéž společnost vytvořil
- Bustu ředitele Jižní železnice Friedricha Julia Schülera (1896).
- Pomník s busto stavitele Brennerské dráhy Carla von Etzela vytvořil pro nádraží v Brenneru již roku 1892.
- Pomník Adalberta Stiftera (1902) v Linci
- Pamětní kámen Adalberta Stiftera s jeho reliéfní bustou v medailonu vytvořil pro Frymburk v roce 1902.
- Pomník s bustou stavitele Brennerské dráhy Carla von Etzela vytvořil pro nádraží v Brenneru již roku 1892.
- Epitaf s bustou císařovny Alžběty vytvořil pro Lineci roku 1903, ale byl zničen roku 1938.
- Jeho dílem jsou četné náhrobní pomníky na vídeňském ústředním hřbitověn například mauzoleum bratří Kleinů nebo pomník s poprsím hudebního skladatele a regenschoriho Antona M. Storcha.
- Pomník stavitele železniční trati Tauernbahn Karla Wurmba v Salcburku, rovněž z bílého carrarského mramoru, byl odhalen 13. října 1913, více než rok po umělcově smrti.
- Polofiguru vídeňského malíře Ferdinanda Georga Waldmüllera vytvořil roku 1908.
Rathausky má čestný hrob v protestantské části vídeňského ústředního hřbitova.
-
Hélios a Seléné
-
Pomník Karla Wurmba
-
Pomník Adalberta Stiftera v Linci
-
Epitaf císařovny Alžběty
-
Pomník Adalberta Stiftera ve Frymburku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Rathausky na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Rathausky na německé Wikipedii.
- ↑ Felix CzeikeGeschichtewiki Wien, heslo Hans Rathausky
- ↑ Österreichisches biographisches Lexikon 1815–1950. Band 8, Hrsg. von der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften / Wien/Graz: Böhlau 1983, ISBN 3-7001-0615-7, dostupné online
- ↑ Renate Wagner-Rieger [Hg.]: Die Ringstraße. Bild einer Epoche. Die Erweiterung der Inneren Stadt Wien unter Kaiser Franz Joseph. Band 11. Wiesbaden: Steiner 1969-1981, s. 365
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Österreichisches biographisches Lexikon 1815–1950. Band 8, Hrsg. von der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften / Wien/Graz: Böhlau 1983, ISBN 3-7001-0615-7, dostupné online