Dobronice u Bechyně
| Dobronice u Bechyně | |
|---|---|
Pohled na zříceninu hradu nad Lužnicí | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bechyně |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′36″ s. š., 14°29′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 113 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,32 km²[2] |
| Katastrální území | Dobronice u Bechyně |
| Nadmořská výška | 440 m n. m. |
| PSČ | 391 65 |
| Počet domů | 104 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dobronice u Bechyně 90 391 65 Bechyně obec@dobronice.cz |
| Starosta | Zdeněk Bárta |
| Oficiální web | www |
Dobronice u Bechyně | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552224 |
| Kód části obce | 27375 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobronice u Bechyně (německy Dobronitz) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 113[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220 kdy je zmiňován jistý Jan, syn Dobroňův. Kamenný hrad byl postaven na počátku 14. století. Prvním zmiňovaným majitelem je v roce 1322 Diviš z Dobronic. Potomci Diviše drželi hrad až do počátku 15. století. Dalšími vlastníky hradu a vsi byli například Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu, Malovcové z Malovic. V letech 1455 až 1459 se stal majetkem pánů z Rožmberka, ale ti jej prodali svému purkrabímu na hradě Choustníce Vítovi ze Rzavého. Rodina Vítů ale hrad postupně prodávala až celý přešel do majetku Hozlauerů z Hozlau. Za jejich vlastnictví majetek vzkvétal, mimo jiné založili v hradním hospodářství pivovar. Po Bílé Hoře rodina Hozlauerů o většinu majetku přišla a zbylou část zatížili dluhy. Ty se ale nepodařilo uhradit a proto v roce 1636 propadá zbytek majetku Královské komoře. Vzápětí je ale prodán Ferdinandu Pruggerovi z Greinburku.
V roce 1691 pak dcera Ferdinanda Pruggera Anna Jakoba prodala hrad i panství Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité pravděpodobně na hradě zřídili kancelář panství, ale současně si v nedalekých Opařanech budovali klášter-zámek. Když byl v roce 1727 zámek dokončen, jezuité se odstěhovali tam a hrad je ponechán opuštěný. Ale až do zrušení řádu jezuitů v roce 1773 je uváděn jako pevný. Po roce 1773 znovu připadl pod státní správu do majetku Studijního fondu královské komory.
V roce 1792 nechal vrchnostenský správce Františel Halbiger strhat střechy a vylamovat kvalitnější kameny a prodával je jako materiál. Následně otevřený a částečně rozebraný hrad byl ponechán svému osudu a stal se zdrojem materiálu pro okolní vesnice. V roce 1825 koupila již torzo hradu kněžna Quidobaldina Paarová a přičlenila zbytky původního panství k opařanskému velkostatku. Teprve v roce 1890 byly provedeny záchranné práce, aby se hrad nesesunul do řeky. Další pak provedl v letech 1921 až 23 Klub českých turistů. Po znárodnění paarského panství v roce 1948 byl hrad ve státní správě a nebyla mu věnována žádná péče. Až v roce 1971 byly provedeny zabezpečovací práce, bohužel však dosti neodborně.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vesnicí protéká řeka Lužnice a Dobronický potok, který se do Lužnice vlévá. V části katastrálního území Dobronice u Bechyně je přírodní park Kukle.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 587 | 561 | 534 | 539 | 517 | 545 | 481 | 313 | 298 | 220 | 146 | 118 | 102 | 123 | 105 |
| Počet domů | 80 | 87 | 90 | 89 | 91 | 91 | 95 | 102 | 82 | 72 | 57 | 104 | 107 | 110 | 104 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byly Dobronice u Bechyně obcí v okrese Milevsko (1850–1930), posléze v okrese Týn nad Vltavou (1950) a později v okrese Tábor. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Ratajím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.[8]
Vybavenost
[editovat | editovat zdroj]U obce na levém břehu Lužnice se nachází sportovní a rekreační středisko Vysoké školy ekonomické v Praze a na pravém břehu Lužnice v lokalitě Papírna (v sousedství stádlecké osady Liška) sportovní a studijní centrum tří pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy, na levém břehu veřejný kemp Na Staré Papírně.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Zřícenina hradu Dobronice v jižním cípu obce u Lužnice
- Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého u mlýna
- Boží muka
- Mohylník v lese Kukle, archeologické naleziště
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Hána (1927–1994), sochař
- Jaroslav Koliha (1924–2014), malíř
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Nařízení Jihočeského kraje č. 12/2004 ze dne 19. října 2004 o přírodním parku Kukle.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 86.
- ↑ Udělené symboly – Dobronice u Bechyně [online]. 2005-03-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÁ, Jarmila. Dobronice u Bechyně 1222–2022. 1. vyd. Týn nad Vltavou: Obec Dobronice u Bechyně, 2022. 252 s. ISBN 978-80-11-01627-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobronice u Bechyně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dobronice u Bechyně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
