Ge'ula Kohenová
| Ge'ula Kohenová גאולה כהן  | |
|---|---|
Ge'ula Kohenová, 1999  | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Techija (dříve Likud) | 
| Narození | 25. prosince 1925 | 
| Úmrtí | 18. prosince 2019 (ve věku 93 let) | 
| Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře | 
| Kneset | 8., 9., 10., 11., 12. | 
| Choť | Immanuel Hanegbi | 
| Děti | Cachi Hanegbi | 
| Příbuzní | Judit Avital (sestra) | 
| Profese | novinářka, politička, vydavatelka a spisovatelka | 
| Ocenění | Izraelská cena (2003) Jakir Jerušalajim (2007)  | 
| Commons | Geulah Cohen | 
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ge'ula Kohenová (hebrejsky גאולה כהן, 25. prosince 1925 – 18. prosince 2019) byla izraelská politička a novinářka. Dlouholetá poslankyně Knesetu v izraelském parlamentu nejprve zastupovala stranu Cherut Menachema Begina a později stranu Techija, kterou sama založila. V předstátním období byla příslušnicí Irgunu a Lechi. Za celoživotní přínos izraelské společnosti ji bylo v roce 2003 uděleno nejvyšší izraelské státní vyznamenání Izraelská cena.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny. Studovala na Levinského učitelském semináři a získala magisterský diplom v oboru židovská studia, filosofie, literatura a Bible na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
V roce 1942 vstoupila do Irgunu a o rok později přestoupila do jeho radikálnější odštěpenecké části Lechi. Jako rozhlasová hlasatelka hnutí byla v roce 1946 zatčena britskou správou a uvězněna ve vězení v Betlému, odkud se jí však následujícího roku podařilo uprchnout. Byla taktéž redaktorkou novin vydávaných protibritskou skupinou Lechi s názvem Fronta mládí. Po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 přispívala do měsíčníku Sulam, vydávaného někdejším vůdcem Lechi Jisra'elem Eldadem.
Provdala se za svého někdejšího kolegu Imanuela Hanegbiho, který byl také členem Lechi. V letech 1961 až 1973 přispívala do izraelského deníku Ma'ariv a taktéž byla členkou jeho správní rady.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1972 vstoupila do strany Cherut Menachema Begina, která byla toho času součástí aliance Gachal. O rok později se uskupení transformovalo v současnou stranu Likud a téhož roku se konaly parlamentní volby, ve kterých byla Ge'ula Kohenová zvolena poslankyní Knesetu. Znovu zvolena byla v následujících volbách v roce 1977.
Na protest proti Beginově podepsání dohod z Camp Davidu, a zejména pak návratu Sinaje Egyptu v rámci politiky „území za mír“, v roce 1979 společně s Moše Šamirem vystoupila z Likudu a založila novou pravicovou stranu Banaj, později přejmenovanou na Techija-Banaj a nakonec přejmenovanou na konečný název Techija. Nová strana byla silně napojena na mimoparlamentní hnutí Guš emunim a její členové byli prominentní členové izraelských osad na Západním břehu a v Pásmu Gazy. Mezi takové členy patří například Chanan Porat a Eljakim Ha'ecni.
Poprvé se strana zúčastnila voleb v roce 1981, ve kterých získala tři poslanecké mandáty a Kohenová si tak udržela své poslanecké křeslo. Navzdory dřívějším rozdílným názorům se Techija stala součástí Beginovy koaliční vlády. Poslankyní byla znovu zvolena ještě ve volbách v letech 1984 a 1988 a v červnu 1990 byla po vládní krizi (a sestavení nové Šamirovy vlády) jmenována náměstkyní ministra vědy a technologie. O dva roky později Techija opustila Šamirovu koalici na protest vůči jeho účasti na Madridské konferenci.
O svůj poslanecký mandát přišla ve volbách v roce 1992, kdy Techija nedokázala překročit volební práh potřebný ke vstupu do Knesetu. Ve stejné době opět[kdy?] vstoupila do Knesetu, jehož členem je i její syn Cachi Hanegbi, který Likud zastupoval v Knesetu (v roce 2005 z něj vystoupil a společně s Arielem Šaronem přešel do nově vzniklé strany Kadima). I po svém odchodu z vrcholné politiky zůstala aktivní v pravicové politice a byla jednou z protestujících proti izraelskému plánu na jednostranné stažení z Pásma Gazy v roce 2006.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- V roce 2003 byla Kohenové udělena Izraelská cena za její celoživotní přínos společnosti a Státu Izrael.[1][2]
 - V roce 2007 ji město Jeruzalém udělilo cenu Jakir Jerušalajim („Vážený občan Jeruzaléma“).[3]
 
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Story of a Fighter (1961) (hebrejská autobiografie)
 - Woman of Violence: Memoirs of a Young Terrorist, 1943-1948. [s.l.]: Holt, Rinehart and Winston, 1966. (autobiografie)
 - Historical Meeting (1986) (hebrejsky)
 - Ejn li koa lechijot ajefa ("No Strength to be Tired") (2008)
 
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geulah Cohen na anglické Wikipedii.
- ↑ Israel Prize Official Site – Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
 - ↑ Israel Prize Official Site – Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
 - ↑ Recipients of Yakir Yerushalayim award [online]. Město Jeruzalém [cit. 2018-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-06-2011. (hebrejsky)
 
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
 Obrázky, zvuky či videa k tématu Ge'ula Kohenová na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Ge'ula Kohenová
 - (anglicky) The Jerusalem Post – Geula Cohen not surprised son joined Kadima (12/2005)
 
- Členové Knesetu
 - Narození 25. prosince
 - Narození v roce 1925
 - Členové Irgunu
 - Členové Lechi
 - Nositelé Izraelské ceny
 - Izraelští novináři
 - Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
 - Izraelští Židé
 - Židé v Britském mandátu Palestina
 - Členové Techiji
 - Členové Likudu
 - Členové Cherutu
 - Úmrtí 18. prosince
 - Úmrtí v roce 2019
 - Narození v Tel Avivu