Slovnaft
| Slovnaft | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová spoločnosť |
| Datum založení | 1950 |
| Adresa sídla | Bratislava, Slovensko |
| Souřadnice sídla | 48°7′2″ s. š., 17°10′42″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | petrochemický průmysl |
| Produkty | benzín |
| Obrat | 3,8 mld. € (2018)[1] |
| Výsledek hospodaření | 106,2 mil. € (2018)[1] |
| Zaměstnanci | 2 121 (2023)[2] |
| Mateřská společnost | MOL |
| Majitel | MOL (98,4 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | slovnaft |
| IČO | 31322832 |
| ISIN | CS0009004452 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SLOVNAFT a.s. je největší rafinérie na Slovensku. Založena byla v roce 1957. Nachází se v Bratislavě, v městské části Ružinov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Navazuje na rafinérii Apollo, založenou v roce 1895, blízko dnešního mostu Apollo, která byla v červnu 1944 zničena nálety spojeneckých bombardérů. V roce 1946 byly zbylé provozy Apolla znárodněny a v roce 1949 přejmenovány na Slovnaft, který ale není právním nástupcem Apolla. V roce 2000 se Slovnaft stal součástí maďarské skupiny MOL Group, která v současnosti vlastní 98,4 procent akcií Slovnaftu.
V roce 2012 patřil Slovnaft mezi největší plátce DPH na Slovensku.[3]
Produkce
[editovat | editovat zdroj]Slovnaft zaměstnává téměř 2200 lidí, ročně zpracovává 5,5 až 6 milionů tun ropy. Slovnaft má také dvě zahraniční dceřiné firmy – Slovnaft CZ v Česku a polskou Slovnaft Polska. Na Slovensku provozuje 210 čerpacích stanic.
Dopad ruské invaze na Ukrajinu
[editovat | editovat zdroj]Rafinerie zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje. Z tohoto důvodu se firmy může citelně dotknout 6. balíček ekonomických sankcí, které Evropská unie uvalila počátkem června 2022 na Ruskou federaci v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a které obsahují také zákaz dovozu většiny ruské ropy.[4] Udává se, že sice získal dočasnou výjimku na dovoz ropy z Ruska, ale nezískal povolení na vývoz své produkce. Protože rafinerie potřebuje pracovat na více nežli 50% výkonu (technologické příčiny) a spotřeba na Slovensku je cca 30% výkonu tak by brzy toto překročil a dostal se do vážných potíží, které mohou vyústit v uzavření podniku. [5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur. 2019. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2025-09-28].
- ↑ Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012 [online]. Banská Bystrica: Finančná správa Slovenskej republiky, duben 2013 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ BAUMANNOVÁ, Tereza. Slovensko, Velká Británie i Švédsko pošlou zbraně Ukrajině. Zelenskyj děkuje a žádá další. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Proč se Slovnaft může dostat do potíží a jak to dopadne na naftu a benzin v Česku. Hospodářské noviny [online]. Economia a.s., 2022-06-06 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovnaft na Wikimedia Commons - Oficiální stránky společnosti
