Přeskočit na obsah

Gustav Brom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Brom
Gustav Brom
Gustav Brom
Základní informace
Rodné jménoGustav Frkal
Narození22. května 1921
Veľké Leváre
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. září 1995 (ve věku 74 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně (49°10′14″ s. š., 16°35′38″ v. d.)
Žánryjazz, swing
Povolánídirigent, kapelník, hudební skladatel, textař, zpěvák
Nástrojesaxofon, klarinet
Aktivní roky1940–1995
VydavateléSupraphon, Panton, Opus, Amiga
Příbuzná témataOrchestr Gustava Broma
Oceněnízasloužilý umělec (1968)
Vyznamenání Za vynikající práci (1986)
Cena Jihomoravského kraje (2021)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Koncert s orchestrem
Edmond Hall při koncertu s Orchestrem G. Broma, Brno, Zimní stadion, 1962. Foto: Miloš Budík
Hrob Gustava Broma

Gustav Brom, původním jménem Gustav Frkal (22. května 1921 Veľké Leváre – 25. září 1995 Brno) byl brněnský dirigent, kapelník, saxofonista, textař, zpěvák a hudební skladatel.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1932–1933 studoval na Gymnáziu v Kroměříži. Tam navštěvoval i hudební školu Moravanu. Původní náhodně z encyklopedie vybrané umělecké jméno Brom přijal za vlastní poté, co byl na podzim 1939 propuštěn z vězení, kde byl vězněn za distribuci ilegálních letáků. Jak sám říkal, hrát na saxofon a jmenovat se Frkal, to prostě nešlo. Mohl to však být klidně „Jód“, kdyby tužku do encyklopedie zapíchl kousek vedle.[1]

Byl nejenom vynikající hudebník, úspěšný manažer, hledač talentů (objevil například Hanu Zagorovou), vtipný moderátor vlastních koncertů, ale i textař a zpěvák. Během několika málo hodin po oznámení letu prvního kosmonauta v roce 1961 například nazpíval píseň Pozdrav astronautovi (aneb Dobrý den, majore Gagarine) jako poctu Juriji Gagarinovi, kterou narychlo složili Jaromír Hnilička a Pavel Pácl. Ta se pak stala velkým hitem.[1]

V jeho velkém jazzovém bigbandu, respektive tanečním orchestru hrál i legendární saxofonista Karel Krautgartner a mnozí jiní další výborní muzikanti, jako například Václav Holub, který na svého někdejšího vedoucího navázal a později začal vést úspěšný brněnský soubor Junior Big Band.

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/hr. 36. V roce 2021 mu bylo uděleno čestné občanství města Brna.[2]

Orchestr Gustava Broma

[editovat | editovat zdroj]

Orchestr Gustava Broma patřil ve své době ke špičkovým hudebním tělesům, které umělo hrát nejen swing a jazz, ale zvládalo i mnoho skladeb z tzv. středního proudu. Mimo jiné též na počátku šedesátých let orchestr doprovázel soutěž Hledáme mladé talenty.

Začátky souboru jsou datovány červnem roku 1940, kdy orchestr s názvem R-boys (Reálka boys) poprvé veřejně vystupoval v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Od této doby Brom vedl toto hudební uskupení nepřetržitě až do své smrti v roce 1995. Po válce hrával v pražské kavárně Vltava, krátce ve Švýcarsku a v roce 1948 v bratislavském rozhlasu. V roce 1963 orchestr zvítězil na festivalu big bandů v Manchesteru. V roce 1994 začal s orchestrem spolupracovat slovenský dirigent a trumpetista Vladimír Valovič, který se po smrti Gustava Broma stal šéfdirigentem.[3]

Mezi známé členy orchestru patřili:

Jako hosté s orchestrem účinkovaly např. tyto významné osobnosti:

Citát

[editovat | editovat zdroj]
„ Mám-li vzpomínku na dvacet let spolupráce s Orchestrem Gustava Broma shrnout, řeknu to jednoduše. To, co se dělo v okolí tohoto pána a s touto kapelou, bylo něco ojedinělého, úžasného a nádherného. “
— Max Wittmann[4]

Planetka Gustavbrom

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. července 2007 byla po něm pojmenována planetka.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c LANKAŠOVÁ, Markéta. Píseň pro Gagarina i hra s Dianou Ross. Před 30 lety zemřel dirigent Gustav Brom. iDNES.cz [online]. 2025-09-25 [cit. 2025-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Gustav Brom. Brno [online]. [cit. 2025-10-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rozhlasový Big Band Gustava Broma. Informace o Českém rozhlase [online]. 2019-06-18 [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jiří Hlaváč: Dobyli svět. Gustav Brom., In: Magazín Autor in, Magazín OSA, č. 02/2018, vyd. OSA, Praha, 2018, str. 45
  5. ↑ Planetky: (14980) Gustavbrom [online]. Astronomický ústav Akademie věd ČR [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FASORA, Lukáš; HANUŠ, Jiří; MALÍŘ, Jiří, a kol. Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2011. 348 s. ISBN 978-80-7325-244-1. 
  • Jiří Hlaváč: Dobyli svět. Gustav Brom., In: Magazín Autor in, Magazín OSA, č. 02/2018, vyd. OSA, Praha, 2018, str. 44–5
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 67–68. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 85. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 74. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 142. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 194–195. 
  • MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA, 2000. 395 s. ISBN 8023866184. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_Brom&oldid=25257819“