1817
Vzhled
	
	
| 2. tisíciletí | 
◄◄ ◄ 1813 • 1814 • 1815 • 1816 • 1817 • 1818 • 1819 • 1820 • 1821 ► ►►
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 1. června – Mechanik a konstruktér Josef Božek předvedl v pražské Stromovce parník vlastní konstrukce.
 - 29. července – Dekretem císaře Františka I. bylo v Brně založeno Moravské zemské muzeum, druhé nejstarší muzeum v českém království.
 - 16. září – Václav Hanka a Josef Linda údajně objevili Rukopis královédvorský.
 - údajný objev Rukopisu zelenohorského
 
Svět
[editovat | editovat zdroj]
- 25. ledna – V Edinburghu poprvé vyšel týdeník The Scotsman.
 - 4. března – Do úřadu nastoupil pátý americký prezident, demokratický republikán James Monroe.
 - 8. března – Byla založena Newyorská burza.
 - 1. května – Po 27 letech vlády se japonský císař Kókaku vzdal trůnu ve prospěch syna Ninkó.
 - 5. června – Na Velká jezera byl spuštěn první parník, Frontenac.
 - 12. června – Německý vynálezce Karl Drais představil v Mannheimu dopravní prostředek Laufmaschine (běhací stroj), později nazvaný draisina (drezína), předchůdce jízdního kola.
 - 18. června – V Londýně byl dán do provozu most Waterloo Bridge přes řeku Temži.
 - 4. července – Byla zahájena stavba 584 km dlouhého Erijského kanálu, který v roce 1825 umožnil lodní dopravu mezi Atlantikem a Velkými jezery mezi USA a Kanadou.
 - 22. srpna – Bylo založeno brazilské město Araraquara
 - 10. prosince – Mississippi se stal 20. státem USA.
 - Ruská armáda pod vedením generála Alexeje Petroviče Jermolova obsadila severní Čečensko a založila pevnost Grozný. Začala 47 let dlouhá Kavkazská válka.
 
Probíhající události
[editovat | editovat zdroj]- 1810–1821 – Mexická válka za nezávislost
 - 1817–1864 – Kavkazská válka
 
Vědy a umění
[editovat | editovat zdroj]- 10. července – Skotský fyzik David Brewster si nechal patentovat kaleidoskop.
 - Německý filozof Georg Wilhelm Friedrich Hegel vydal Encyklopedii filosofických věd.
 - Německý chemik Friedrich Stromeyer objevil kadmium.
 - Švédský chemik Johann Arfvedson objevil lithium.
 - Švédský chemik Jöns Jacob Berzelius objevil selen.
 - Dramatik Václav Kliment Klicpera napsal divadelní hry Divotvorný klobouk a Hadrián z Římsů.
 
Narození
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic († 1. dubna 1900)
 - 21. ledna – Amalie Mánesová, malířka († 4. července 1883)
 - 25. ledna – Antonín Liehm, malíř a pedagog († 27. května 1860)
 - 2. února – Eduard Veselý, sochař, řezbář, restaurátor a pedagog († 24. října 1892)
 - 17. února – Josef Müller, varhaník a hudební skladatel († 16. dubna 1885)
 - 25. února
- Moric Schöne, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Tábora († 14. listopadu 1883)
 - Eleonora Šomková, snoubenka Karla Hynka Máchy († 31. října 1891)
 
 - 8. března – Jozef Božetech Klemens, malíř, sochař, fotograf a vynálezce († 17. ledna 1883)
 - 11. března – Josef Niklas, architekt († 10. října 1877)
 - 12. března – Josef Grond, politik německé národnosti, starosta města Králíky († 4. dubna 1904)
 - 9. dubna – Kazimír Tomášek, kněz a národní buditel († 20. dubna 1876)
 - 17. dubna – František Pravda, katolický kněz a spisovatel († 8. prosince 1904)
 - 28. dubna – František Ringhoffer II., podnikatel a politik († 23. března 1873)
 - 2. května – Zikmund Kolešovský, hudební skladatel a pedagog († 22. července 1868)
 - 5. května – Karl van der Strass, brněnský starosta († 29. května 1880)
 - 10. května – Jan Streng, profesor porodnictví a rektor Univerzity Karlovy († 31. března 1887)
 - 18. května – Uffo Horn, básník, dramatik a revolucionář († 23. května 1860)
 - 10. července – Václav Pour, politik († 20. října 1880)
 - 11. července – Bohuslava Rajská, vlastenka, pedagožka, básnířka a spisovatelka († 2. května 1852)
 - 8. srpna – Vincenc Furch, básník a dramatik († 5. ledna 1864)
 - 15. listopadu – František Dedera, vysoký policejní úředník († 17. srpna 1878)
 - 20. listopadu – Friedrich Wiener, právník a politik německé národnosti († 9. března 1887)
 - 16. prosince – Antonín Dvořák, malíř a fotograf († 26. dubna 1881)
 - ? – František Havlíček, politik († 31. července 1871)
 
Svět
[editovat | editovat zdroj]
- 26. ledna – Jean-Baptiste André Godin, francouzský spisovatel a sociální reformátor († 29. ledna 1888)
 - 29. ledna – John Palliser, irský geograf a objevitel († 18. srpna 1887)
 - 30. ledna – Adolphe Yvon, francouzský malíř († 11. září 1893)
 - 19. února – Vilém III. Nizozemský, nizozemský král, lucemburský velkovévoda († 23. listopadu 1890)
 - 21. února – José Zorrilla, španělský básník († 23. března 1893)
 - 22. února – Niels Wilhelm Gade, dánský hudební skladatel a dirigent († 21. prosince 1890)
 - 2. března – János Arany, maďarský básník, literární teoretik a překladatel († 22. října 1882)
 - 5. března – Jules Duboscq, francouzský optik († 24. září 1886)
 - 19. března – Jozef Miloslav Hurban, slovenský kněz spisovatel a politik († 21. února 1888)
 - 24. března – Aimé Maillart, francouzský hudební skladatel († 26. května 1871)
 - 27. března – Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik († 1891)
 - 28. března – Francesco de Sanctis, italský politik, literární historik a kritik († 29. prosince 1883)
 - 2. dubna – Pierre Zaccone, francouzský spisovatel († 12. dubna 1895)
 - 17. dubna – Rudolf Eitelberger, rakouský historik výtvarného umění († 18. dubna 1885)
 - 24. dubna – Jean Charles Galissard de Marignac, švýcarský chemik († 15. dubna 1894)
 - 4. května – Florian Ceynowa, kašubský jazykovědec a spisovatel († 26. března 1881)
 - 24. května – Heinrich August Jäschke, misionář Jednoty bratrské a jazykovědec († 24. září 1883)
 - 12. května – Edmund Heusinger, železniční konstruktér († 2. února 1886)
 - 21. května
- Niklaus Riggenbach, švýcarský vynálezce († 25. července 1899)
 - Rudolf Hermann Lotze, německý lékař, filosof a psycholog († 1. července 1881)
 
 - 15. června – Johann Baptist Chiari, rakouský porodník a gynekolog († 11. prosince 1854)
 - 25. června – Franz Kuhn von Kuhnenfeld, ministr války Rakouska-Uherska († 25. května 1896)
 - 26. června – Branwell Brontë, anglický malíř a básník († 24. září 1848)
 - 30. června – Joseph Dalton Hooker, anglický botanik († 10. prosince 1911)
 - 5. července – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik († 5. května 1895)
 - 8. července – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog († 26. dubna 1879)
 - 12. července – Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, moralista a básník († 6. května 1862)
 - 24. července – Adolf Lucemburský, lucemburský velkovévoda († 17. listopadu 1905)
 - 29. července
- Ivan Ajvazovskij, ruský malíř arménského původu († 5. května 1900)
 - Wilhelm Griesinger, německý psychiatr a internista († 26. října 1868)
 
 - 1. srpna – Adolf I. ze Schaumburg-Lippe, kníže německého knížectví Schaumburg-Lippe († 8. května 1893)
 - 3. srpna – Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský, těšínský kníže, rakouský arcivévoda († 18. února 1895)
 - 5. září – Alexej Konstantinovič Tolstoj, ruský spisovatel. básník dramatik († 10. října 1875)
 - 7. září – Luisa Hesensko-Kasselská, dánská královna († 29. září 1898)
 - 14. září
- Theodor Storm, německý spisovatel a básník († 4. července 1888)
 - Štěpán Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin († 19. února 1867)
 
 - 16. září – Eduard Friedrich Schwab, slezský profesor práva († ?)
 - 21. září – Alfred-Auguste Ernouf, francouzský historik a spisovatel († 11. února 1889)
 - 24. září – Ramón de Campoamor y Campoosorio, španělský básník a politik († 11. února 1901)
 - 10. října – Serafino Dubois, italský šachový mistr († 15. ledna 1899)
 - 11. října – Marie Amélie Bádenská, vévodkyně z Hamiltonu a Brandonu († 17. října 1888)
 - 21. října – Wilhelm Roscher, německý ekonom († 4. června 1894)
 - 23. října – Pierre Larousse, francouzský encyklopedista († 3. ledna 1875)
 - 26. října – Jean-Charles Alphand, pařížský architekt († 6. prosince 1891)
 - 12. listopadu – Bahá'u'lláh, íránský zakladatel víry Bahá’í († 29. května 1892)
 - 26. listopadu – Charles Adolphe Wurtz, francouzský chemik († 12. května 1884)
 - 7. prosince – Edward Tuckerman, americký botanik († 15. března 1886)
 - 11. prosince – Alexander Hamilton-Gordon, skotský generál a politik († 18. května 1890)
 - 30. listopadu – Theodor Mommsen, německý historik, právník a politik († 1. listopadu 1903)
 - 28. prosince – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu († 27. března 1900)
 - ? – Antoni Józef Gliński, polský spisovatel († 30. června 1866)
 - ? – Geneviève Élisabeth Disdéri, francouzská fotografka († 1878)
 
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 16. ledna – Antonín Volánek, varhaník, houslista, dirigent a hudební skladatel (1. listopadu 1761)
 - 22. února – Jan Alois Ulrich, vrchní velkostatku Žďár, prováděl parcelaci dvorů, za jeho úřadování došlo na Vysočině k „helvétsko-frajmauerské rebelii“, po smrti vstoupil do místních pověstí jako nemrtvý – jediná vampiristická pověst na Moravě (* kolem 1757)
 - 13. března – Matěj Sojka, varhaník a hudební skladatel (* 12. února 1740)
 - 2. května – Václav Krumpholtz, houslista a hudební skladatel (* 1750)
 - 4. června – Martin Broulík, kantor a hudební skladatel (* 9. listopadu 1751)
 
Svět
[editovat | editovat zdroj]


- 1. ledna – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (* 1. prosince 1743)
 - 10. ledna
- Karl Theodor von Dalberg, mohučský arcibiskup a kurfiřt (* 8. ledna 1744)
 - Lorenzo Caleppi, italský kardinál (* 29. dubna 1741)
 
 - 13. února – Alexej Ivanovič Musin-Puškin, ruský šlechtic, historik a sběratel umění (* 27. března 1744)
 - 15. března – František Abaffy, slovenský jakobín, župan oravské stolice (* ? 1730)
 - 4. dubna – André Masséna, francouzský napoleonský maršál (* 6. května 1756)
 - 12. dubna – Charles Messier, francouzský astronom (* 26. června 1730)
 - 20. dubna – Usman dan Fodio, fulbský mystik a filosof (* 15. prosince 1754)
 - 10. května – Jean-Sifrein Maury, francouzský kněz a spisovatel (* 28. června 1746)
 - 24. května – Juan Meléndez Valdés, španělský básník (* 11. března 1754)
 - 30. června – Abraham Gottlob Werner, německý geolog a mineralog (* 25. září 1749)
 - 18. července – Jane Austenová, anglická spisovatelka (* 16. prosince 1775)
 - 24. července – Karađorđe Petrović, vůdce srbského povstání proti Turecku a první novodobý srbský kníže (1804–1813) (* 1762)
 - 22. srpna – Nakşidil Sultan, manželka osmanského sultána Abdulhamida I. a matka sultána Mahmuda II. (* asi 1767)
 - 24. srpna – Nancy Storaceová, anglická operní zpěvačka (* 27. října 1765)
 - 14. září – Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu, rakouská arcivévodkyně (* 2. prosince 1797)
 - 20. září – Ludvík Württemberský, vévoda württemberský (* 30. srpna 1756)
 - 14. října – Fjodor Fjodorovič Ušakov, ruský admirál (* 24. února 1744)
 - 15. října
- Johann Ludwig Burckhardt, švýcarský cestovatel, geograf a orientalista (* 24. listopadu 1784)
 - Tadeusz Kościuszko, polský generál a organizátor povstání za samostatnost Polska (* 1746)
 
 - 18. října – Étienne-Nicolas Méhul, francouzský skladatel (* 22. června 1763)
 - 26. října – Nikolaus Joseph von Jacquin, nizozemsko-francouzsko-rakouský botanik (* 16. února 1727)
 - 31. října – Tadeáš Haenke, český botanik, kartograf a cestovatel (* 5. prosince 1761)
 - 1. listopadu – Giovanni Zanotti, italský skladatel (* 14. října 1738)
 - 6. listopadu – Šarlota Augusta Hannoverská, britská princezna (* 7. ledna 1796)
 - 7. listopadu – Jean-André Deluc, švýcarský geolog a meteorolog (* 8. února 1727)
 - 8. listopadu – Andrea Appiani, italský malíř (* 23. května 1754)
 - 18. listopadu – Alois Ugarte, rakouský úředník a státník (* 15. prosince 1749)
 - 7. prosince – William Bligh, anglický viceadmirál a mořeplavec (* 9. září 1754)
 - 11. prosince – Maria Walewská, milenka Napoleona Bonaparte a matka jeho syna Alexandra (* 7. prosince 1786)
 - 13. prosince – Pál Kitaibel, maďarský botanik a chemik (* 3. února 1757)
 
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj]
- Francie – Ludvík XVIII. (1815–1824)
 - Království obojí Sicílie – Ferdinand I. (1816–1825)
 - Osmanská říše – Mahmut II. (1808–1839)
 - Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
 - Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
 - Rusko – Alexandr I. (1801–1825)
 - Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
 - Španělsko – Ferdinand VII. (1813–1833)
 - Švédsko – Karel XIII. (1809–1818)
 - USA – James Madison (1809–1817) do 4. března / James Monroe (1817–1825) od 4. března
 - Papež – Pius VII. (1800–1823)
 - Japonsko – Kókaku (1780–1817) do 7. května / Ninkó (1817–1846) od 31. října
 - Lombardsko-benátské království – Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
 
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
 Obrázky, zvuky či videa k tématu 1817 na Wikimedia Commons 
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1817: