Hasbara
Hasbara (hebrejsky הַסְבָּרָה) ve volném překladu „vysvětlovat“, je termín spojený s veřejnou a kulturní diplomacií Izraele. Jde o formu komunikace, kterou používá například izraelské ministerstvo zahraničních věcí nebo úřad předsedy vlády ve snaze vytvářet pozitivní obraz Izraele.[1] Termín se také využívá k popisu snah o vysvětlení izraelské politiky doma i v zahraničí a její obhajobu. V mezinárodním kontextu je používán jako synonymum pro izraelskou státní propagaci a veřejnou diplomacii.[2] Kritiky jsou tyto procesy považovány za vládní propagandu, většinou propojenou se sionismem,[2][3] a za mechanismus vytvářející očerňující a diskreditační kampaně vůči kritikům izraelské vlády.[4] V průběhu konfliktů je hasbara popisována jako součást informační války.[5][6]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Termín Hasbara zavedl sionistický vůdce a spisovatel Nachum Sokolov.[7] Je to komunikační strategie, která „se snaží vysvětlit jednání, ať už je oprávněné, či nikoli“.[8] Jelikož se zaměřuje na vysvětlování již uskutečněných činů, bývá označována za „reaktivní a událostmi řízený přístup“.[9][10] Většina historických průkopníků hasbary byli arabsky mluvící Židé, kteří publikovali články v arabštině, aby Arabům (zejména Palestincům) vysvětlili cíle sionismu.[11]
Hasbara se projevuje v komunikační strategii vlády za využití PR kampaní, placených inzercí, tadičních masmédií, sociálních sítí a dalších nových médií, ale také v kontextu boje proti delegitimizaci státu Izrael a proti hnutím typu BDS.[10]
Edward Said v roce 2001 napsal, že mezi metody hasbary používané během druhé intifády patřily placené pracovní obědy a bezplatné výlety pro vlivné novináře; semináře pro židovské univerzitní studenty; pozvánky pro členy amerického Kongresu; brožury a peníze na volební kampaně; sdělování fotografům a spisovatelům, co mají fotografovat nebo o čem mají psát; přednášková a koncertní turné prominentních Izraelců; časté zmínky o holokaustu; a reklamy útočící na Araby a chválící Izrael.[12]
Do veřejné diplomacie se zapojují různé složky izraelské vlády i proizraelské organizace občanské společnosti. Mezi hlavní producenty státní komunikace patří ministerstvo zahraničních věcí, úřad předsedy vlády, mluvčí vlády nebo mluvčí izraelské armády.[10][13] Dalším zapojeným úřadem je Koordinátor vládních aktivit v teritoriích (COGAT), který působí na okupovaných palestinských územích.[10] V zahraničí jsou do této komunikace zapojeny také různé náboženské, neziskové a zájmové organizace, které působí zejména ve Spojených státech amerických.[14][15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hasbara na anglické Wikipedii.
- ↑ ŠTUCBARTOVÁ, Linda. Lidé, kteří ovlivňují, jaký dojem si turisté odvezou domů. V Izraeli smějí být průvodci jen školení profesionálové. Deník N [online]. 2020-02-21 [cit. 2025-10-05]. Dostupné online.
- ↑ a b BARTÁČEK, Jan. Z útočníka obětí: V informační válce Hamásu s Izraelem jsou pravda a lež jen aktuální potřeby [online]. 2023-11-22 [cit. 2025-10-05]. Dostupné online.
- ↑ „A odsoudili*y jste už Hamás?“ Proč je v české společnosti tak těžké být antisionistou.. Druhá : směna [online]. [cit. 2025-10-05]. Dostupné online.
- ↑ TUREČEK, Břetislav. Žalobkyně hodlá vyšetřovat válečné zločiny Izraelců. V projevech politiků se z ní rázem stala antisemitka. Lidovky.cz [online]. 2019-12-29 [cit. 2025-10-05]. Dostupné online.
- ↑ SCHWARZBARD, Tamar. ‘Hasbara’ is dead, but not in the way you think [online]. 2025-09-30 [cit. 2025-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KHAN, Maliha. The hasbara manipulation: How Israel uses social media to justify bombing hospitals in Gaza [online]. The New Arab, 2023-11-01 [cit. 2025-10-05]. Dostupné online.
- ↑ KOUTS, Gideon. From Sokolow to "Explaining Israel": The Zionist "Hasbara" First "Campaign Strategy Paper" and Its Applications. Revue Européenne des Études Hébraïques. 2016, čís. 18, s. 103–146. Dostupné online [cit. 2025-10-05]. ISSN 1280-9640.
- ↑ The Hasbara Hijack. Arutz Sheva [online]. [cit. 2025-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-24.
- ↑ Public diplomacy in Israel – is it a lost cause?. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2015-01-01 [cit. 2025-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d External Communication in Social Media During Asymmetric Conflicts. Transcript Verlag [online]. [cit. 2025-10-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ JACOBSON, Abigail; NAOR, Moshe. Oriental Neighbors: Middle Eastern Jews and Arabs in Mandatory Palestine. [s.l.]: Brandeis University Press 288 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5126-0007-0. S. 89. (anglicky)
- ↑ SAID, Edward. Propaganda and war. www.mediamonitors.net [online]. [cit. 2025-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-22.
- ↑ Foreign Ministry to receive massive budget for public diplomacy abroad. The Times of Israel. 2024-12-29. Dostupné online [cit. 2025-10-05]. ISSN 0040-7909. (anglicky)
- ↑ https://www.molad.org/images/upload/files/37830581085043.pdf
- ↑ SHAI, Nachman. Hearts and Minds: Israel and the Battle for Public Opinion. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasbara na Wikimedia Commons