Bakuriani

Bakuriani ; ბაკურიანი
	Pohled na Bakuriani z vrcholu Kochta
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	41°45′3″ s. š., 43°31′42″ v. d.
Nadmořská výška	1 700 m n. m.
Časové pásmo	UTC+04:00
Stát	Gruzie
Kraj	Samcche-Džavachetie
Municipalita	Bordžomi
	Bakuriani
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 737 (2023)
Etnické složení	Gruzínci
Náboženské složení	Gruzínská pravoslavná církev
Správa
Oficiální web	www.bakuriani.ge/index.php?lang=en
Telefonní předvolba	(+995) 367
PSČ	1200
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bakuriani (gruzínsky ბაკურიანი) je výletním místem v gruzínském kraji Samcche-Džavachetii. Leží v nadmořské výšce 1700 m na severním svahu Trialetského hřbetu v Malém Kavkazu. Je považováno za hlavní středisko zimních sportů v Gruzii, ale i v létě je oblíbeným turistickým místem.

Přírodní poměry

Město je obklopeno jehličnatými lesy, ve kterých dominuje jedle kavkazská. Leží v Bakuriánské sníženině tvořící kalderu. Půdu zde tvoří láva vulkánu Mušeri. Klima je relativně vlhké. Léto je dlouhé a teplé, zima studená. Od listopadu napadne až 64 cm sněhu. Průměrná roční teplota je 4,3 °C. V lednu je průměrná teplota -7,3 °C, v srpnu 15 °C. Průměrné roční srážky jsou 734 mm. Nejvyšší horou oblasti je Kochta (v překl. Krásná hora, 2255 m n. m.).

Hospodářství

Již počátkem 20. století se začínají v Bakuriani zřizovat hotely. Za sovětské éry přibyla sanatoria a zotavovny. Tyto budovy se po vyhlášení nezávislosti Gruzie 1991 privatizují a postupně modernizují. Novodobá horní vrstva Gruzínů si zde zřídila pompézní vily.

V zimě je zde ubytováno kolem 2 000 návštěvníků. Zimní sezóna začíná v listopadu a končí v březnu. Obtížnost sjezdovek je ze svahu hory Kochta střední až lehká. Většina sjezdovek je vybavena vleky a sedačkovými lanovkami. Je zde i skokanský můstek. Kromě lyžování a snowboardu se zde provozuje i pronájem sněžných skútrů, jízdy kočárem s koňmi a jezdectví.

Kolem Bakuriani probíhá ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan. Jelikož v oblasti je zvýšené riziko zemětřesení, je trasa ropovodu předmětem kritiky ochránců přírody.

Doprava

Roku 1901 propojily gruzínské železnice tento turistický cíl úzkokolejkou s asi 30 km vzdáleným lázeňským městem Bordžomi. Trať dlouhá 37 km o rozchodu 900 mm je vedena soutěskou řeky Gudžaretisckali (gruzínsky გუჯარეთისწყალი). Jedna cesta trvá asi 2,5 hodiny.^[2]

Z Bakuriani vede horská silnice přes průsmyk Devíti pramenů (gruzínsky ცხრაწყაროს უღელტეხილი [Ckratskaris ugeltechili]) k jezeru Tabackuri a Achalkalaki.

Botanická zahrada

V roce 1910 založená botanická zahrada v Bakuriani má rozlohu 17 ha. Je zde na 1 200 druhů alpských rostlin z různých oblastí Kavkazu, na 300 rostlin z Asie a 66 různých kavkazských stromů. Od roku 1937 je botanická zahrada pod správou Gruzínské akademie věd.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bakuriani) na německé Wikipedii, Bakuriani) na anglické Wikipedii a Bakuriani) na gruzínské Wikipedii.

↑ Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. slavomirhorak.euweb.cz [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bakuriani na Wikimedia Commons
Oficiální web Bakuriani (en, ge, ru)

[0d4dcbf447f53ffb67d7823c9b68cfacaf5e904b-1] Dostupné online.

[2] Archivovaná kopie. slavomirhorak.euweb.cz [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

[1]

[2]