Přeskočit na obsah

Invar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Graf závislosti koeficientu teplotní délkové roztažnosti na podílu niklu v niklové oceli

Invar je slitina železa a niklu v poměru 36 procent niklu a 64 % železa, s malou příměsí uhlíku a chromu. Tuto slitinu vynalezl švýcarský fyzik Charles Edouard Guillaume, za což obdržel roku 1920 Nobelovu cenu za fyziku.

Význačnou vlastností invaru je velmi nízký koeficient teplotní délkové roztažnosti , což umožňuje vyrábět z něj součástky, jejichž rozměry jsou velmi málo ovlivněny změnami teploty. Používá se např. v hodinářství, topografii, geodézii, optických přístrojích aj.

Použití v geodézii

[editovat | editovat zdroj]

V geodézii se invar používá například pro výrobu latí pro přesnou a velmi přesnou nivelaci. V minulosti byl používán též pro výrobu velmi přeských délkových měřidel, která se používala pro měření délek v trigonometrické síti.[1]

  1. HÁNEK, Pavel; HÁNEK ML., Pavel. Invar a jeho geodetické aplikace. Geodetický a kartografický obzor. 2023, roč. 69/111, čís. 9, s. 180. Dostupné online [cit. 2025-12-14]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Invar na Wikimedia Commons