Fylogenetika

Fylogenetika je obor systematické biologie, který se snaží najít vývojové vztahy mezi organizmy. Odmítá tedy hierarchii formální, namísto ní se snaží najít skutečnou příbuznost na základě představy, že všechny organismy měly svého univerzálního společného předka.^[1]

Fylogenetika má tedy přímý vztah s dějem označovaným jako fylogeneze, což je vývoj druhu v evolučním procesu (tedy předmět studia fylogenetiky).

Fylogenetické analýzy je možné provádět v prostředí R za pomoci různých balíků, např. ape, phytools, pegas, phyloseq a další. Pro konstrukci fylogenetických stromů se často používají metody Metoda maximální věrohodnosti, Metoda maximální úspornosti (Maximum Parsimony) nebo Metody založené na vzdálenostech (např. Neighbor-Joining). K tomu slouží i specializované programy jako například RAxML, IQ-TREE, PAUP*, MEGA nebo TNT.

Odkazy

Reference

↑ KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.

Literatura

FLEGR, Jaroslav. Evoluční biologie. 3., opravené a rozšířené vyd. Praha: Academia, 2018. 570 s. ISBN 978-80-200-1767-3. Kapitoly Fylogenetika s. 435–445, Molekulární fylogenetika s. 447–472; též s. 142, 178, 179, 384, 474, 513.
KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.
ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Praha: Scientia, 2006. 255 s. ISBN 80-86960-08-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu fylogenetika na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[kalina-1] KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.

[1]