Přeskočit na obsah

Mozilla Firefox

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Firefox)
Další významy jsou uvedeny na stránce Firefox (rozcestník).
Mozilla Firefox
Logo
Snímek obrazovky Firefoxu 145.0 v Linuxu
Snímek obrazovky Firefoxu 145.0
v Linuxu
VývojářMozilla Corporation
První vydání23. září 2002
Aktuální verze146.0.1 (18. prosince 2025)
Operační systémmultiplatformní
PlatformaPC, tablet, mobilní telefon
Vyvíjeno vRust,[1][2] C, C++, JavaScript; XUL a XBL (XML); CSS
Typ softwaruwebový prohlížeč
LicenceMPL 2.0[3][4]
Lokalizacevíce než 97 jazyků včetně češtiny[5]
Webmozilla.org
Český webmozilla.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mozilla Firefox, běžně jen Firefox, je svobodný multiplatformní webový prohlížeč, který vyvíjí ve spolupráci se stovkami dobrovolníků Mozilla Corporation, dceřiná společnost nadace Mozilla Foundation. První finální verze 1.0 byla vydána 9. listopadu 2004, a to i v češtině.[6] Mezi lety 2004 a 2011 byl druhým nejpoužívanějším prohlížečem a stal se tak jedním z nejpopulárnějších programů s otevřeným kódem.[7] Kromě oficiálně podporovaných platforem, kterými jsou Microsoft Windows, Android, Linux, iOS a macOS, je Firefox díky neoficiálním portům dostupný i pro další platformy: FreeBSD,[8] OpenBSD,[9] NetBSD[10] a další unixové operační systémy.

V roce 2010 činil tržní podíl Firefoxu 24,41 %.[11] Od té doby však jeho podíl poklesl, v dubnu 2019 činil celosvětově na všech platformách 4,86 %[12] a prosinci 2025 už jen 2,3 %.[13]

Záměrem původních tvůrců Dave Hyatta a Blake Rossa bylo vytvořit malý a rychlý webový prohlížeč vedle stávajícího velkého balíku internetového softwaru Mozilla Suite.[14]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Raná historie

[editovat | editovat zdroj]
Snímek Phoenixu 0.1 na hlavní stránce Anglické wikipedie

Vše začalo s prohlížečem Netscape Navigator, který byl v roce 1997 nejpoužívanějším prohlížečem. O rok později ho však předběhl konkurenční Internet Explorer, který Microsoft začal zabudovávat do svých operačních systémů jako výchozí prohlížeč. Netscape rychle ztratil na popularitě a ve snaze se zachránit byl kód chystaného Communicator 5.0 zvěřejněn jako open-source. Společně s vydáním kódu byla založena skupina Mozilla Organization, která dohlížela na vývoj balíku Mozilla Application Suite.[15]

Projekt samostatného webového prohlížeče z balíku Mozilla Suite nastartovali jako experiment Dave Hyatt a Blake Ross. Na rozdíl od balíku byl koncipován jen jako prohlížeč a byl pojmenován Phoenix (česky Fénix), odkazující na znovuzrození nástupce Netscape Navigatoru.[16] Jeho první verze (0.1) byla vydána 23. září 2002.[17] Do konce roku pak v rychlém sledu následovaly verze 0.2 až 0.5. Verze 0.6 pak byla první, která byla vydána i pro Mac OS X.[18]

S verzí 0.6 došlo k nucenému přejmenování z důvodů kolize s ochrannou známkou Phoenix Technologies (jde o kalifornského výrobce UEFI firmwaru). Jméno opět nebylo vhodně zvoleno a nový název, Mozilla Firebird, kolidoval se jménem databázového serveru Firebird, za což se vývojářům dostalo oprávněné kritiky.[19] Od verze 0.8 (z  9. února 2004) je produkt vydáván pod názvem Mozilla Firefox, odkazující na pandu červenou.

Ve verzi 3.0 byl zrušen nástroj na reportování informací o pádu aplikace, pojmenovaný Talkback, a nahrazen nástrojem Airbag.[20][21]

Firefox 1.0 – 6.0

[editovat | editovat zdroj]
Snímek obrazovky české verze Mozilla Firefox 1.0

Verze 1.0 byla vydaná 9. listopadu 2004. A do roku bylo staženo vícenež 100 milionů kopií.[18] O českou lokalizaci se zasloužil projekt CZilla; Preview Release pro MS Windows i Linux byla uvolněna na počátku října 2004.[22][23]

Verze 3.6 obsahovala novou verzi 1.9.2 renderovacího jádra Gecko, změny využívající grafickou knihovnu Cairo, mód anonymního prohlížení a mnoho dalších novinek.[24] V testu Acid3 dosáhla tato verze skóre 94/100.[25] Ve verzi 6.0 již dosáhl plného skóre 100/100.[26]Za první den zveřejnění Firefoxu 3.0 si uživatelé stáhli 8 002 530, díky tomu je tato verze zapsán v Guinnessově knize rekordů za největší množství stažených kopií softwaru.[27] Verze 4 tento rekord pak ještě o 100 000 kopií překonala.[28]Verze 4.0 byla také první, která se dočkala i verze pro mobilní telefon, Android.[29]

S vydáním verze 3.5, 30. července 2009 bylo o den později dosaženo jedné miliardy celkového počtu stažení kopií. K tomuto jubileu byla spuštěna webová stránka www.onebillionplusyou.com (archivovaná verze na Wayback Machine), a sloužila jako centrum informací o miliardě stažených kopií.[30]

Firefox 7.0 – současnost

[editovat | editovat zdroj]
Snímek Firefoxu 57.0 (Quantum) na Windowsu 10

Velkou výhodou Firefoxu do verze 56.0.2 bylo, že umožňoval velice snadno stahovat doplňky, které nejsou v základní verzi Firefoxu. Ke stažení byly stovky doplňků, které uživateli usnadňovaly práci s internetem. Od verze 57, vydané 14. listopadu 2017, lze používat pouze doplňky pro Google Chrome. S touto verzí také přišlo výrazné zlepšení výkonu oproti předchozím vydáním.[31] Množství doplňků je díky české komunitě lokalizováno.[32] Spousty doplňků lze nainstalovat ze stránek Mozilla.[33]

Od verze 3.0 Firefox pro uživatelské rozhraní používal technologii XUL. Od verze 57 ale Firefox přešel na WebExtensions API a kód XUL a XBL byl postupně odstraňován.[34] Z původních tří set XBL bindingů zbývalo v září 2019 odstranit z Firefoxu sedm XBL a několik .xul souborů, které ale už byly zpracovávány jako obyčejné XHTML soubory.[34] Tyto zbývající soubory tak měly být pouze přejmenovány a případně měla být upravena jejich struktura tak, aby více odpovídala HTML.[34]

V roce 2017 byl oznámen projekt Binary Transparency, jehož cílem je možnost ověření, že si uživatel stáhl binární soubor prohlížeče sestavený Mozillou.[35] Při každém vydání nové verze prohlížeče se vypočítá otisk binárního souboru, který je vložen do veřejně dostupného logu.[35]

S vydáním verze 86.0 v únoru 2021 byl představen Total Cookie Protection, který zlepšuje soukromí při procházení internetu tím, že brání webům sdílet informace o chování uživatele napříč webovými stránkami. Každý web tak získá vlastní oddělený prostor pro cookies, které nemůže využívat žádný jiný web.[36][37]

Funkce a popularita

[editovat | editovat zdroj]
Logo používané pro přidružené produkty Firefoxu

Mezi populární vlastnosti Firefoxu patří blokování pop-up (vyskakovacích) oken, tzv. prohlížení v panelech (tabbed browsing) několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů nazývaných rozšíření nebo též doplňky, které obsahují doplňující funkce nebo upravují chování prohlížeče. Od verze 4.0 umí Firefox přímo zobrazovat vektorovou grafiku ve formátu SVG 1.1.[38] Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a Opera), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. Záměrem tvůrců Firefoxu bylo obsazení 10 % trhu s prohlížeči do konce roku 2005 na úkor v té době nejrozšířenějšího Windows Internet Exploreru.

Firefox přitahoval pozornost jako alternativa k Windows Internet Exploreru také proto, že Explorer se ocitl pod palbou kritiky kvůli bezpečnostním problémům, nedodržování webových standardů, využívání potenciálně nebezpečných komponent ActiveX, náchylnosti k nákaze spyware a malware, kvůli pomalosti vykreslovacího jádra Trident, špatných výsledků v testu Acid3 a absenci mnoha funkcí, které zastánci Firefoxu i řady dalších alternativních prohlížečů považovali za užitečné.

V prosinci 2009 se Firefox ve své verzi 3.5 stal statisticky nejoblíbenějším prohlížečem na světě,[39] z této pozice však byl později sesazen prohlížečem Google Chrome a k roku 2025je jeho podíl okolo 4 % (při započítání mobilů a tabletů 2 %).[40][41]

Kvůli výrobcům antivirových programů Mozilla Firefox podporuje funkci, která umožňuje předání klíčů pro šifrování dat přenášení protokolem https jinému programu pro možnost dešifrování a kontroly přenášených dat.[42] Vedlejší efekt této funkce ale je, že může způsobit únik těchto klíčů.[42]

Licence

[editovat | editovat zdroj]

Častým omylem je tvrzení, že Firefox je šířen pod volnou licencí. Pod trojlicencí Mozilla Public Licence (MPL), GNU General Public License (GPL) a GNU Lesser General Public License (LGPL) jsou totiž šířeny pouze zdrojové kódy softwaru a nikoliv Firefox jako zkompilovaná verze. Ta je šířena pod standardní EULA, která uživateli znemožňuje modifikaci a následnou distribuci modifikovaného díla pod stejným názvem. Logo Firefoxu je ochrannou známkou, takže s ním nesmí být volně nakládáno.[43][44]

Přehled verzí

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj loga Firefoxu, v průběhu času

V období od verze 1.0 do března 2011, kdy vyšla verze 4.0, vycházely verze Firefoxu nepravidelně. Poté přešla Mozilla na cyklus pravidelně vydávaných verzí v rozmezí 6 až 8 týdnů s občasnými výjimkami např. kvůli svátkům, období konce roku apod. Podrobný seznam historie verzí uvádí stránka Historie prohlížeče Firefox.

Aktualizační kanály

[editovat | editovat zdroj]

Kromě aktuální (finální) verze Firefoxu (označované jako Release) vydává Firefox pravidelně další 3 různé budoucí verze v různé fázi vývoje (Nightly, Developer Edition a Beta). Aktualizační kanály Firefoxu se označují podle fáze vývoje dané verze jako:

  • Nightly – nejnovější neotestovaný zdrojový kód
  • Beta – Připravovaná následující verze, dalších šest až osm týdnů za nightly.[45] Jako základ jej používá Developer Edition.
  • Release – aktuální stabilní verze
  • ESR – stabilní verze s dlouhodobou podporou (Extended Support Release)

Do dubna roku 2017 byl mezi kanály Nightly a Beta vložen ještě kanál Aurora, na kterém stavěla Developer Edition. Ta od té doby jako základ používá kanál Beta.

Odvozené prohlížeče

[editovat | editovat zdroj]

Firefox a jeho vykreslovací jádro Gecko se staly základem pro odvozeniny Firefoxu, které jsou vyvíjeny napříč různými komunitami.

Mezi nejznámější patří především tyto prohlížeče:

Tor Browser je založený na jádře Gecko a slouží k anonymizaci uživatele při přístupu na Dark Web. Pale Moon používá fork původního jádra Gecko, pojmenovaný Goanna a stejně jako Waterfox a SeaMonkey stále podporuje technologie XUL pro tvorbu doplňků.[46][47] GNU IceCat a IceaWeasel se snaží o svobodnou verzi Firefoxu. Neobsahují tedy oficiální logo, název Firefox atd. Flock, Camino (určený pro Mac OS) a Mimino (určený pro mobilní zařízení) jsou již historické prohlížeče bez dalšího vývoje.[48][49]

Mobilní verze

[editovat | editovat zdroj]
Firefox Focus 145 na Androidu 14

Firefox je dostupný pro mobilní platformy Android a iOS. Mobilní verze pro Android (dříve známý pod kodovým označením „Fennec“)[50] kopíruje cyklus vydání Firefoxu pro počítače. Firefox pro Android se dlouhou dobu nemohl dočkat dostatečného hardwaru a plynulý chod mu umožnil až 1 GHz procesor. V obchodu Google Play je kromě klasické verze,dostupná také verze Beta, Fireox Focus a Nightly pro vývojáře.[51]

Firefox pro systém iOS byl poprvé vydán v listopadu 2015 a jeho vývoj probíhá odděleně (nedodržuje stejné číslo verze).[zdroj?] Kvůli politice společnosti Apple je však jako jádro použit systémový WebKit.[52] Kromě běžného prohlížeče vydala Mozilla pro iOS (a později také pro Android) také aplikaci Focus by Firefox, která umožňovala blokování sledovacích prvků ve výchozím systémovém prohlížeči Safari. V listopadu 2016 se tato aplikace přejmenovala na Firefox Focus[53] a kromě modulu pro blokování sledovacích prvků nabízí prohlížení webu přímo. Vyznačuje se také snadným smazáním informací o prohlížení jedním stiskem tlačítka.

V Indonésii pak probíhalo testování prohlížeče Firefox Rocket, který se vyznačuje blokováním náročného obsahu tak, aby bylo prohlížení webu i na tamním připojení co nejrychlejší.[54] Projekt byl přejmenován na Firefox Lite a ukončen v roce 2021.[55]

Roku 2020 bylo u Firefoxu pro Android renderovací jádro prohlížeče zvané Blink od Google nahrazeno jádrem Geckoview. Má zajistit lepší soukromí. Ovšem byla odstraněna značná část funkcí a nastavení, což bylo častí uživatelů přijato negativně.[56]

Velikonoční vajíčka

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Velikonoční vajíčko (virtuální).

Stránky

[editovat | editovat zdroj]
  • about:mozilla: Funkční ve více verzích. Zobrazí krátký úryvek z fiktivního evangelia podle Mozilly.
  • about:robots: Funkční ve verzi 3.0 a výše. Zobrazí stránku s pozdravem lidstvu od robotů.

Další

[editovat | editovat zdroj]

Firefox ve verzích 29 až 56 obsahoval hlavní nabídku (tzv. hamburger menu: ☰). Pokud jste z něj v režimu přizpůsobení lišt odebrali všechna tlačítka a prvky, objevil se poletující jednorožec, který se při najetí kurzorem myši otáčel. Počínaje verzí Firefoxu 57 se v režimu nastavení lišt objevuje na stejném místě dráček jménem „dragon drop“ (homofonum anglického „drag&drop“, tedy akce přetažení myší). V tomto případě nejde vyloženě o velikonoční vajíčko – podobných „příšerek“ je od této verze ve Firefoxu více, např. na chybových stránkách apod.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ FIKAR, Jan. Vyšel Firefox 48 poprvé s Rustem. Webové prohlížeče. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 2016-08-02 [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  2. ↑ Vydaný Firefox 48 s dôležitými novinkami. digitálny svet pod lupou [online]. DSL.sk, 2016-08-03 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Mozilla Foundation End-User Licensing Agreements [online]. mozilla.org [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ The Mozilla Foundation. Mozilla Licensing Policies [online]. mozilla.org [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Download Firefox in your language [online]. mozilla.org [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BERNÁTHOVÁ, Anička. Den, kdy vyšel Firefox 1.0. Živě.cz [online]. 2004-11-08 [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Most Popular Browser - 1996/2025 - [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ [ports] Index of /head/www/firefox. svnweb.freebsd.org [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-23. (anglicky) 
  9. ↑ ports/www/mozilla-firefox/. cvsweb.openbsd.org [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-20. 
  10. ↑ pkgsrc/www/firefox/. cvsweb.netbsd.org [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-01. 
  11. ↑ Jiří Macich ml. Google Chrome si v lednu upevnil pozici tržní trojky. Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 2010-02-02 [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  12. ↑ Browser Market Share Worldwide. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-02. (anglicky) 
  13. ↑ Browser Market Share Worldwide | Statcounter Global Stats. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-12-05. (anglicky) 
  14. ↑ Firefox [online]. Britannica [cit. 2025-12-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOVÁČ, Martin. Mozilla má desať rokov. zive.aktuality.sk [online]. 2008-04-01 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ RICHARD, Chrenek. 20 rokov s prehliadačom Firefox: Pripomeňte si jeho ranú históriu. zive.aktuality.sk [online]. 2024-11-10 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ MOZILLA. Milestone: Phoenix 0.1 released, first version of Firefox [online]. 2013-05-13 [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b A Visual Browser History, from Netscape 4 to Mozilla Firefox - Part 4 - The Andrew Turnbull Mozilla Network. www.andrewturnbull.net [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ MozillaZine Coverage of the Firebird Naming Conflict. mozillazine.org [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ TalkBack bude nahrazen - JasnaPaka Blog. jasnapakablog.mozilla.cz [online]. [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ CZilla: Talkback - pomocník při pádu Mozilly. www.czilla.cz [online]. [cit. 2025-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-06-26. 
  22. ↑ Nově wwwytvořeno. Internet. Chip. Vogel Burda Communications, s.r.o, 19. listopad 2004, roč. 14, čís. 12 (prosinec 2004), s. 86. ISSN 1210-0684. 
  23. ↑ Tisková zpráva. Český Firefox 1.0 PR. Software. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 2004-10-04 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  24. ↑ Mozilla Firefox 3.6 Release Notes. website-archive.mozilla.org [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Firefox 3.6 Performance Test. TweakPC [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ DSL.sk - Acid3 test bol zjednodušený, aj IE a Firefox už dosahujú 100 bodov. DSL.sk [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ Most downloads of a software application in 24 hrs. Guinness World Records. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-29. (anglicky) 
  28. ↑ Firefox sets record for most single-day software downloads. AfterDawn [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ MOZILLA. Mozilla Launches Firefox 4 for Android, Allowing Users to Take the Power and Customization of Firefox Everywhere | The Mozilla Blog [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ PRIOR, Shannon. One Billion Downloads of Firefox! | The Mozilla Blog [online]. [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ GARCÍA, Joaquín. Firefox Quantum každého příjemně překvapí. Ubonlog [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ Wayback Machine. Lokalizovaná rozšíření pro Firefox [online]. Tým CZilla [cit. 2018-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Dostupné také na: ://archive.is/Q9eo5. 
  33. ↑ Doplňky pro Firefox [online]. mozilla.org [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. (česky, anglicky) 
  34. ↑ a b c FIKAR, Jan. Stav odstranění XUL a XBL z Firefoxu. root.cz [online]. 2. 9. 2019. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  35. ↑ a b KRČMÁŘ, Petr. Mozilla Binary Transparency nabídne ověření binárních souborů. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 5. duben 2017 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  36. ↑ GATLAN, Sergiu. Firefox 86 gets a privacy boost with Total Cookie Protection. BleepingComputer [online]. [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ HUANG, Tim; HOFMANN, Johann; EDELSTEIN, Arthur. Firefox 86 Introduces Total Cookie Protection [online]. 2021-02-23 [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ MDN web docs. SVG 1.1 Support in Firefox - SVG: Scalable Vector Graphics [online]. mozilla.org, rev. 2016-01-28 [cit. 2018-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-03. (anglicky) 
  39. ↑ NOSKA, Martin. Firefox ve verzi 3.5 je již nejpopulárnějším prohlížečem na světě. Software. Computerworld.cz [online]. IDG Czech Republic, a.s., 23. prosinec 2009 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. ISSN 0010-4841. 
  40. ↑ Desktop Browser Market Share Worldwide. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Browser Market Share Worldwide. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ a b LAWRENCE, Eric. Spying on HTTPS. text/plain [online]. 11. 8. 2019. Dostupné online. 
  43. ↑ Mozilla Licensing Policies. Mozilla [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Mozilla Trademark Guidelines. Mozilla [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Mozilla Firefox: Development Process [online]. [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ MOONCHILD. The Pale Moon Project homepage. www.palemoon.org [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. 
  47. ↑ Waterfox Features. Waterfox [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ PROTALINSKI, Emil. Flock browser has been killed off. TechSpot [online]. 2011-04-12 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Camino reaches its end.... caminobrowser.org [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. 
  50. ↑ Firefox for Nokia N900 Release Notes. website-archive.mozilla.org [online]. [cit. 2025-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Android Apps by Mozilla on Google Play. play.google.com [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ APPLE; TECHNOLOGY; STUFF, Other. Firefox arrives on iOS, but may be too little too late [online]. 2015-11-12 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ The Mozilla Blog. Introducing Firefox Focus – a free, fast and easy to use private browser for iOS [online]. 2016-11-17 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Firefox Rocket – Mozilla Indonesia [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ End of support for Firefox Lite. support.mozilla.org [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. 
  56. ↑ BRINKMANN, Martin. Three Reasons not to upgrade to the new Firefox for Android browser right now - gHacks Tech News [online]. 2020-08-07 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  • Historie verzí Firefoxu
  • Flock – webový prohlížeč založený na Firefoxu
  • IceWeasel – svobodná odnož webového prohlížeče Mozilla Firefox
  • Mozilla Corporation – organizace, která vyvíjí Mozilla Firefox
  • Mozilla Foundation – nadace, která spravuje projekt Mozilla.org
  • Mozilla.cz – projekt české lokalizační komunity aplikací Mozilla
  • Mozilla Thunderbird – e-mailový klient vyvíjený Mozilla Corporation
  • SeaMonkey – balík webových aplikací vyvíjený Mozilla Corporation
  • Gecko – současné jádro prohlížeče Mozilla Firefox
  • Servo – experimentální jádro prohlížeče od Mozilly
  • Ubiquity – experimentální plug-in pro webové „mash-upy“
  • MozBackup – zálohovací utilita pro aplikace Mozilly

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mozilla_Firefox&oldid=25512607“