Drohobyč
| Drohobyč Дрогобич | |
|---|---|
 Centrum Drohobyče | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°21′ s. š., 23°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | 297 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Drohobyčský |
  Drohobyč | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,5 km² |
| Počet obyvatel | 73 682 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 427,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (99 %) |
| Náboženské složení | řečtí katolíci, pravoslavní |
| Správa | |
| Starosta | Roman Mychajlovyč Kurčyk |
| Vznik | 1387 |
| Oficiální web | drohobych-rada |
| Telefonní předvolba | +380 3244 |
| PSČ | 82100—119 |
| Označení vozidel | BC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drohobyč (ukrajinsky Дрогобич, polsky Drohobycz, v jidiš דראָביטש) je město v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jihozápadně od Lvova; spadá pod Lvovskou oblast (jejímž je druhým největším městem) a je centrem Drohobyčského rajónu; v letech 1939–1959 bylo centrem Drohobyčské oblasti. Město leží na soutoku řek Tysmenycja a Seret, přítocích Dněstru. První zmínky jsou z roku 1387. V roce 2006 zde žilo necelých 80 000 obyvatel, v roce 2022 však počet obyvatel poklesl na přibližně 73 tisíc obyvatel.
Drohobyč leží na železniční trati Stryj – Sambir; odbočuje zde trať do oblíbeného letoviska Truskavec a do města Boryslav.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mezi světovými válkami byl Drohobyč součástí druhé Polské republiky (jako Drohobycz). V září roku 1939 bylo území meziválečného Polska rozděleno mezi nacistické Německo a SSSR a město připojeno k sovětské Ukrajině. V sovětské Ukrajině se Drohobyč stal centrem Drohobyčské oblasti. Místní polští skauti vytvořili kurýrní organizaci, která na konci roku 1939 a na začátku roku 1940 propašovala stovky lidí ze Sovětského svazu do Maďarska přes sovětsko-maďarskou hranici v Karpatech. Během prvních týdnů nacistické invaze do SSSR bylo město obsazeno nacistickým Německem, které zde zřídilo ghetto.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]Poblíž města se narodil ukrajinský básník Ivan Franko (1856–1916). Mezi slavné rodáky patří také ukrajinský filosof, lékař a astronom Jurij Drohobyč (1450–1494) a polsko-židovský spisovatel Bruno Schulz (1892–1942), či polský básník Kazimierz Wierzyński. Narodila se zde také Aliza Beginová (1920–1982) – manželka izraelského premiéra Menachema Begina
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Drohobyč na Wikimedia Commons
