Estrogen
Estrogeny jsou skupina steroidů. Jejich název je odvozen z estrálního cyklu, v němž hrají důležitou roli. Primárně představují ženské pohlavní hormony, ale v malé míře se vyskytují i v těle mužů. Estrogeny jsou mimoto součástí některých antikoncepčních přípravků a léků pro ženy po menopauze. Také se podávají transgender osobám, které si chtějí vyvinout ženské sekundární pohlavní znaky. Jako všechny steroidy, i estrogeny bez problémů pronikají buněčnou membránou a vážou se na estrogenové receptory uvnitř buněk.
Druhy estrogenů
[editovat | editovat zdroj]Tři hlavní druhy estrogenů jsou estradiol, estriol a estron. Všechny tři se syntetizují z androgenů díky určitým enzymům. Estradiol vzniká z testosteronu a estron z androstendionu.
U dívek od první menstruace do menopauzy je primárním estrogenem 17β-estradiol. Po menopauze však množstvím převažuje nad estradiolem estron, který je však slabší.
Kromě přirozených estrogenů existují i syntetické látky s estrogenním účinkem, které však nemusejí mít povahu steroidů, příkladem je diethylstilbestrol.[1]
Produkce estrogenů
[editovat | editovat zdroj]Testosteron, z něhož je estradiol odvozen, vzniká v procesu steroidogeneze z cholesterolu. Estrogen vzniká produkcí váčků ve vaječnících, ve žlutém tělísku (corpus luteum) a v placentě. Malé množství estrogenů však vzniká i v játrech, nadledvinách a v prsech. Tyto zdroje estrogenu jsou významné u žen po menopauze.
Množství estradiolu v těle se mění během menstruačního cyklu, nejvyšší je před ovulací.
Estrogeny jsou produkovány i v tukové tkáni. Nadmíra tukové tkáně při obezitě vede k příliš vysoké hladině estrogenu, což může mít u žen za následek rozvoj karcinomu endometria.[2]
Funkce estrogenů
[editovat | editovat zdroj]
Estrogeny jsou sice přítomné u žen i mužů, ale jejich množství je nejvyšší u žen v reprodukčním věku. Jsou důležité pro vývoj sekundárních pohlavních znaků ženského těla, jako jsou prsa, a také ovlivňují periodický vývoj děložní sliznice. U mužů estrogen reguluje například vývoj spermií[3] a má také úlohu ve vývoji libida.[4] Existují i další funkce estrogenů.
- Strukturní funkce
- Indukují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků
- Zrychlují růst (výšku)[zdroj?]
- Urychlují metabolismus (spalování tuků)[zdroj?]
- Snižují množství svalové hmoty
- Stimulují růst děložní sliznice, ale i dělohy celkově
- Udržují stav cév a kůže
- Snižují řídnutí kostí, naopak zvyšují obnovu kostí
- Metabolismus
- Zvyšují produkci vazebných proteinů v játrech
- Ovlivňují produkci koagulačních faktorů (2, 7, 9, 10, antitrombin III, plasminogen)
- Zvyšují přilnavost krevních destiček
- Zvyšují množství lipoproteinu triglyceridu (HDL) a snižují množství LDL
- Podporují zadržování (retenci) soli a vody
- Indukují tvorbu růstových hormonů a kortikosteroidu kortizolu
- Zvyšují množství cholesterolu ve žluči
- Zvyšují množství feomelaninu na úkor eumaleninu
- Další
- Snižují motilitu střev
- Zvyšují pravděpodobnost některých karcinomů prsu
Na druhou stranu mají podružnější vliv na libido, které ovlivňují spíše androgeny.[5]
Narušení funkce estrogenů
[editovat | editovat zdroj]Některé chemické látky jsou schopny funkce estrogenů narušovat. Nazývají se endokrinní disruptory a patří mezi ně například známý chlorovaný pesticid – DDT. V roce 2006 časopis Behavioral Brain Research zveřejnil studii o změnách struktury mozku dívek v době raného vývoje, konkrétně zmenšení oblasti mozku kritické pro normální sexuální chování, v závislosti na hladině DDT a jeho metabolitů v krvi matky. Ve stejném roce jiný výzkum nalezl vliv hladiny metabolitů DDT na hladinu estrogenu a progesteronu během menstruačního cyklu.[6]
Estrogeny ve farmaceutickém průmyslu
[editovat | editovat zdroj]Spolu s gestageny obsaženy v řadě přípravků kombinované hormonální antikoncepce. V počátcích svého vývoje obsahovala hormonální antikoncepce vysoké dávky estrogenů, časem docházelo ke snižování jejich dávky z důvodu snížení rizika tromboembolické nemoci[7]. Není hlavním mediátorem antikoncepčního efektu, spíše potlačuje nežádoucí účinky jednosložkové gestagenní antikoncepce[8].
Estrogenní přípravky jsou používány k potlačení menopauzálních obtíží. První dokumentované případy použití pocházejí již z 19. století, kdy byla (s úspěchem) injekčně podána tkáň z kravských vaječníků[9]. Později se začala podávat perorálně[9]. Prvním komerčně produkovaným přípravkem byl Emmelin v roce 1933 v USA[9]. Postupem času však bylo prokázáno, že podávání estrogenu zvyšuje riziko žilnách i hluboké žilní trombózy, a dále riziko karcinomu endometria a prsu[9].
V současnosti je estrogenní substituce stále nejlepší prevencí návalů, genitourinární atrofie a redukuje riziko úbytku kostní hmoty a vzniku zlomenin[9]. V současnosti se většinou používá pro svá rizika jen krátkodobě pro překlenutí nejhorších symptomů, nebo lokálně při vaginální atrofii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu estrogen na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo estrogen ve Wikislovníku
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estrogen na anglické Wikipedii.
- ↑ Když se DES změní v děs. Chyba lékařů ohrozila generace lidí, Český rozhlas Plzeň, 29. březen 2020, Zdraví „v cajku“
- ↑ ZÁMEČNÍK, Josef. Patologie. 1. vyd. Praha: Prager Publishing, 2024. ISBN 80-11-04919-4.
- ↑ Archivovaná kopie. www.scienceblog.com [online]. [cit. 2008-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-07.
- ↑ http://www.phimr.monash.edu.au/news/media_releases/estrogen_vital_for_male_sex_drive.htm Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine. - 20k
- ↑ Warnock JK, Swanson SG, Borel RW, Zipfel LM, Brennan JJ. (2005). "Combined esterified estrogens and methyltestosterone versus esterified estrogens alone in the treatment of loss of sexual interest in surgically menopausal women". Menopause 12 (4): 374-84. PMID 16037752.
- ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)
- ↑ DHONT, M.; VERHAEGHE, V. Hormonal anticonception anno 2013: a clinician's view. Facts, Views & Vision in ObGyn. 2013, roč. 5, čís. 2, s. 149–159. PMID: 24753940 PMCID: PMC3987360. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 2032-0418. PMID 24753940.
- ↑ CREININ, M. D.; CAGNACCI, A.; SPACZYŃSKI, R. Z. Experts' view on the role of oestrogens in combined oral contraceptives: emphasis on oestetrol (E4). Frontiers in Global Women's Health. 2024-04-09, roč. 5. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 2673-5059. doi:10.3389/fgwh.2024.1395863.
- ↑ a b c d e KOHN, Grace E.; RODRIGUEZ, Katherine M.; HOTALING, James. The History of Estrogen Therapy. Sexual Medicine Reviews. 2019-07, roč. 7, čís. 3, s. 416–421. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. doi:10.1016/j.sxmr.2019.03.006. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7.
