Aegirocassis

Aegirocassis; Stratigrafický výskyt: Raný ordovik, asi před 480 miliony let
	Rekonstrukce vzezření druhu Aegirocassis benmoulae.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Oddělení	Ecdysozoa;
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	Dinocarida;
Řád	Radiodonta;
Čeleď	Hurdiidae;
Podčeleď	Aegirocassisinae;
Rod	Aegirocassis;
Binomické jméno
	Aegirocassis benmoulae; Van Roy, Daley, & Briggs, 2015 (nom. corr. Van Roy et al.)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aegirocassis („Aegirova přilba“) je rod prvohorního bezobratlého živočicha (členovce), žijící v období raného ordoviku (asi před 480 miliony let).^[1]

Historie výzkumu

Fosilie tohoto pradávného bezobratlého živočicha byly objeveny v sedimentech marockého souvrství Fezouata (Shale) sběratelem Mohamedem ben Moulou (po kterém nese druhové jméno), který na zkamenělinu upozornil paleontologa Petera van Roye z belgické Univerzity v Gentu. Druh Aegirocassis benmoulae byla pak formálně popsán v prestižním periodiku Nature v březnu roku 2015.^[2]

Popis

Aegirocassis byl pravděpodobně jedním z prvních obřích filtrátorů planktonu a zároveň jeden z největších zástupců kladu Radiodonta. S délkou až lehce přes 2 metry byl také jedním z největších živočichů své doby. Jeho tělo bylo segmentované, tvořené výraznými laloky a oboustrannými výběžky. Hlava byla zakončena výrazným výběžkem, který dal tomuto tvorovi jméno - vzdáleně se tvarem podobá přilbě mytického severského boha Aegira. Jeho ústní aparát byl vybaven filamenty, prosívajícími plankton (podobně jako kostice některých velryb).^[3]

Aegirocassis byl také jedním z posledních žijících hurdiidů, tato skupina prodělala svůj největší evoluční rozkvět ještě ve starším období kambria, v průběhu ordoviku už byla na ústupu. Například vzdáleně příbuzný rod Anomalocaris žil o desítky milionů let dříve, jeho fosilní pozůstatky byly objeveny v burgeské vrstvě v Kanadě, ale také v Číně, Austrálii, Utahu a v dalších státech.^[4]^[5]

Zařazení

Aegirocassis byl zástupcem členovců kladu Euarthropoda a mezi jeho nejbližší známé vývojové příbuzné patřily rody Peytoia, Schinderhannes, Cambroraster a Hurdia (tento rod je známý z fosilních nálezů i na území České republiky).^[6]^[7]

Odkazy

Reference

↑ Saleh, F.; et al. (2024). Highly resolved taphonomic variations within the Early Ordovician Fezouata Biota. Scientific Reports. 14 (1): 20807
↑ Van Roy, P.; Daley, A. C.; Briggs, D. E. G. (2015). Anomalocaridid trunk limb homology revealed by a giant filter-feeder with paired flaps. Nature. 522 (7554): 77–80.
↑ Van Roy, P.; Briggs, D. E. G.; Gaines, R. R. (2015). The Fezouata fossils of Morocco; an extraordinary record of marine life in the Early Ordovician. Journal of the Geological Society. 172 (5): 541–549.
↑ Hou, X.-G.; Bergström, J.; Ahlberg, P. (1995). Anomalocaris and other large animals in the Lower Cambrian Chengjiang fauna of southwest China. Geologiska Föreningens i Stockholm Forhandlingar. 117: 163-183.
↑ Gayford, J. H.; et al. (2024). Cautionary tales on theuse of proxies to estimate body size and form of extinct animals. Ecology and Evolution. 14 (9): e70218.
↑ Pates, S.; et al. (2022). New opabiniid diversifies the weirdest wonders of the euarthropod stem group. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 289 (1968): 20212093.
↑ Sun, Z.; Zeng, H.; Zhao, F. (2020). A new middle Cambrian radiodont from North China: Implications for morphological disparity and spatial distribution of hurdiids. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 558: 109947.

Literatura

Kühl, G.; Briggs, D. E. G.; Rust, J. (2009). A great-appendage arthropod with a radial mouth from the Lower Devonian Hunsrück Slate, Germany. Science. 323 (5915): 771–773.
Whittington, H. B.; Briggs, D. E. (1985). The largest Cambrian animal, Anomalocaris, Burgess Shale, British Columbia. Philosophical Transactions of the Royal Society B. 309 (1141): 569–609.
Pates, S.; et al. (2020). A miniature Ordovician hurdiid from Wales demonstrates the adaptability of Radiodonta. Royal Society Open Science. 7 (6) 200459.

Externí odkazy

Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)

[1] Saleh, F.; et al. (2024). Highly resolved taphonomic variations within the Early Ordovician Fezouata Biota. Scientific Reports. 14 (1): 20807

[2] Van Roy, P.; Daley, A. C.; Briggs, D. E. G. (2015). Anomalocaridid trunk limb homology revealed by a giant filter-feeder with paired flaps. Nature. 522 (7554): 77–80.

[3] Van Roy, P.; Briggs, D. E. G.; Gaines, R. R. (2015). The Fezouata fossils of Morocco; an extraordinary record of marine life in the Early Ordovician. Journal of the Geological Society. 172 (5): 541–549.

[4] Hou, X.-G.; Bergström, J.; Ahlberg, P. (1995). Anomalocaris and other large animals in the Lower Cambrian Chengjiang fauna of southwest China. Geologiska Föreningens i Stockholm Forhandlingar. 117: 163-183.

[5] Gayford, J. H.; et al. (2024). Cautionary tales on theuse of proxies to estimate body size and form of extinct animals. Ecology and Evolution. 14 (9): e70218.

[6] Pates, S.; et al. (2022). New opabiniid diversifies the weirdest wonders of the euarthropod stem group. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 289 (1968): 20212093.

[7] Sun, Z.; Zeng, H.; Zhao, F. (2020). A new middle Cambrian radiodont from North China: Implications for morphological disparity and spatial distribution of hurdiids. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 558: 109947.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]