Wedem Arad
| Wedem Arad (ወደም አራድ) | |
|---|---|
| Etiopský císař (neguse negest/nəgusä nägäst) | |
| Doba vlády | 1299 – 1314 |
| Náboženství | Etiopské pravoslavné křesťanství |
| Narození | ? Etiopské císařství |
| Úmrtí | 1314 Etiopské císařství |
| Předchůdce | Saba Asygydy |
| Nástupce | Amde Syjon I. |
| Potomci | Amde Syjon I. |
| Dynastie | Šalomounovci |
| Otec | Jykuno Amlak |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wedem Arad (ge'ez: ወደም አራድ; 13. století? – 1314) byl etiopský císař z Šalomounovské dynastie vládnoucí v letech 1299 až 1314. Byl synem prvního etiopského císaře Jykuno Amlaka, bratra Jygby Syjona (1285–1294). Moc převzal od svých pěti příbuzných (1294–1299). Po jeho smrti vládu převzal Amde Syjon I. (1314–1344). Dochovaly se záznamy o válce proti muslimům a o poselstvu do Evropy s cílem vytvořit křesťanskou protiislámskou koalici, což představuje nejstarší známý diplomatický kontakt mezi Etiopií a západní Evropou.[pozn. 1] Za vlády Wedem Arada se zřejmě stal Termaber poprvé hlavním městem Etiopie.[1]
Válka s muslimy
[editovat | editovat zdroj]Z doby Aradovy vlády se dochovaly záznamy o vojenské akci, kdy sousední muslimský šejk Abu-Abdalláh vyhlásil Etiopii džihád, přičemž Aradovi agenti infiltrovali šejkův tábor a přesvědčili většinu šejkových stoupenců, aby přeběhli k císaři. Po té musel šejk souhlasil se smlouvou.[2]
Poselstvo do Evropy
[editovat | editovat zdroj]Arad vyslal roku 1306 třicet vyslanců do Evropy. Jedná se o nejstarší zdokumentovaný diplomatický kontakt mezi Etiopií a západní (katolickou) Evropou. Císař Wedem Arad slyšel o úspěších Kastilie a Aragonie při reconquistě a tak cílem vyslanců bylo vyhledat „krále Španělů“ (krále Kastilie a Aragonie) a s nim vyjednat křesťanskou protiislámskou alianci.[3] Není známo, zda se vyslanci dostali do Kastilie a Aragonie, ale prokazatelně navštívili Řím a Avignon, přičemž cestou zpět strávili čas v Janově. Právě v Janově s nimi učinil rozhovor geograf Giovanni da Carignano. Originální Carignanův spis se ztratil, ale je dochováno shrnutí, které napsal Giacomo Filippo Foresti z Bergama ve svém díle Supplementum Chronicarum, které bylo vytištěno roku 1483 v Benátkách a roku 1535 v Paříži. Jedná se o nejstarší text, který spojuje Etiopii s Královstvím kněze Jana. Text hovoří o zemi Terra Abaise (Habeš) a o obyvatelích Christiani Nigri (černošští křesťané).[4][5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ke stykům Etiopie s Byzantskou říší docházelo i dříve.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wedem Arad na anglické Wikipedii.
- ↑ HUNTINGFORD, George Wynn Brereton. Lost in Ethiopia - The Historical Geography of Ethiopia: From the First Century A.D. to 1704. Oxford: Oxford University Press, 1989. Dostupné online. S. 78. (anglicky)
- ↑ TAMRAT, Taddesse. Church and State in Ethiopia. Oxford: Clarendon Press, 1972. Dostupné online. ISBN 0198216718. S. 131. (anglicky)
- ↑ MATTEO, Salvadore. The African Prester John and the Birth of Ethiopian-European Relations (Introduction). New York: [s.n.], 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SILVERBERG, Robert. The Realm of Prester John. Athens: Ohio University Press, 1972. ISBN 0821411381. S. 164–165. (anglicky)
- ↑ SALVADORE, MATTEO. The Ethiopian Age of Exploration: Prester John's Discovery of Europe, 1306-1458. Journal of World History. University of Hawai'i Press, 2010, roč. 21, čís. 4, s. 593-627, konkrétní informace ze s. 602. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ethiopian Itineraries, circa 1400–1524. Příprava vydání O. G. S. Crawford. Cambridge: The Hakluyt Society, 1958. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]| Předchůdce: Saba Asygydy |
Etiopský císař Wedem Arad 1299–1314 |
Nástupce: Amde Syjon I. |