Přeskočit na obsah

IMAM Ro.58

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
IMAM Ro.58
Prototyp IMAM Ro.58
Prototyp IMAM Ro.58
Určenítěžký stíhací letoun
VýrobceIMAM
Šéfkonstruktéring. Giovanni Galasso
První letkvěten 1942[1]
Charakterprototyp
UživatelRegia Aeronautica
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IMAM Ro.58 byl italský prototyp celokovového dvoumotorového dvoumístného dolnoplošníku s dvojitou svislou ocasní plochou a zatahovacím podvozkem ostruhového typu. Vyvíjen byl v době druhé světové války pro Regia Aeronautica, která jej plánovala nasadit jako stíhací letoun.

Čelní pohled na IMAM Ro.58

Firma S. A. Industrie Meccaniche e Aeronautiche Meridionali z Neapole chtěla dát společně s jejím šéfkonstruktérem Ing. Gallassem italskému letectvu dálkový stíhací letoun, určený především jako doprovodný pro akce bombardovacích a torpédových letounů v oblasti Středozemního moře. Dalším jeho operačním úkolem mělo být krytí leteckých dopravních spojů mezi Itálií a severní Afrikou a ofenzivní bitevní akce daleko od základen. Společnost IMAM se při vzniku nového stroje inspirovala jak tvarově, tak bojovým určením německým letounem Messerschmitt Bf 110.[2] Významným zdrojem nových poznatků v aerodynamice vyšších rychlostí se stal předchozí typ IMAM Ro.57.

IMAM Ro.58

Letové testy prototypu IMAM Ro.58 (sériové číslo MM.431) byly zahájeny v květnu 1942 na továrním letišti Capodichino u Neapole.[2] Nový stroj poháněly dva německé vidlicové dvanáctiválce Daimler-Benz DB 601A o výkonu po 864 kW s třílistými automatickými vrtulemi VDM. Pilot ovládal tři pevné kanóny Mauser MG 151 ráže 20 mm v přídi trupu, za ním sedící střelec/radista pak pohyblivý kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm. Pod trupem, na úrovni hlavního nosníku centroplánu, byl univerzální závěs pro pumu o hmotnosti 500 kg, nebo pro odnímatelné pouzdro se dvěma dalšími pevnými kanóny MG 151. Spoluprací zkušebního pilota a konstruktérů se podařilo odstranit počáteční potíže s motory a pak s odlehčovacími a vyvažovacími ploškami kormidel. Když na jaře 1943 továrna Messerschmitt předváděla na letišti Guidonia u Říma letoun Me 410 s pohonnými jednotkami Daimler-Benz DB 603 o výkonu po 1080 kW, dokázal italský pilot napodobit všechny jeho manévry. Rovněž porovnávací lety v rychlosti vyzněly příznivěji pro Ro.58.[2]

Z uvažované sériové výroby Ro.58 s licenčními motory Fiat RA-1050 RC-58 Tifone nakonec sešlo z důvodu zhoršených výrobních možností draků i motorů v Itálii. Navíc italské letectvo preferovalo ve větším počtu spíše jednomotorové letouny. Uvažovalo se i o nasazení Ro.58 proti spojeneckému bombardovacímu letectvu svrhováním časovaných, nebo barometrickým tlakem rozněcovaných pum, ale i tento plán byl zamítnut.

Po ukončení zkoušek Ro.58 mu byly na letišti v Guidonii demontovány oba agregáty, které převzala produkce stíhacích strojů Reggiane Re.2005. Drak byl nalezen spojeneckými vojáky po obsazení této části Itálie a zničen.[2]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[2]

IMAM Ro.58

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost v 5120 m: 605 km/h
  • Výstup na 6000 m: 6 min
  • Dostup: 10 500 m
  • Dolet: 1500 km
  • 5 × pevný kanón MG 151 ráže 20 mm (3 v přídi trupu, 2 v podtrupové vaně)[1]
  • 1 × pohyblivý kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm[1]
  1. a b c d e f Green a Swanborough 1994, s. 309.
  2. a b c d e NĚMEČEK, Václav. IMAM-Romeo Ro-58. Letectví a kosmonautika. Červen 1981, roč. LVII., čís. 12, s. 468. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon, 1994. The Complete Book of Fighters. Godalming, UK: Salamander Books. 608 s. ISBN 1-85833-777-1. Kapitola I.M.A.M. Ro.58, s. 309. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]