Přeskočit na obsah

Magyar Államvasutak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MÁV)
Magyar Államvasutak
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníRakousko-Uhersko Uhersko, 1868
NástupceMÁV Pályaműködtetési
SídloBudapešť, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Adresa sídlaBudapešť, Maďarsko
Klíčoví lidéZsolt Hegyi
Charakteristika firmy
Oblast činnostiŽelezniční doprava
Obrat482 mil. € (2018)[1]
Výsledek hospodaření33,6 mil. € (2018)[1]
Celková aktiva720 mld. Ft (2014)
Zaměstnanci57 000
Dceřiné společnostiMÁV Zrt.
MÁV Személyszállítási Zrt.
MÁV Pályaműködtetési Zrt.
MÁV Szolgáltató Központ Zrt.
MÁV KFV Kft.
MÁV FKG Kft.
MÁV Rail Tours Kft.
ZÁHONY-PORT Zrt.
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.mavcsoport.hu/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magyar Államvasutak (česky Maďarské státní železnice), formálně MÁV Magyar Államvasutak Zártkörűen Működő Részvénytársaság Zrt., Úplný oficiální název: MÁV-csoport (česky '„Skupina MÁV“'), běžně označovaná jako MÁV, je maďarská národní železniční společnost a MÁV Pályaműködtetési Zrt. je správcem železniční infrastruktury s dceřinými společnostmi MÁV Személyszállítási Zrt. (služby cestujícím) a Utasellátó (palubní stravování, Utasellátó je nezávislým ředitelstvím MÁV Személyszállítási Zrt.).

Budapest-Keleti pályaudvar

MÁV byly založeny v roce 1868 jako Magyar Királyi Államvasutak (Maďarské královské státní dráhy).[2][3] Základním strategickým cílem bylo vybudovat celonárodní železniční systém, který by urychlil hospodářský růst země.[3] První maďarskou státní dráhou byla trať BudapestHatvanSalgótarján, vybudovaná v témže roce. V roce 1891 převzala společnost MÁV na uherském území tratě Rakousko-Uherských železnic. Délka státních železnic byla v tomto roce 7 411 km, dalších 4 226 km bylo majetkem soukromých firem.[2][3] V roce 1931 a 1932 vykoupil stát většinu soukromých tratí, poslední byly pod MÁV převedeny po roce 1945.[2]

V roce 1993 se MÁV transformovaly ze státní organizace na akciovou společnost vlastněnou státem. K nejpodstatnějším změnám došlo v letech 2006–2008, kdy se MÁV přetransformovaly na holdingovou skupinu MÁV. Nejprve došlo k odčlenění společnosti MÁV Cargo, která byla v roce 2007 prodána. Nakonec došlo k odčlenění společnosti MÁV-START, zabývající se osobní dopravou.[4]

V současné době (2008) provozují celkem 7606 km železničních tratí, z toho 7394 km je normálněrozchodných (1435 mm), 36 km o rozchodu 1 520 mm a 176 km úzkorozchodných tratí. Dnes MÁV převezou více než 150 milionů cestujících a patří k moderním evropským železničním společnostem.

Železniční doprava v Maďarsku

[editovat | editovat zdroj]
Maďarská železniční síť
Podrobnější informace naleznete v článku Železniční doprava v Maďarsku.

Síť železnic

[editovat | editovat zdroj]

Železniční síť se paprskovitě rozbíhá po celém Maďarsku z jediného středu – Budapešti. Tento požadavek byl stanoven již na zasedání uherského parlamentu během Maďarské revoluce v roce 1848. Dnes jsou důležité železniční tratě elektrizovány střídavou napěťovou soustavou 25 kV, 50 Hz. Významné železniční koridory jsou modernizovány pro provoz traťovou rychlostí až 160 km/h.

Gyermekvasút

[editovat | editovat zdroj]
Vlak Gyermekvasút
Podrobnější informace naleznete v článku Gyermekvasút.

Gyermekvasút (česky: Dětská železnice) je úzkorozchodná železnice v Budapešti. Tato ojedinělá dráha byla vybudována maďarskými mládežníky v letech 1948–1950 a až do roku 1990, nesla název Úttörővasút (Pionýrská železnice). Obsluhu této tratě tvoří zásadně děti ve věku 10 až 15 let, které by v budoucnu chtěly pracovat pro MÁV. Mají na starosti vše od řízení vlakového provozu přes vypravování vlaků ze stanic až po kontrolu jízdních dokladů ve vlaku.

Další maďarské železniční společnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút.

Vedle MÁV existovala a existuje také samostatná maďarsko-rakouská železniční společnost (dopravce i provozovatel dráhy) GySEV (Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút), působící nepřetržitě od roku 1872 a to i během Studené války.

Železniční vozidla

[editovat | editovat zdroj]
Elektrická lokomotiva 480
Elektrická jednotka 815

Parní lokomotivy

[editovat | editovat zdroj]

G 8 * G 8.1 * 520

Elektrické lokomotivy

[editovat | editovat zdroj]

V42 • 431 • 432 • 433 • 460630470480 • 182 • 193

Elektrické vozy a jednotky

[editovat | editovat zdroj]

414 • 424 • 434 • 415425815

Motorové lokomotivy

[editovat | editovat zdroj]

408 • 418628 • 438 • 448 • M46 • 478 • M28 • M30 • M31 • M32 • M38 • M61 • M63 • 1535

Motorové vozy a jednotky

[editovat | editovat zdroj]

Bzmot (117) • Bamot 701–702 • MDa, MDmot • 6312 • 416426

Společnosti skupiny MÁV (2025–)

[editovat | editovat zdroj]
Motorová lokomotiva 418
  • MÁV Zrt. (skupinové řídící centrum)
  • MÁV Személyszállítási Zrt.
  • MÁV Pályaműködtetési Zrt.
  • MÁV Szolgáltató Központ Zrt.
  • MÁV KFV Kft.
  • MÁV FKG Kft.
  • MÁV Rail Tours Kft.
  • ZÁHONY-PORT Zrt.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Államvasutak Zrt. na maďarské Wikipedii.

  1. a b Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur. 2019. Dostupné online.
  2. a b c JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 141 a 143. 
  3. a b c DE CENT, Mirco; KENT, Alan. Lokomotivy. Praha: REBO productions, 2006. ISBN 80-7234-555-9. Kapitola Maďarské železnice, s. 101. 
  4. HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.]: GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]