Přeskočit na obsah

Akrylová barva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akrylová barva na papíře

Akrylová barva je druh barvy používaný v umělecké malbě od druhé poloviny 20. století. Jde o disperzní barvu na bázi polyakrylové pryskyřice. V čerstvém stavu je ředitelná vodou, v zaschnutém stavu je naopak voděodolná. Přesto se však doporučuje zaschnutý akryl nalakovat pro větší odolnost. Vhodná je pro malbu na papír, karton, dřevo nebo plátno. Trvanlivost: podle prostředí, cca 30–50 let.[chybí zdroj]

Akrylové barvy lze tónovat různými barvivy.

Akrylové barvy na rozdíl od olejových barev mnohem rychleji usychají. Místo zdraví škodlivého terpentýnu stačí pro naředění pouze voda.

Podobné chemické složení mají akrylátové barvy, které jsou ovšem určeny především pro průmysl a stavebnictví, například pro úpravu a ochranu omítek, betonu nebo sádrokartonu.[1]

Klasické malířské akrylové barvy jsou založeny na bázi polyakrylátů a polymetakrylátů. S nimi se smíchá pigment. Za čerstva je barva ředitelná vodou, zaschnutá je již voděodolná.

Rozsah výběru pigmentů není tak široký jako u klasických malířských technik, jako například olejových a akvarelových barev. Výrobci se spíše snaží o výrobu nových, dosud neužívaných pigmentů. Avšak s pokrokem ve vědě získávají nové barvy vyšší odolnost proti vyblednutí.

Užití akrylových barev

[editovat | editovat zdroj]

Rychlost schnutí může být výhodou i nevýhodou. Samozřejmě s přihlédnutím k potřebám umělce a k stylu jeho práce. Již zaschnutá vrstva akrylu je voděodolná, vrstvení malby a opravy tedy nebývají problematické. Akrylové barvy jsou velice všestranné, lze je nanášet nejen v tenkých lazurách, ale i v pastózních nátěrech s texturními efekty.

Akrylová média

[editovat | editovat zdroj]

Akrylová média lze použít pro zlepšení vlastností akrylových barev a pro tvorbu nejrůznějších efektů.

Lesklé médium

[editovat | editovat zdroj]
  • po zaschnutí vysoká pružnost
  • nevýhodou je zachycování nečistot na povrchu filmu kvůli možné lepkavosti

Matové médium

[editovat | editovat zdroj]
  • hustší než lesklé médium kvůli obsahu matových činidel

Gelové médium

[editovat | editovat zdroj]
  • zprůhledňuje vrstvy malby bez ničení textury
  • zpomaluje schnutí barvy
  • k dostání ve formě gelu nebo tekutiny
  • měl by se užívat pouze v přiměřeném množství

Podklady pro akrylovou malbu

[editovat | editovat zdroj]

Vhodná je většina povrchů pod podmínkou, že jsou čisté, dostatečně drsné a nemastné. Vhodné je podklad nejprve natřít šepsem. Příklady vhodných podkladů:

Nemá-li malíř již předem našepsované plátno, musí jej pro práci připravit sám, a to jednou či více vrstvami šepsu. Avšak při zvláštních technikách malby, třeba při technice netransparentní, je možné podklad přímo natřít jakoukoliv tmavou akrylovou barvou.

Pevné podložky

[editovat | editovat zdroj]

Mezi pevné podložky řadíme například sololit. Šeps nanášíme podle savosti podkladu. První nátěr je možné naředit vodou. Pro velké plochy je vhodné užití stříkací pistole, docílíme tím hladkého povrchu pro malbu.

Velmi savé povrchy

[editovat | editovat zdroj]

Velmi savé povrchy je třeba nejprve natřít vodou ředěným lesklým akrylovým médiem. Pokud bychom podklad natřeli šepsem přímo, šeps by se vsál dovnitř a další vrstva nátěrů by již k právě „práškovému“ podkladu nepřilnula.

Práce s akrylovými barvami

[editovat | editovat zdroj]

Protože schnou akrylové barvy velice rychle, je třeba zvláště pečovat o štětce a jiné malířské náčiní, tedy mít je neustále ponořené ve vodě a po skončení práce je pečlivě umýt a vysušit. Protože je akrylová barva po zaschnutí voděodolná, zatvrdlé štětce již nadále nejsou k použití.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akrylová farba na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SMITH, Ray. Encyklopedie výtvarných technik a materiálů. [s.l.]: Slovart 384 s. ISBN 978-80-7391-482-0. S. 202–221. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]