ISU-122
| ISU-122 | |
|---|---|
 ISU-122 v muzeu v Polsku | |
| Typ vozidla | samohybné dělo |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Období výroby | 1943-1944 |
| Vyrobeno kusů | 645 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 5 |
| Délka | 9 m |
| Šířka | 3,07 m |
| Výška | 2,48 m |
| Hmotnost | 46 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 90 mm |
| Hlavní zbraň | 122 mm kanón A-19S/D-25S (ISU-122S) |
| Sekundární zbraně | kulomet DŠK 12,7 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | V-2IS |
| Výkon | 520 hp (382 kW) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | 37 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 11 hp/tunu |
| Dojezd | 220 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ISU-122 bylo sovětské samohybné dělo používané během druhé světové války.
V roce 1943 vznikla další varianta samohybného děla, která byla stavěna na podvozku tanků řady IS. Původně se počítalo, že se bude vyrábět stroj s kanónem ráže 152 mm (viz ISU-152). Jelikož však nebylo možno zajistit odpovídající počet tankových děl této ráže, bylo rozhodnuto osadit část produkce samohybných děl kanóny ráže 122 mm, které však měly lepší protipancéřový účinek. V letech 1943–1944 bylo vyrobeno 645 ks ISU-122. Základní verze byla vyzbrojena kanónem A-19S s rychlostí střelby 2–3 ran/min, zatímco stroje ISU-122S dostaly kanón D-25S s poloautomatickým závěrem a rychlost střelby tak byla zvýšena na 4 rány za minutu.
