Přeskočit na obsah

Il Boemo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Il Boemo
Původní názevIl Boemo
Země původuČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
ItálieItálie Itálie
Jazykyitalština, němčina a čeština
Délka140 min
Žánryfilmové drama
filmový muzikál
historický film
životopisný film
ScénářPetr Václav
RežiePetr Václav
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVojtěch Dyk
Zdeněk Godla
Barbara Ronchi
Philippe Jaroussky
Cristiano Donati
ProdukceJan Macola
HudbaJosef Mysliveček
KameraDiego Romero
Diego Romero Suarez-Llanos
KostýmyAndrea Cavalletto
StřihPaolo Cottignola
Florent Vassault
Florent Mangeot
ArchitektLuca Servino
Irena Hradecká
Výroba a distribuce
Premiéra19. září 2022 MFF San Sebastián
20. října 2022 Česko
OceněníČeský lev za nejlepší celovečerní hraný film (2022)
Il Boemo na ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Il Boemo je životopisný historický film z roku 2022 režiséra Petra Václava o hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi, zaměřený zejména na jeho kariéru v Itálii.[1] Kromě hudební kariéry sleduje také jeho osobní život, včetně milostných vztahů, ambicí, samoty i postupného úpadku kvůli nemoci (pravděpodobně syfilis), která poznamená závěr jeho života.

Snímek, natočený v česko-italsko-slovenské koprodukci,[2] byl vybrán na filmový festival v San Sebastiánu, kde měl svou premiéru 19. září 2022.[3] Premiéra v českých kinech proběhla 20. října 2022.[2] Na přelomu let 2022 a 2023 se promítal na zahraničních festivalech v Arrasu, Káhiře, Rotterdamu, Terstu či Palm Springs. Česko také reprezentoval v kategorii Nejlepší cizojazyčný film v boji o Oscara.[4]

Děj filmu

[editovat | editovat zdroj]

Film mapuje šestnáct let Myslivečkova působení v Itálii a začíná na konci jeho života, kdy si maskou zakrývá následky nemoci, která mu zničila obličej. Pak se vrací na začátek jeho hudební kariéry, kdy se jako mladý muž roku 1763 vydává z rodné Prahy do Itálie, aby se tam stal operním skladatelem. Přestože pochází z dobře situované rodiny mlynáře, opouští zajištěné živobytí a plní si svůj sen stát se uznávaným umělcem. V Itálii bojuje s mnoha překážkami v podobě cizího prostředí, konkurence a nedostatku kontaktů. Jeho talent a tiché charisma ho postupně přivedou do nejvyšších hudebních kruhů, kde naváže vztahy s významnými osobnostmi, včetně slavných pěvkyň a šlechticů, a jeho opery se začnou uvádět na prestižních scénách. V roce 1770 se v Bologni setkává s mladým Mozartem. Během sedmdesátých let 18. století je nejplodnější a skládá řadu děl v žánru italské opery. I když mu nemoc začíná ničit tělo i obličej, jeho kariéra dosahuje vrcholu premiérou jeho opery Olimpiade v Neapoli v roce 1778.

Obsazení

[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Dyk Josef Mysliveček
Barbara Ronchi Caterina Gabrielli
Lana Vlady Anna Fracassatti
Philip Hahn Wolfgang Amadeus Mozart – dítě
Emöke Baráth operní pěvkyně
Raffaella Milanesi operní pěvkyně
Krystian Adam operní pěvec tenor Anton Raaff
Salvatore Langella hrabě di San Paolo
Juan Sancho operní pěvec
Diego Pagotto Orfeo Crispi
Jenovéfa Boková
Karel Roden milenec benátské markýzy, host na orgiích
Zdeněk Godla sázející muž s turbanem v herně

Titulní úlohu Josefa Myslivečka měl původně ztvárnit ruský herec Jegor Koreškov,[5] ten se však z produkčních důvodů nemohl účastnit některých termínů, a proto tvůrci oslovili Vojtěcha Dyka, který se kvůli roli začal mimo jiné učit italsky.[6] Kromě něj se z českých aktérů ve filmu objevuje například Karel Roden nebo Zdeněk Godla.[5] Slavnou pěvkyni Caterinu Gabrielli, s níž Mysliveček často spolupracoval, ve filmu ztvárňuje italská herečka Barbara Ronchi; zpěvní hlas jí propůjčila sopranistka Simona Šaturová.[1]

Scénář

[editovat | editovat zdroj]

Petr Václav je také autorem scénáře a film připravoval deset let. Jeho vzniku předcházela precizní odborná příprava a spolupráce s předními odborníky na tvorbu a život Josefa Myslivečka, například s americkým muzikologem Danielem E. Freemanem či českým hudebním historikem Stanislavem Bohadlem. Děj je založen na skladatelových korespondencích, skutečných událostech, vyčtených historkách, ale i některých fabulacích jako údajné nakažení pohlavní chorobou či četné milostné vztahy.[4]

Scénář k filmu vznikl i díky grantu francouzské vlády, jehož součástí je stipendium v římské Ville Medici. Petr Václav díky tomu mohl strávit rok v Itálii, kde se pokusil v archivech dohledat veškeré zmínky o Josefu Myslivečkovi a také přesně zmapovat místa jeho italského pobytu.[7]

Lokace

[editovat | editovat zdroj]

Film se natáčel v České republice (Praha, Jaroměřice nad Rokytnou, Plasy, Brno, Bučovice) a zejména v bohatě zdobených hradech a zámcích, palácích, vilách, divadlech a operních domech v pevninské Itálii (Benátky, Como, Janov, Řím, Neapol) i na Sicílii (Palermo).[1]

Hudba ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

Poměrně značný prostor je ve filmu věnován operním vystoupením, která jsou, dle tvůrců, klíčem k Myslivečkově osobnosti. Jeho hudbu ve filmu hraje český barokní soubor Collegium 1704 pod vedením dirigenta Václava Lukse za účasti předních operních pěvců: Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi, Emöke Baráth, Juan Sancho, Krystian Adam, Sophie Harmsen a Benno Schachtner.[1] CD s hudbou z filmu vyšlo v roce 2023.[8]

Doprovodná akce

[editovat | editovat zdroj]

V den české premiéry byla v Clam-Gallasově paláci otevřena výstava Josef Mysliveček, detto Il Boemo (1737–1781); návštěvníky seznámila se skladatelovým životním příběhem, kulturou a hudební tvorbou druhé půlky osmnáctého věku. Přiblížila jim tehdejší Prahu, kterou Mysliveček opustil, aby se stal operním skladatelem; k vidění byly i filmové kostýmy a paruky.[9][10][11]

Odborná spolupráce

[editovat | editovat zdroj]

Jako odborní poradci se na přípravách filmu podíleli muzikologové Stanislav Bohadlo, Daniel E. Freeman a hudebním poradcem byl dirigent Václav Luks.[1]

Dokumentární film Zpověď zapomenutého

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu roku 2015 měl premiéru Václavův dokumentární film o Josefu Myslivečkovi Zpověď zapomenutého.[12]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Film získal šest cen Český lev za rok 2022:[13]

  • nejlepší celovečerní hraný film: Jan Macola
  • nejlepší režie: Petr Václav
  • nejlepší zvuk: Daniel Němec, Francesco Liotard
  • nejlepší scénografie: Irena Hradecká, Luca Servino
  • nejlepší kostýmy: Andrea Cavalletto
  • nejlepší masky: Andrea McDonald

Recenze

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e VIKTOROVÁ. Petr Václav: Josef Mysliveček – ikarský osud cesty ke slunci. Fotografie Richard Hodonínský, Jarmila Štuková; Rozhovory. Hudební rozhledy [online]. 2. prosinec 2021 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Il Boemo – MIMESIS FILM [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BENEDIKTOVÁ, Jana. Il Boemo má ve světě opět úspěch. Film o Myslivečkovi bude soutěžit v San Sebastiánu. ČT24 [online]. 2022-08-02 [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Il Boemo (2022) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ a b Režisér Petr Václav točí velkofilm Il Boemo. Operního skladatele Myslivečka si zahraje Rus Koreškov. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOVÁŘÍKOVÁ, Gabriela. Myslivečkova hudba mě okouzlila, říká skladatelův představitel Vojtěch Dyk. Deník.cz. 2021-11-30. Dostupné online [cit. 2021-12-27]. 
  7. ↑ Il Boemo - O filmu. www.ilboemo.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Soundtrack : Il Boemo (Philippe Jaroussky) [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ kul. Začne výstava k novému filmu Il Boemo. Kultura. Právo. Borgis, 20. říjen 2022, roč. 32, čís. 245, s. 20. [cit. 2022-10-20]. ISSN 1211-2119. (česky)
  10. ↑ rea. Mysliveček v Clam-Gallasově paláci. Fotografie Petr; Zpravodajství. Právo. Borgis, 21. říjen 2022, roč. 32, čís. 246, s. 7. [cit. 2022-10-21]. ISSN 1211-2119. (česky)
  11. ↑ MOUČKOVÁ, Miroslava. Il boemo utekl ze mlýna k hudbě. Kultura. Naše pravda. Futura, 4. listopad 2022, roč. 1, čís. 28, s. 21. [cit. 2022-11-06]. ISSN 2788-0982. (česky)
  12. ↑ Confession of the Vanished – MIMESIS FILM [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ČFTA. ČFTA. www.filmovaakademie.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ MÍŠKOVÁ, Věra. Vojtěch Dyk září ve filmu Il Boemo. Fotografie Petr Horník; Kultura. Právo. Borgis, 20. říjen 2022, roč. 32, čís. 245, s. 19. Dostupné online [cit. 2022-10-20]. ISSN 1211-2119. (česky)
  15. ↑ Recenze: Film Il Boemo není druhý Amadeus. Dyk je jako hladká marcipánová figurka (česky)
  16. ↑ HORIČKA, Martin. Božský Čech a jeho ženy - zabudnutý skladateľ Josef Mysliveček vo filme Il Boemo. .týždeň. 2022-10-21. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Filmy režírované Petrem Václavem

Marian (1996) • Paralelní světy (2001) • Cesta ven (2014) • Zpověď zapomenutého (2015) • Nikdy nejsme sami (2016) • Skokan (2017) • Il Boemo (2022) •

Český lev za nejlepší film
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Il_Boemo&oldid=25287002“