Andronikos I. Komnenos
| Andronikos I. Komnenos | |
|---|---|
| Byzantský císař | |
 Mince Andronika I. Komnena | |
| Doba vlády | 1183–1185 |
| Narození | 1118/1122 Konstantinopol |
| Úmrtí | 12. září 1185 Konstantinopol |
| Předchůdce | Alexios II. Komnenos |
| Nástupce | Izák II. Angelos |
| Manželka | Agnes Francouzská |
| Dynastie | Komnenovci |
| Otec | Izák Komnenos |
| Příbuzní | John Tzelepes Komnenos a Anna Komnene (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andronikos I. Komnenos (řecky Ανδρόνικος Α’ Κομνηνός; mezi 1118 a 1122 – 12. září 1185), syn sebastokratora Izáka Komnena (1093 – asi 1152), byl v letech 1183–1185 císař byzantské říše z rodu Komnenovců.
Před nástupem na trůn
[editovat | editovat zdroj]Andronikos pocházel z vedlejší větve vládnoucí dynastie Komnenů – byl vnukem císaře Alexia I. a to, že by se ujal vlády, se nejevilo příliš pravděpodobným. Příležitost se Andronikovi naskytla až v pokročilém věku asi šedesáti let, dva roky po smrti svého mocnějšího bratrance, císaře Manuela I. († 1180). Manuel po sobě zanechal kromě dcer a několik nemanželských dětí pouze mladičkého syna Alexia (* 1169), za kterého vládla jeho matka, císařovna Marie. Ta byla v Byzanci neoblíbená pro svou prolatinskou politiku, kterou započal provádět již císař Manuel. V Konstantinopoli proti Marii vypuklo povstání, do jehož čela byl povolán právě dobrodruh Andronikos, který se ujal vlády, přikázal Marii zardousit a mladého Alexia donutil podepsat matčin ortel smrti roku 1182. O rok později Andronikos přikázal zavraždit i Alexia a mohl usednout na trůn jako autokrator.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]
Nový císař změnil politický kurs říše – přikázal konfiskovat majetek Benátčanům, kteří se těšili přízni Andronikových předchůdců, císařů Alexia I., Jana II., Manuela I. a regentky Marie, zrušil jim privilegia a podnítil na italské obchodníky pogrom. V zahraniční politice zrušil úmluvy s křižáckými státy a naopak se dohodl se sultánem Saladinem, čímž nesmírně křižákům uškodil a na západě se opět začalo mluvit o výpravě proti Byzanci. Tato dohoda se Saladinem měla totiž vliv na porážku křižáků u Hattínu roku 1187. Andronikos se toho ale nedožil. Poté, co se Normané zmocnili Soluně, vypuklo proti Andronikovi povstání v Konstantinopoli, císař byl zajat, byla mu uťata ruka, vyloupnuto oko a byl vlečen ulicemi Konstantinopole k popravišti. Popraven byl 12. září 1185 a na trůn nastoupila v osobě Izáka II. dynastie Angelovců.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8.
- HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2.
- DORAZIL, Otakar. Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2. Klatovy: Almyn, 1992. 208 s. ISBN 80-901316-1-1.
- HRADEČNÝ, Pavel, a kol. Dějiny Řecka. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 768 s. ISBN 80-7106-192-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andronikos I. Komnenos na Wikimedia Commons - (anglicky) Andronikova biografie Archivováno 11. 10. 2018 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Alexios II. Komnenos |
Byzantský císař 1183–1185 |
Nástupce: Izák II. Angelos |
