Jakub Kryštof Rad
| Jakub Kryštof Rad | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. března 1799 nebo 24. března 1799 Rheinfelden |
| Úmrtí | 13. října 1871 (ve věku 72 let) nebo 12. října 1871 (ve věku 72 let) Vídeň |
| Povolání | vynálezce, podnikatel, obchodník, výkonný manažer a byznysmen |
| Příbuzní | Ferdinand Dolainski (zeť) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakub Kryštof Rad (německy Jacob Christoph Rad[1]) (25. března 1799 Rheinfelden – 13. října 1871 Vídeň) byl rakouský ředitel dačického cukrovaru, vynálezce kostkového cukru.
Život
[editovat | editovat zdroj]Do Dačic přišel z Vídně na jaře 1840, aby se ujal funkce ředitele upadajícího cukrovaru.[2] Rad se po svém příchodu do cukrovaru pustil do modernizací, instaloval novější technologie, v roce 1842 zavedl do výroby první parní stroj. Rafinérie za jeho vedení rostla a dodávala cukr nejen po jižní Moravě, ale také do jižních a východních Čech či rakouského pohraničí. Přesto se však situace cukrovaru (stál v příliš velké nadmořské výšce, mimo řepařskou oblast, řepu proto musel dovážet z větší vzdálenosti než konkurence), se od poloviny 40. let 19. století opět zhoršovala a ani výroba kostkového cukru výrazné zlepšení nepřinesla. V roce 1846 prot Rad na ředitelské místo rezignoval a odstěhoval se zpět do Vídně. Cukrovar byl po několika letech zcela uzavřen.
Vynález kostkového cukru
[editovat | editovat zdroj]
Cukr se v té době prodával ve velkých homolích, které se přes svůj elegantní tvar velmi špatně porcovaly. Radova manželka Juliana, která vedla bohatý společenský život a cukr k čaji či kávě podávala často, si jednou při porcování zranila prst. Se zavázaným prstem došla za manželem a vyčinila mu, že by mohl vymyslet něco menšího.
V roce 1841 tak Rad vymyslel první lis na kostkový cukr. Do 400 čtvercových otvorů mosazné desky ležící na měděné desce se nasypala cukrová moučka, v lisu se cukr stlačil, kostky se z kovové desky vytlačily na dřevěnou podložku a po dobu 12 hodin probíhalo sušení. Po usušení byly kostky připraveny na balení. První kostkový cukr dostala jeho manželka několik měsíců po svém zranění v bedničce s více než 300 kostkami bílé a červené barvy. Dačický cukrovar začal dodávat kostky na trh pod názvem Čajový cukr (Thee-Zucker) či Vídeňský kostkový cukr (Wiener Würfelzucker). Kostky byly dvou velikostí – o hraně 1,2 cm a o hraně 1,5 cm. Balíček připomínající bedničku s čínským čajem obsahoval 250 kostek, měl původní etiketu a stál jeden zlatý a 50 krejcarů české měny.[pozn. 1]
Od kostkového cukru si Rad sliboval impuls k prosperitě cukrovaru, a tak požádal o licenci k jeho výrobě a schválení patentu. Dne 23. ledna 1843 patent získal a 3. října téhož roku jej prodal cukrovaru za 12 tisíc zlatých. Přesto se však cukrovaru nedařilo, po Radově odchodu a krachu cukrovaru bylo jeho autorství zapomenuto a za otce kostky cukru byl považován kdokoliv. Až historik cukrovarnictví R. E. Grottkas v 30. letech 20. století prokázal Radovo autorství.
Roku 1983 byl v Dačicích vztyčen žulový pomník, připomínající vznik kostkového cukru v tomto městě – nachází se v prostoru před věží farního kostela. Pamětní deska byla odhalena v roce 2003.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Údaj potřebuje upřesnit - není uvedeno, zda jde o cenu velkých nebo malých kostek.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CHÝLA, Jiří. Blamáž: Kostka cukru aneb S echt rodákem z Dačic to Evropě osladíme. Lidovky.cz [online]. Neviditelný pes, 2008-09-06 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online.
- ↑ LUSTIGOVÁ, Martina. První kostka cukru na světě byla vyrobena v Dačicích [online]. Rádio Praha [cit. 2008-12-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Kryštof Rad na Wikimedia Commons
- Světové prvenství - Oficiální stránky Města Dačice. www.dacice.cz [online]. [cit. 2018-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
