Jakub Galač
| Jakub Galač | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1665 |
| Úmrtí | 11. května 1725 (ve věku 59–60 let) |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakub Galač též Galacz, Gallacz, Galocz či Halač (1658? – 11. května 1725) byl slezským evangelíkem, sedlákem, písmákem a básníkem.
V Horním Těrlicku zastával úřad fojta.
Pro svou víru byl vězněn i trestán na těle.
Je autorem kronikářských zápisů zachycujících události z let 1698–1717. Roku 1709 složil rozsáhlou píseň k oslavě povolení výstavby evangelického Ježíšova kostela v Těšíně. Píseň nese název Písnička pobožná evangelitská složená v ten čas v roku 1709 ..., známá je též podle svého incipitu Radost nám jest nastala v tej těšínskej zemi.[1] Jeho další píseň o Ježíšově kostele se zachovala jen v pozdějším polském překladu.
Galač psal česky; někdy bývá mylně v předmětné literatuře řazen k polským spisovatelům z Těšínska.[2]
Dne 20. října 2025 byla Galačovi odhalena pamětní deska na zdi evangelického kostela v Těrlicku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Píseň byla přebásněna Janem Brodou do polštiny a publikována v měsíčníku Gazeta Ewangelicka, 1999, č. 13, s. 25.
- ↑ Tak např. Buława, E.: Pierwsi szermierze ruchu narodowego na Śląsku Cieszyńskim. Cieszyn 1997, s. 367; Raclavská, J.: Język polski na Śląsku Cieszyńskim w XIX wieku. Ostrava 1998, s. 46.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- BRODA, Jan: „Piśmiorze“ cieszyńscy. Zwrot, 1979, roč. 31, č. 350, s. 59-60.
- SPYRA, Janusz: Historiografia a tożsamość regionalna w czasach nowożytnych na przykładzie Śląska Cieszyńskiego w okresie od XVI do początku XX wieku. Częstochowa 2015, s. 268-270.
- PIĘTAK S. – PINDUR, D. – SPRATEK, D.: Dějiny evangelíků na Těšínsku od reformace do tolerance. SCEAV, Český Těšín, 2020, s. 245-246.