Přeskočit na obsah

Douala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Douala
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška13 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátKamerunKamerun Kamerun
ProvinciePřímoří
DepartmentWouri
Douala
Douala
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha210 km²
Počet obyvatel2 768 436 (2015)
Hustota zalidnění13 183 obyv./km²
Správa
StarostaRoger Mbassa Ndine (od 2020)
Oficiální webdouala.cm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Douala je největší město Kamerunu, hlavní město provincie Přímoří a obchodní středisko celého státu. Je také největším přístavem v zemi a sídlí zde nejdůležitější kamerunské mezinárodní letiště. Díky těmto skutečnostem se z ní stalo hlavní středisko vývozu. Žije zde přibližně 2,77 milionu obyvatel. Město se nachází na ústí řeky do moře a obklopují jej různé laguny a podmáčená krajina.

Přírodní poměry a poloha

[editovat | editovat zdroj]

Přístavní město je umístěno na západě země, na pobřeží Guinejského zálivu a u ústí řeky Wouri do moře. Je obklopeno mangrovovými lesy a močály. Hlavní město Yaoundé leží 210 km severovýchodním směrem.

Klimatické poměry

[editovat | editovat zdroj]

Průměrná teplota se pohybuje okolo 26 °C, průměrná vlhkost zde je okolo 80 procent. Sušší období trvá od října do května každý rok; nejsušším měsícem je prosinec a nejdeštivějším srpen. Průměrný roční úhrn srážek zde dosahuje 3 600 mm. Klimatické poměry jsou velmi příznivé pro šíření některých nemocí, jako je např. malárie.

Srážkový graf
Srážkový graf

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]

Město je rozděleno na šest správních celků, které jsou označeny čísly a které mají nestejnoměrný počet obyvatel. Je tomu tak podle francouzského vzoru. Tyto správní celky se dělí dále ještě na menší obvody, kterých je v součtu okolo sto dvaceti.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Zastoupeny jsou různé národnosti a etnické skupiny. Místní jazyk se jmenuje stejně jako město (duala). Úředními jazyky jsou zde francouzština a angličtina, většina obyvatel mluví francouzsky. V roce 2014 ji ovládaly přibližně dvě třetiny místních.

Z náboženského hlediska jsou zastoupeny různé křesťanské církve.

Zástavba v lokalitě Bonanjo.
Pohled na místní část Akwa.

Město bylo postaveno na březích řeky Wouri, které spojuje nyní most Bonabéri.

Prvními Evropany, kteří tuto oblast navštívili, byli Portugalci okolo roku 1472.[1] Řeku Wouri pojmenovali portugalsky Rio dos Camarões (garnátí řeka).

V roce 1650 zde Evropané postavili osadu, jejíž obyvatele tvořili především přistěhovalci z vnitrozemí, z oblasti dnešního Konga.

V osmnáctém století se Douala stala centrem atlantského obchodu s otroky. V první polovině 19. století je zaznamenáno, že na ploše současného města stály čtyři vesnice (Dido, Akwa, Njo a Bonabéri).

Před nástupem německé nadvlády v roce 1884[2], kdy se stala hlavním městem Německého Kamerunu, byla známá také pod názvem Kamerunské město (německy Kamerunstadt). Němečtí koloniální správci se zaměřovali především na vývoz surovin a v menší míře také na průzkum vnitrozemí dnešního Kamerunu. Britský misionář Alfred Saker zde ustanovil Britské baptistické církve. Při misiích vznikaly školy. Protože byly z různých zemích, výuka byla uskutečněna v různých jazycích; někde německy, jinde anglicky[zdroj?], často ale v místním jazyce nebo dalších jazycích.

Roku 1896 vznikl první územní plán pro Doualu. Moderní evropské město se rozvíjelo v místní části Bonanjo. Předpokládal výstavbu nemocnice, rezidenci pro místního guvernéra, soudní palác, policejní stanici, nové správní budovy a budovy pro správu přístavu a celnici. Počítáno bylo ale se sedmi kasárnami pro německé koloniální vojsko.[3] Guvernérem kolonie a města byl Jesko von Puttkamer.[4] Mimo jiné byly zakládány také plantáže okolo města. Díky tomu získávalo Německo komodity, které by byly jinak nedostupné, nebo na mezinárodním trhu poměrně drahé. V roce 1911 tak odsud byly poprvé vyváženy banány chladírenskými loděmi do Hamburku.

Roku 1908 sem byla zavedena železniční trať, která Doualu spojila s tokem řeky Nyong. Postaveno bylo také železniční nádraží, justiční palác a katedrála sv. Petra a Pavla. Okolo roku 1910 činil počet obyvatel okolo dvaceti tisíc.

Projekt rozvoje města ve srovnání s jinými koloniemi, např. britskými, poměrně skromný. Německé politické vedení bylo tehdy poměrně kritické k rozvoji koloniálních držav a chtělo, aby se na něm podíleli především obchodníci.

Další plán byl schválen v roce 1914. Z této doby nicméně pochází velmi málo informací o podobě a rozvoji města, většina dokumentů se nachází v achivech několika evropských metropolí a také v Hamburku.

Svůj současný název získalo město roku 1907, a stalo se tak na počest místního obyvatelstva. V témže roce ztratila také statut centra kolonie, které bylo přemístěno do Buea. Německé koloniální úřady odhadovaly, že v přístavním městě ve své době žilo 23 tisíc lidí. Koloniální období však provázaly i střety mezi místními a jejich představiteli s německou správou. Ochranná smlouva, která měla zajistit práva domorodého obyvatelstva, byla často porušována, na základě čehož byly sepisovány petice a projednávány v Říšském sněmu v Berlíně. Vyvlastňování půdy pro potřebu železnic, silnic a další infrastruktury se neslo s otevřenou nelibostí. Mnozí proto vítali Brity a Francouze během první světové války jako osvoboditele.[zdroj?] Město (a celá kolonie) bylo oběma mocnostmi za války spravováno společně, než se v roce 1919 stalo součástí Francouzského Kamerunu.

Mezi lety 1940 a 1946, kdy ji vystřídalo Yaoundé, byla opět hlavním městem.

Řeka Wouri byla přemostěna v roce 1954 mostem v lokalitě Bonabéri, v závěru dekády byl ještě dokončen i stadion Stade Akwa, který má všeobecné využití, ale hrají se zde především fotbalová utkání. V téže době zde žilo již okolo sta tisíc osob. Poslední koloniální územní plán byl vypracován roku 1959 a jeho principy ovlivňují podobu města do současnosti.

Okolo roku 1970 počet obyvatel Doualy s předměstími dosáhl čtvrt milionu a před rokem 2000 překročil jeden milion lidí. Dramatický růst počtu obyvatel klade vysoké nároky na dopravní infrastrukturu, která je dlouhodobě ve velmi chatrném stavu. V 3. dekádě 21. století byla tato problematika řešena prostřednictvím půjček z Čínské lidové republiky[5] a nových projektů, které ji měly financovat.[6]

V roce 2015 byla Douala stále považována (oficiální data chybějí[zdroj?]) za nejlidnatější město v Kamerunu. Předpokládalo se, že hlavní město Yaoundé dostihne co do lidnatosti Doualu v roce 2021.

Závod na zpracování kakaa.

Centrem nočního života Doualy je čtvrť Akwa, naopak administrativním a obchodním střediskem je Bonanjo. Podél hlavní městské třídy se nacházejí restaurace, kavárny a francouzské cukrárny.

Podél nábřeží lze nalézt velké množství barů a nočních podniků. Jsou odtud také impozantní pohledy na Guinejský záliv a blízké bažinaté oblasti. Většina z toho je kvůli nepříliš dobré sociální situaci místních domorodců navštěvována ve městě početnými přistěhovalci, především Francouzi a Libanonci, kteří většinou pracují v ropném průmyslu.

Douala patří vzhledem k ceně za bydlení mezi nejdražší africká města.[7]

Průmyslové oblasti se nacházejí při přístavu a v lokalitě Bonabéri.

Město nemá příliš mnoho moderních obchodů nebo obchodních center, jsou zde ale velká tržiště. Tržnice Eko je největší v celém Kamerunu.

V Douale se nachází námořní muzeum, které lze nalézt v místní části Bonanjo. Je pozoruhodné tím, že jeho budova má tvar lodi.

Mezi hlavní náboženské stavby patří římskokatolický chrám sv. Petra a Pavla nebo pravoslavný chrám svatých Konstantina a Heleny. Zastoupena je zde svými svatostánky ale i řada dalších aktivně v Kamerunu působících církví.

Mezi pamětihodnosti německé koloniální architektury patří např. Guvernérův palác z roku 1891, dále pak Všeobecná nemocnice, policejní stanice nebo vila Mandessi Bell. Nápadná je rovněž i budova bývalého královského paláce, tzv. pagoda.

Most v Bonabéri.
Rušná ulice.

Douala je propojena s městy Yaoundé, Ngaoundéré, Kumba a Nkongsamba železniční dopravou. Význam má hlavně pro dopravu nákladní, a to jak na národní tak i mezinárodní úrovni. Město má vzhledem ke své ohromné rozloze několik nádraží, např. Douala-Bessengué, které slouží jako stanice hlavní.

Silniční síť je na kamerunské poměry na nadprůměrné úrovni. Jednotlivé části města spojují široké a rovné víceproudé třídy. Křižení jsou většinou úrovňová; dálnice typické pro Evropu nebo Severní Ameriku, případně jiné komunikace tohoto typu zde nicméně chybějí. Časté jsou dopravní zácpy.

Místní přístav má hlavně význam z hlediska nákladní dopravy. Může přijmout lodě s ponorem 8,5 m. 97 % kamerunského obchodu prochází přes místní přístav a přístav v Bonabéri, který je rovněž v Douale. Přístav se rozkládá na ploše přibližně 300 hektarů a zahrnuje kontejnerový přístav, přístav pro nakládku dřeva a ryb. Jeho význam není klíčový pouze pro ekonomiku Kamerunu, ale překládá se zde zboží i do dalších zemí, které přístup k moři nemají, jako jsou např. Čad a Středoafrická republika.

Ve východní části města stojí zmíněné mezinárodní letiště. Je nejrušnější v Kamerunu. Zajišťuje spojení do evropských metropolí i do dalších větších měst v Africe. Je základnou pro národního leteckého dopravce Camairco.

Město má pouze omezenou síť veřejné dopravy. V poslední době se objevují nové autobusové linky.[8][9][10] V roce 2019 byla diskutována i výstavba tramvajové sítě. Předpokládána byla spolupráce s Tureckem[11] , nicméně projekt nebyl zrealizován.

Ve východní části města, kde se nachází místní část Japoma, je velký fotbalový stadion Japoma Stadium. V jeho blízkosti stojí rovněž i stadion atletický.

Životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě existují obtíže s odpadovým hospodářstvím.[12][13]

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí různé gangy.[14] Jedni z nich jsou známi jako Mikroby.[15]

V přístavu je často nakládáno pašované zboží.[16]

Známé osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. GOUELLAIN, René. Douala: Ville et histoirie. Paříž: MUSÉUM NATIONAL D'HISTOIRE NATURELLE, 1975. S. 42. (francouzsky) 
  2. GOUELLAIN, René. Douala: Ville et histoirie. Paříž: MUSÉUM NATIONAL D'HISTOIRE NATURELLE, 1975. S. 53. (francouzsky) 
  3. GOUELLAIN, René. Douala: Ville et histoirie. Paříž: MUSÉUM NATIONAL D'HISTOIRE NATURELLE, 1975. S. 126. (francouzsky) 
  4. GOUELLAIN, René. Douala: Ville et histoirie. Paříž: MUSÉUM NATIONAL D'HISTOIRE NATURELLE, 1975. S. 115. (francouzsky) 
  5. Douala : le Chinois Cfhec démarre la construction de 10 km de voies sur les berges du Wouri à 41 milliards FCFA. Investir au Cameroun. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (francouzsky) 
  6. Douala to Build 10 km Road Along Wouri River with Chinese Loan. Business Cameroon. Dostupné online [cit. 2025-06-17]. (anglicky) 
  7. Global/ World Cost of Living Rankings 2013 / 2012, Cities, International, Europe, Asia, America, US, American, Americas, United States, Africa, Australia, USA, Asian, Canada, Expensive, Cheap, : Finfacts Ireland
  8. Cameroun : la Socatur présente ses nouveaux autobus à Douala. Afrik.com. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (francouzsky) 
  9. Projet de Mobilité Urbaine : la ville de Douala lance un avis de recrutement d’un spécialiste de communication. Actu Cameroun. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (francouzsky) 
  10. Douala’s Bus Rapid Transit Project rescheduled for early 2024. Business in Cameroon. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (anglicky) 
  11. Douala tram project poised to launch. Railway Gazette. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (anglicky) 
  12. Garbage piles up in Douala, Cameroon. Africa News. Dostupné online [cit. 2025-06-17]. (anglicky) 
  13. Au Cameroun, la capitale économique Douala croule sous les ordures. Le Monde. Dostupné online [cit. 2025-06-22]. (francouzsky) 
  14. Les autorités en guerre contre les bandes organisées à Douala. Voice of Africa. Dostupné online [cit. 2025-06-22]. (francouzsky) 
  15. Qui sont les microbes ? Ce gang qui sème la terreur au Cameroun. BBC. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (francouzsky) 
  16. Douala, une porte d'entrée du commerce illégal sur le marché mondial. Enact. Dostupné online [cit. 2025-08-01]. (francouzsky) 

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Douala na maďarské Wikipedii, Duala na španělské Wikipedii a Douala na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]