Sobota

Sobota je označení pro den v týdnu, který je v českém občanském kalendáři považován za šestý, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři je dnem sedmým a posledním. Ve většině zemí, které zavedly pětidenní pracovní týden, je součástí víkendu, tedy dnem odpočinku.

Původ názvu

Anticko-křesťanská tradice

V hebrejské tradici je sobota sedmým dnem, dnem odpočinku neboli šabat, svátek připomínající odpočinek Boha při stvoření světa. V římském kalendáři byly dny pojmenovány podle nebeských těles a jim odpovídajících bozích, sobota dies Saturni, „den Saturnu a Saturna“, boha času (řecký Kronos, resp. Chronos). Hebrejské שבת se do řečtiny přepisovalo σαββαθ sabbath a z něj bylo odvozeno sabbaton a sambaton, v latině sabbatum nebo sabbata apod. V křesťanském prostředí pozdní antiky byla tendence pohanské dies Saturni nahradit názvem dies sabbati, dies sambati („den šabatu“, řečtina ani latina nezná hlásku [š]). Římský kalendář se pak šířil spolu s křesťanstvím a ovlivnil názvy dnů v řadě jazyků.

Z latinského dies Saturni vychází Saturday v angličtině, Satertag ve vestfálských nářečích němčiny a nizozemské Zaterdag. Pojmenování po planetě Saturn proniklo i do jazyků jiných civilizačních okruhů.

Z latinizovaných verzí „šabatu“ vzniklo české sobota a názvy v ostatních slovanských jazycích, v italštině sabato, ve španělštině a portugalštině sábado a v rumunštině sâmbătă.

Překladem (kalkem) dies sambati vzniklo starohornoněmecké sambaztac, ze kterého je německé Samstag, a francouzské samedi (resp. ze sambati dies).

Anglické Sunday a německé Sonntag „neděle“ je překlad latinského dies Solis, „den slunce“. Od něho jsou odvozeny germánské názvy „předvečer slunce“ s významem „den před nedělí“: staroanglické sunnanæfen, starohornoněmeckého sunnunaband a dnešní německé alternativní Sonnabend, které je používané zvláště v severní a východní části Německa a bylo úředním názvem pro sobotu v bývalé Německé demokratické republice.

Další evropské tradice

Podle rumunské legendy název vznikl z pojmu Svatá Sobota. Byla to dobrá stařena, která napravuje zbloudilé duše zde i na onom světě a přivádí je na správnou cestu. Chodí stále a bez oddychu, a proto nosí na nohou železné topánky. Svatá Sobota žije sama, jejím příbytkem je Půlnoc.^[zdroj?]

V severské mytologii je sobota zasvěcena Lokimu.^[1]

V některých skandinávských zemích se sobota nazývá Lördag nebo Löverdag apod., což je odvozeno ze starého slova laugr (proto islandský název Laugardagur), míněno ve významu koupele, takže Lördag znamená koupelový den. Ten vděčí svému názvu za to, že vikingové používali koupel každou sobotu.^[zdroj?]

Mimoevropské

V Indii je název pro sobotu „šanivar“, které vychází ze jména Šani, což byl védský bůh přiřazený planetě Saturn.

Moderní maorský název pro sobotu je Rahoroi, což znamená v překladu „prací den“.

Pořadí v týdnu

Judaismus, křesťanství a islám pohlížejí na sobotu jako na sedmý a poslední den týdne. Počátkem 20. století začalo mnoho Evropanů považovat sobotu za šestý (předposlední) den týdne a neděli za den poslední. Tato nynější pracovně orientovaná koncepce byla formálně schválena v normě ISO 8601.

Význam soboty

V židovské tradici je sobota začínající pátečním večerem šabatem, svátečním dnem odpočinku. Díky tomu je v mnoha jazycích sobota pojmenována právě po šabatu. Křesťané tuto tradici přenesli na neděli, den Páně, tedy den zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista. Kvakeři tradičně nazývají sobotu „sedmým dnem“, aby se tak vyhnuli anglického slovu pohanského původu. V islámských zemích je svátečním dnem pátek.

Sobota je v mnoha státech obvyklým dnem pro volby, v některých státech dokonce jen jediným možným (Nový Zéland).

V Thajsku je podle thajského solárního kalendáře přiřazena sobotě purpurová barva.

Říká se, že pokud v sobotu začne špatné počasí, udrží se dlouho.^[zdroj?]

Adventisté světí sobotu na oslavu Božího stvořitelského díla.

Podle pověr je dobré dělat:^[zdroj?]

ničeho nepožít před východem slunce;
jelikož je to den, kdy Bůh dokončil stvoření světa, je dobré dokončit započaté práce, ale nezačínat nic jiného;
pokud v sobotní večer donesete domů vodu, musíte třikrát kápnout do ohně, než ji budete pít;
v tento den si umývat vlasy, protože v sobotu voda odplavuje nemoci;
v tento den se vzpomíná na mrtvé.

Co není dobré dělat:^[zdroj?]

šít šaty a cestovat, protože vstávají mrtví a umírající se vydávají na cestu;
není dobré onemocnět, protože se vám může přitížit – v tento den vše spěje ke konci, proto i váš život může skončit.

Přehled

Výrazy pro sobotu v různých jazycích
jazyk	výslovnost	význam
Angličtina	Saturday	den Saturna
Arabština	يوم السَّبْت yaum as-sabt	den sabatu
Čeština	sobota	sabat
Čínština	土曜日 tǔyàorì 星期六 xīngqīliù	-
Dánština	lørdag	den koupele
Francouzština	samedi	den sabatu
Hebrejština	יום השבת jom ha-šabat	den šabatu
Hindština	शनिवार śanivār	den Saturna
Italština	sabato	sabat
Japonština	土曜日 dojóbi	den Saturna
Jidiš	שבת šabes	sabat
Korejština	토요일	den Saturna
Latina	dies Saturni	den Saturna
Maďarština	Szombat	sabat
Němčina	Samstag	den sabatu
Norština	lørdag (bokmål) laurdag (nynorsk)	den koupele
Novořečtina	Σάββατο sávato^[2]	sabat
Perština	شنبه šanbe	sabat
Portugalština	sábado	sabat
Ruština	суббота subbóta	sabat
Španělština	sábado	sabat
Švédština	lördag	den koupele
Turečtina	cumartesi

Související články

Reference

↑ Loki’s Day : About Norse Mythology (Thumblr) 15. 2. 2019
↑ NEDĚLKA, Theodor. Novořecko český slovník. Praha: Asociace řeckých obcí v ČR, 2002. S. VI.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sobota na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Sobota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo sobota ve Wikislovníku

[1] Loki’s Day : About Norse Mythology (Thumblr) 15. 2. 2019

[T._Nedělka_-_Novořecko_český_slovník-2] NEDĚLKA, Theodor. Novořecko český slovník. Praha: Asociace řeckých obcí v ČR, 2002. S. VI.

[1]

[2]