Přeskočit na obsah

Ignaz Seipel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ignaz Seipel
Spolkový kancléř Rakouska
Ve funkci:
20. října 1926 – 4. května 1929
PrezidentMichael Hainisch
Wilhelm Miklas
PředchůdceRudolf Ramek
NástupceErnst Streeruwitz
Ve funkci:
31. května 1922 – 20. listopadu 1924
PrezidentMichael Hainisch
PředchůdceJohann Schober
NástupceRudolf Ramek
Spolkový ministr zahraničí Rakouska
Ve funkci:
září 1930 – prosinec 1930
PředchůdceJohann Schober
NástupceJohann Schober
Ve funkci:
20. října 1926 – 4. května 1929
PředchůdceRudolf Ramek
NástupceErnst Streeruwitz
Předseda Křesťansko-sociální strany
Ve funkci:
1921 – 1930
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťansko-sociální strana
Narození19. července 1876
Vídeň
Úmrtí2. srpna 1932 (ve věku 56 let)
Pernitz
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materVídeňská univerzita
Profesediplomat, esperantista, politik, katolický teolog a vysokoškolský učitel
Náboženstvíkatolická církev
PodpisIgnaz Seipel, podpis
CommonsIgnaz Seipel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignaz Seipel (19. července 1876 Vídeň – 2. srpna 1932 Pernitz) byl rakouský katolický kněz, politik a kancléř.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ignaz Seipel absolvoval v roce 1895 gymnázium ve Vídni, poté studoval teologii na univerzitě ve Vídni a 23. července 1899 byl vysvěcen na kněze.

Brzy poté obhájil doktorát teologie, v letech 1909 do 1917 byl profesorem morální teologie v Salcburku. Vstoupil do křesťansko-sociální strany a sloužil jako tajemník ve vládě za první světové války.

Těsně před zhroucením monarchie v říjnu 1918 byl ministrem práce a sociálních věcí v kabinetu Heinricha Lammasche. V letech 1921–1930 byl předsedou křesťansko-sociální strany. Přitom byl roku 1922 zvolen kancléřem. Roku 1924 na něj levice zorganizovala atentát, při němž byl těžce raněn. Ze zdravotních důvodů poté odstoupil z úřadu kancléře. V letech 1926–1929 zastával tento post znovu. Jeho hlavní politikou byla podpora spolupráce s průmyslníky a Heimwehrem. To mělo za následek demonstrace, které vyústily v tzv. červencovou revoltu, kterou násilím potlačil.

Zemřel v důsledku tuberkulózy, kterou se nakazil při cestě z Palestiny.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kancléři Rakouska
První republika
a Rakouský stát

Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)

Státní znak Rakouska
Státní znak Rakouska
Druhá republika

Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (2021–2025) • Alexander Schallenberg (2025) • Christian Stocker (od 2025)

Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie

Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)

Znak Rakouska
Rakouské císařství

Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)

Rakousko-Uhersko

Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)

První Rakouská republika
a Rakouský stát

Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)

Druhá Rakouská republika

Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (2021–2025) • Beate Meinlová-Reisingerová (od 2025)

Vláda Heinricha Lammasche (1918)
Předseda vlády Předlitavska

Heinrich Lammasch (25. října 1918 – 11. listopadu 1918)

Ministři Předlitavska

Edmund von Gayer (vnitro) • Josef Redlich (finance) • Richard von Hampe (kult a vyučování) • Paul Vittorelli (spravedlnost) • Friedrich von Wieser (obchod) • Ernst Emanuel von Silva-Tarouca (zemědělství) • Friedrich Lehne (zeměbrana; správce) • Karl von Banhans (železnice) • Emil von Homann (veřejné práce) • Ignaz Seipel (sociální péče) • Ivan Horbaczewski (zdravotnictví) • Kazimierz Gałecki (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska

Gyula Andrássy (zahraniční věci) •→ Ludwig von Flotow (zahraniční věci) • Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • Alexander Spitzmüller (finance) •→ Paul Kuh-Chrobak (finance)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ignaz_Seipel&oldid=22601097“