1607
Vzhled
	
	
| 2. tisíciletí | 
◄◄ ◄ 1603 • 1604 • 1605 • 1606 • 1607 • 1608 • 1609 • 1610 • 1611 ► ►►
1607 (MDCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události
[editovat | editovat zdroj]- 13. ledna krach Janovské banky po vyhlášení státního bankrotu ve Španělsku
 - 20. ledna povodeň, způsobená přílivovou vlnou (tsunami) z Bristolského kanálu, udeřila na pobřeží Západní Anglie a Jižního Walesu – zanechala za sebou 2 000 mrtvých a tisíce bezdomovců
 - 24. ledna falcký kurfiřt Fridrich IV. (otec českého krále Fridricha Falckého) udělil osadě Mannheim poté, co zde zahájil výstavbu pevnosti Friedrichsburg 17. března 1606, městská práva
 - 24. února premiéra opery Orfeus Claudia Monteverdiho ve vévodském paláci v Mantově
 - 25. dubna nizozemské loďstvo porazilo španělské námořní síly u Gibraltaru
 - 9. května prodal Jan Rudolf Trčka z Lípy panství Kumburk (hrad) s městem Jičínem panu Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic za 84 000 kop grošů českých
 - 13. května Angličané založili v Severní Americe první stálou kolonii Virginii s hlavním městem Jamestownem
 - 19. května byla založena protestantská univerzita v německém Gießenu
 - 11. června městečko Žďár povýšeno Františkem kardinálem z Ditrichštejna na město
 - 23. září po 43 dnech obléhání bylo hlavní město opavského vévodství Opava, středisko reformace ve Slezsku, dobyto vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk)
 - Havana se stala hlavním městem španělské kolonie Kuba
 - poprvé zazněla anglická hymna God Save the King
 - protektorem knížectví Andorra se vedle biskupa ze Seu d’Urgell stal po hrabatech z Foix francouzský král
 - V Bratislavě založeno Evangelické lyceum
 - Johannes Kepler pozoroval Halleyovu kometu
 - Italský jezuita Matteo Ricci vydal katechismus v čínštině, nazvaný Pravý význam Pána nebes
 - Dithmar Blefken vydal popis Islandu, nazvaný Islandia
 - Vydán protestantský církevní řád pro Norsko, reformované roku 1537 společně s Dánskem, k němuž patřilo
 - Učenec Latinus Tancredus v Neapoli údajně vyrobil první umělý led na světě
 - Bartoloměj Paprocký z Hlohol vydal knihu Rozmlouvání kolátora s farářem
 - Vavřinec Benedikt z Nudožer vydal školní řád, ve kterém zdůrazňoval názornost a systematičnost výuky, spojení teorie s praxí a důležitost žákovské četby
 - V Záhřebu založili jezuité gymnázium s knihovnou (dnešní Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu)
 - Otevřen slavný pařížský most Pont Neuf, na němž působili pouliční knihkupci
 - Julio Caesar, nemanželský syn císaře Rudolfa II. a Kateřiny Stradové, se v Českém Krumlově seznámil s Markétou, dcerou lazebníka Zikmunda a Lucie Pichlerových, kterou 18. února 1608 brutálně zavraždil
 - Rytíř Václav Budovec z Budova a rytíř Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byli povýšeni do panského stavu (dva ze tří pánů, popravených mezi 27 vůdci stavovského povstání na Staroměstském náměstí v roce 1621)
 - Kníže Karel I. z Lichtenštejna upadl v nemilost císaře Rudolfa II. a odešel od dvora na své Moravské statky; za Ferdinanda II. se stal správcem Čech a předsedal tribunálu, který odsoudil 27 vůdců stavovského odboje k smrti
 - Jan Sarkander získal nižší kněžské svěcení
 - Filip Lang z Langenfelsu, komoří Rudolfa II. (známý z komedie Císařův pekař a Pekařův císař), byl uvězněn kvůli finančním machinacím
 - Slezský kníže Karel II. Minsterberský nechal pro svého švagra, císařského hofmistra Adama z Valdštejna, pořídit jako reprezentativní dar faksimile česky psané Pulkavovy kroniky (dnes v Národním archivu v Praze)
 - Adrian de Vries vytvořil slavnou bustu císaře Rudolfa II.
 - William Shakespeare napsal drama Antonius a Kleopatra; jeho dcera Susanna se provdala za lékaře Johna Halla
 
Probíhající události
[editovat | editovat zdroj]- 1568–1648 – Nizozemská revoluce
 - 1568–1648 – Osmdesátiletá válka
 - 1600–1611 – Polsko-švédská válka
 
Narození
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 13. července – Václav Hollar z Práchně, malíř a rytec († 25. března 1677)
 - 28. července – Oldřich František Libštejnský z Kolovrat, šlechtic († 3. ledna 1650)
 - neznámé datum
- Václav František Kocmánek, český spisovatel († 1679)
 - Jiří Konstanc, český kněz, spisovatel, pedagog a misionář († 24. března 1673)
 - Dionysio Miseroni, český glyptik a brusič kamenů († 29. června 1661)
 
 
Svět
[editovat | editovat zdroj]
Madeleine de Scudéry (* 15. listopadu) - 12. března – Paul Gerhardt, německý barokní básník († 27. května 1676)
 - 24. března – Michiel de Ruyter, nizozemský admirál, účastník námořních bojů mezi Angličany a Nizozemci. († 29. dubna 1676)
 - 1. dubna – Marie Eleonora Braniborská, braniborská princezna a falcká lankraběnka († 18. února 1675)
 - 16. dubna – Mikuláš Jindřich, vévoda Orleánský, syn francouzského krále Jindřicha IV. († 17. listopadu 1611)
 - 26. dubna – Magdalena Kateřina Falcko-Zweibrückenská, německá šlechtična († 20. ledna 1648)
 - 5. srpna – Antonio Barberini, italský katolický kardinál a arcibiskup v Remeši († 3. srpna 1671)
 - 24. srpna – Šebastián z Rostocku, polský římskokatolický duchovní († 9. července 1671)
 - 15. září – Karel Španělský, španělský infant († 30. července 1632)
 - 1. listopadu – Georg Phillipp Harsdörffer, německý jazykovědec, básník a překladatel († 16. září 1658)
 - 5. listopadu – Anna Maria van Schurmanová, nizozemská malířka, grafička a básnířka († 4. května 1678)
 - 15. listopadu – Madeleine de Scudéry, francouzská spisovatelka († 2. června 1701)
 - 26. listopadu – John Harvard, donátor Harvardovy univerzity († 14. září 1638)
 - neznámé datum
- Ču Jou-sung, první císař dynastie Jižní Ming, který v letech 1644–1645 vládl z Nankingu Střední a Jižní Číně († 1646)
 - David Schedlich, česko-německý hudební skladatel 17. století († 11. listopadu 1687)
 - Frans Francken III., vlámský barokní malíř († 1667)
 - Fabrizio Savelli, italský vojevůdce a velitel papežských vojsk († 26. února 1659)
 - Akile Hatun, manželka osmanského sultána Osmana II. († ?)
 - Ermeni Süleyman Paša, osmanský velkovezír († 28. února 1687)
 
 
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]- Česko
 
- 28. května – Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr Českého království (* 1551)
 - 27. července – Melchior Pyrnesius z Pyrnu, římskokatolický kněz a světící biskup olomoucké diecéze (* 25. ledna 1526)
 - 27. října – Pavel Litoměřický z Jizbice, renesanční humanistický spisovatel (* 16. srpna 1581)
 - neznámé datum
- Johannes Werner Garten, jezuitský teolog a čtvrtý rektor Jezuitské koleje v Olomouci (* 1549)
 - Sinaj Löw ben Becalel, rabín a přední osobnost pražské, mikulovské a kolínské židovské obce (* 1509)
 - Václav Nekeš z Landeka, moravský politik, majitel panství Lukov
 - Ferdinand Hoffmann z Grünbühlu, prezident dvorské komory, dvořan, osobní přítel Rudolfa II., strýc Viléma a Petra Voka z Rožmberka
 
 
 Svět
Anna d’Este († 17. května) 
- 4. ledna – Gillis van Conixloo, vlámský malíř krajin (* 24. ledna 1544)
 - 19. ledna – Anna Morganová, baronka Hunsdonová, anglická dvorní dáma (* 1529)
 - 11. března – Giovanni Maria Nanino, italský hudební skladatel (* 1544)
 - 6. dubna – Jan Saenredam, holandský rytec, kartograf a malíř (* 1565)
 - 9. dubna – Eleonora Pruská, pruská princezna, braniborská kurfiřtka (* 21. srpna 1583)
 - 11. dubna – Bento de Góis, portugalský misionář a cestovatel (* ? 1562)
 - 11. května – Michele Ruggieri, italský jezuita amisionář v Číně, spoluautor portugalsko-čínského slovníku a jeden ze zakladatelů evropské sinologie (* 1543)
 - 17. května – Anna d’Este, vlivná francouzská princezna (* 16. listopadu 1531)
 - 28. června – Domenico Fontana, italský architekt, malíř a sochař (* 1543)
 - 30. června – Caesar Baronius, italský kardinál, představený Kongregace oratoriánů sv. Filipa Neri, zakladatel moderní katolické církevní historiografie (* 1538)
 - 17. srpna – Anselmo Marzato, italský kardinál (* 1543)
 - 21. srpna – Cesare Speciano, italský římskokatolický duchovní (* 1. září 1539)
 - 22. září – Alessandro Allori, italský manýristický malíř (* 31. května 1535)
 - 17. října – Balthasar Kademann, německý luterský teolog a duchovní, působící mimo jiné i v České Kamenici (* 1533)
 - 8. listopadu – Alžběta Anhaltsko-Zerbstská, anhaltská princezna a braniborská kurfiřtka (* 15. září 1563)
 - neznámé datum
- leden – Johan Mathesius mladší, německý lékař a spisovatel (* 25. srpna 1544)
 
 
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj]- Anglie – Jakub I. Stuart (1603–1625)
 - Francie – Jindřich IV. (1589–1610)
 - Habsburská monarchie – Rudolf II. (1576–1612)
 - Osmanská říše – Ahmed I. (1603–1617)
 - Polsko-litevská unie – Zikmund III. Vasa (1587–1632)
 - Rusko – Vasilij IV. (1606–1610)
 - Španělsko – Filip III. (1598–1621)
 - Švédsko – Karel IX. (1599–1611)
 - Papež – Pavel V. (1605–1621)
 - Perská říše – Abbás I. Veliký
 - Japonsko – Tokugawa Hidetada
 
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
 Obrázky, zvuky či videa k tématu 1607 na Wikimedia Commons