Hermann Kafka

Hermann Kafka
Hermann Kafka
	Hermann Kafka (vlevo) a jeho manželka Julie Kafková kolem roku 1913
Rodné jméno	Hermann Chaim Kafka
Jiná jména	חֲנוֹךְ (Henoch)
Narození	14. září 1852; Osek; Rakouské císařství
Úmrtí	6. června 1931 (ve věku 78 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Hrob Franze Kafky; Nový židovský hřbitov na Olšanech
Národnost	Čeští Němci
Choť	Julie Kafková (od 1882)
Děti	Franz Kafka; Gabriela Hermannová; Valli Kafková; Ottla Kafka
Rodiče	Jacob Amschel Kafka; Franziska Platowsky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Chaim Kafka (14. září 1852 Osek – 6. června 1931 Praha^[1]);^[2] židovským jménem Henoch (חֲנוֹךְ), byl česko-německý židovský obchodník a otec spisovatele Franze Kafky.

Život

Rodiče Hermanna Kafky byli židovský řezník Jacob Amschel Kafka (1814–1889) a jeho manželka Franziska, rozená Platowsky (1816–1885). V chudé rodině bylo všech šest dětí, jak tehdy bývalo zvykem, brzy zapojeno do práce. Hermann Kafka absolvoval pětiletou vojenskou službu. Ve třiceti letech se oženil s Julií Löwyovou (1856–1934), dcerou bohatého pivovarníka Jakoba Löwyho (cca 1825 – 2. dubna 1910).^[3] Na adrese Staroměstské náměstí 929 (tehdy Altstädter Ring) otevřel Hermann Kafka velkoobchod s galanterií (hole, deštníky, galanterie).^[4] V roce 1886 se podnik přestěhoval na adresu Celetná 3 (tehdy Zeltnergasse)^[5] a v roce 1918 byl prodán příbuznému.

Manželé měli celkem šest dětí: prvorozeného syna Franze a tři dcery Elli, Valli a Ottlu. Dva synové zemřeli ještě v kojeneckém věku. Hermannův vztah k jeho slavnému synovi byl napjatý. Jeho výchova se vyznačovala hlučností, impulzivností a protichůdností. Svým dětem neustále připomínal své těžké mládí. Rodina i zaměstnanci bývali vystavováni jeho cholerickým stavům.^[6] Neuznával literární činnost svého syna. Ten ve svých četných prozaických dílech zpracoval svůj vztah k otci a zároveň dokumentoval také úzké pouto, které k němu měl. V díle Dopis otci, které představuje jakési účtování, Franz píše: „Moje psaní je o tobě, jen jsem si tam stěžoval na to, na co jsem si nemohl stěžovat u tebe.“ Dopis však nikdy nedorazil adresátovi. Také díla Ortel, Jedenáct synů, Manželé a zejména Proměna se zabývají problematikou vztahu mezi otcem a synem. Nutno však podotknout, že právě v případě Kafky lze z literatury vyvozovat jen omezené závěry o skutečné životní realitě.^[7]

Kafkův mateřský jazyk byl němčina, avšak při sčítání lidu v roce 1890 uvedl jako běžný jazyk rodiny češtinu. Na přání svého otce se Franz Kafka od třetí třídy základní školy učil český jazyk (jako „relativně povinný“ předmět).^[8]

Po smrti syna v roce 1924 podepsal Hermann Kafka smlouvu, která určila jeho přítele Maxe Broda (1884–1968) vydavatelem pozůstalosti a Kafkově poslední přítelkyni Doře Diamantové (1898–1952) přiznala 45 procent výnosů z publikací.

Hermann Kafka zemřel 6. června 1931 ve věku 78 let. Jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky spolu s ostatky jeho manželky a syna na Novém židovském hřbitově v pražské čtvrti Žižkov.^[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann Kafka na německé Wikipedii.

↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1931-06-07, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.
↑ Franz Kafka: Bilder aus seinem Leben. Příprava vydání Klaus Wagenbach, Franz Kafka. 2. Aufl. der 3., erw. u. veränd. Neuausg. vyd. Berlin: Wagenbach, 1983. 253 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8031-3625-1.
↑ ANNO, Montags-Revue aus Böhmen, 1910-04-04, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.
↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1882-09-03, Seite 21. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.
↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1886-05-30, Seite 23. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.
↑ ALT, Peter-André. Franz Kafka: der ewige Sohn: eine Biographie. München: Beck, 2005. 762 s. Dostupné online. ISBN 978-3-406-53441-6. S. 61 ff.
↑ ALT, Peter-André. Franz Kafka: der ewige Sohn: eine Biographie. München: Beck, 2005. 762 s. Dostupné online. ISBN 978-3-406-53441-6. S. 564.
↑ BURGER, Hannelore. Heimatrecht und Staatsbürgerschaft österreichischer Juden: vom Ende des 18. Jahrhunderts bis in die Gegenwart. [s.l.]: Böhlau Verlag, 2014. S. 102.
↑ Franz Kafka: Bilder aus seinem Leben. Příprava vydání Klaus Wagenbach, Franz Kafka. 2. Aufl. der 3., erw. u. veränd. Neuausg. vyd. Berlin: Wagenbach, 1983. 253 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8031-3625-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann Kafka na Wikimedia Commons
Hermann Kafka (německy)

[1] ANNO, Prager Tagblatt, 1931-06-07, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.

[2] Franz Kafka: Bilder aus seinem Leben. Příprava vydání Klaus Wagenbach, Franz Kafka. 2. Aufl. der 3., erw. u. veränd. Neuausg. vyd. Berlin: Wagenbach, 1983. 253 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8031-3625-1.

[3] ANNO, Montags-Revue aus Böhmen, 1910-04-04, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.

[4] ANNO, Prager Tagblatt, 1882-09-03, Seite 21. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.

[5] ANNO, Prager Tagblatt, 1886-05-30, Seite 23. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2025-09-06]. Dostupné online.

[6] ALT, Peter-André. Franz Kafka: der ewige Sohn: eine Biographie. München: Beck, 2005. 762 s. Dostupné online. ISBN 978-3-406-53441-6. S. 61 ff.

[7] ALT, Peter-André. Franz Kafka: der ewige Sohn: eine Biographie. München: Beck, 2005. 762 s. Dostupné online. ISBN 978-3-406-53441-6. S. 564.

[8] BURGER, Hannelore. Heimatrecht und Staatsbürgerschaft österreichischer Juden: vom Ende des 18. Jahrhunderts bis in die Gegenwart. [s.l.]: Böhlau Verlag, 2014. S. 102.

[9] Franz Kafka: Bilder aus seinem Leben. Příprava vydání Klaus Wagenbach, Franz Kafka. 2. Aufl. der 3., erw. u. veränd. Neuausg. vyd. Berlin: Wagenbach, 1983. 253 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8031-3625-1.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]