Machiavellismus

Machiavellismus je dnes považován za označení pragmatického a cynického jednání v politice. Machiavellistou je myšlen ten, kdo uznává, že „účel světí prostředky“ (daný účel by však dle Machiavelliho měl být ctnostný) a je ochoten dopouštět se morálně pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pojem má původ od Niccolò Machiavelliho, především pro jeho dílo Vladař, ve kterém detailně popsal taktiky, které by měl vladař používat, aby si získal a udržel moc. V důsledku popisuje způsob střízlivé vlády oproštěné od emocí. Niccolò Machiavelli navrhl dva možné postupy, jeden mírový a legitimní a druhý je založen na síle. Pokud první postup ztroskotá, je, podle Machiavelliho, nutno využít právě sílu. Proto je jedním z rysů machiavellismu povolení odvolání slibu.[1]
Ačkoliv Machiavelli uznával pouze svět reálný plný vrtošivé lidské povahy, jeho cíle vždy byly morálně ospravedlnitelné – fungující silný stát. Základem Machiavelliho názoru je fakt, že politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním.
Politická filosofie machiavellismu
[editovat | editovat zdroj]Z hlediska politické filosofie lze Machiavellismus vymezit jako koncept, který byl využíván v souvislosti s politickými vůdci, kteří se dostali do vůdčích pozic právě díky svému despotickému a autoritářskému charakteru.[2]
Psychologie
[editovat | editovat zdroj]V oblasti psychologie osobnosti však pojem machiavellismus (někdy zkracovaný jako MACH) odkazuje na odlišný koncept: osobnostní rys charakterizovaný manipulací, lhostejností k morálce, nedostatkem empatie a vypočítavým zaměřením na vlastní zájem.[3][4][5][6]
Psychologové Richard Christie a Florence L. Geis tento konstrukt vytvořili a pojmenovali jej po Niccolò Machiavellim, neboť sestavili soubor upravených a zkrácených tvrzení, svým tónem podobných jeho spisům, aby studovali variace v lidském chování.[7][8] Kromě tohoto spojení však konstrukt nemá s historickou postavou žádnou souvislost kromě názvu.[9] Jejich test *MACH-IV*, osobnostní dotazník s 20 položkami na Likertově škále, se stal standardním nástrojem pro sebehodnocení a měření machiavellismu. Jedinci s vysokým skóre na této škále (*High Machs*) obvykle vykazují vysokou míru nekalosti, vykořisťování a chladného, necitového temperamentu.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Machiavelli, Niccolò. Vladař, Argo, 2012
- ↑ Bereczkei, Tamás. Machiavellianism: The Psychology of Manipulation, Routledge, 2017
- ↑ GEIS, Florence; CHRISTIE, Richard; NELSON, Carnot. Studies in Machiavellianism. [s.l.]: [s.n.], 1970. ISBN 978-0-12-174450-2. doi:10.1016/B978-0-12-174450-2.50010-5. Kapitola In Search of the Machiavel, s. 76.
- ↑ JONES, Daniel N.; PAULHUS, Delroy L. Handbook of Individual Differences in Social Behavior. Redakce Leary Mark R.. [s.l.]: Guilford Press, 2009. ISBN 978-1-59385-647-2. Kapitola Machiavellianism, s. 93–108.
- ↑
- „Shrnutě, klíčové prvky machiavellismu jsou (a) manipulace, (b) odtažitá emocionalita a (c) strategicko-kalkulativní orientace.“* — Jones, D. N., & Paulhus, D. L. (2014). Introducing the short dark triad (SD3) a brief measure of dark personality traits. *Assessment, 21*(1), 28-41.
- FURNHAM, Adrian; TREGLOWN, Luke. The Dark Side of High-Fliers: The Dark Triad, High-Flier Traits, Engagement, and Subjective Success. Frontiers in Psychology. 27 April 2021. doi:10.3389/fpsyg.2021.647676. PMID 33986711.
- ↑ JONES, Daniel Nelson; FIGUEREDO, Aurelio Jose. The Core of Darkness: Uncovering the Heart of the Dark Triad. European Journal of Personality. November 2013, s. 521–531. doi:10.1002/per.1893.
- ↑ COLMAN, Andrew M. A Dictionary of Psychology. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. ISBN 978-0-19-965768-1. Kapitola [[[:Šablona:GBurl]] Machiavellianism], s. 434.
- ↑ RAUTHMANN, John F.; WILL, Theresa. Proposing a Multidimensional Machiavellianism Conceptualization. Social Behavior and Personality. 30 April 2011, s. 391–403. doi:10.2224/sbp.2011.39.3.391.
- ↑ COHEN, Aaron. Counterproductive Work Behaviors. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-1-315-45481-8. doi:10.4324/9781315454818. S. 121.
- ↑ GEIS, F. L. Dimensions of Personality. Redakce London Harvey. [s.l.]: Wiley, 1978. ISBN 978-0-471-54392-3. Kapitola Machiavellianism, s. 305–363.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACHIAVELLI, Niccolò: Vladař. Argo, 2012, ISBN 9788025707364
- BERECZKEI, Tamás: Machiavellianism: The Psychology of Manipulation. Routledge, 2017. ISBN 9781138093317
- CHRISTIE, Richard: Studies in Machiavellianism. Academic Press, 1970. ISBN 9780121744502
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo machiavellismus ve Wikislovníku